Poutní cesta k Olšanským horám

Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost

Horní Studénky	Asfalt	0,0 km
Centrální orientace u kostela sv. Linharta
U Příčnice	Asfalt	0,5 km
Trasa míjí vysílač
Začátek křížové cesty	Šotolina	0,5 km
Křížová cesta po polní cestě a do lesa
Vyhlídky	Šotolina	0,7 km
Vyhlídky po Zábřežské vysočině, dál cesta pokračuje lesem
Kamenný potok	Šotolina	1,4 km
Přechod vodního toku
Na Horách	Šotolina	2,3 km
Osada Na Horách nebo Olšanské hory
14. zastavení	Šotolina	2,5 km
Poslední zastávka křížové cesty
Kaple sv. Martina	Šotolina	2,5 km

Interiér

Panna Marie s Jezulátkem

Ten do Křížové cesty nepatří

Pod samotou

Svatý Martin

Zřejmě Kašpárkův hrobeček

Lesem do Olšan

Olšany

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

Trasa na krátký výlet nemusí být za každou cenu použitá jen při církevních slavnostech. Osada Na Horách, nebo po místním označení Olšanské hory je nejsnáze dostupná právě z Horních Studének. Odbočka k přístupové trase sleduje v prvních metrech modrou TZ směrem k vysílači na kótě U Příčnice (605 m). Ten těsně míjí a zhruba po 200 m dorazí modrá pěší značka k počátku křížové cesty. Samotná pěší trasa směřuje dále k Rozcestí Rozsocha a dál do Klášterce.

Ačkoliv křížová cesta začíná až na návrší nad Horními Studénkami, poutník už pře ní je obdařen několika samostatnými svatými obrázky (Panna Marie s Jezulátkem Srdce Ježíšovo), i kolem potního kostela sv. Linharta (či Leonarda) v ve Studýnkách narazíme na spoustu podobných děl, svědčících o zbožnosti zdejšího kraje.

Křížová cesta na Olšanské hory je ještě pořád vlastně novinkou, vysvěcená byla v květnu 2013. Samotná poutní cesta pokračuje podél polní, případně lesní cesty a ačkoliv není nijak zvlášť značená, díky jednotlivým zastavením Křížové cesty se po ní lze orientovat vcelku úspěšně.

Křížové cesty jsou inspirovány poslední poutí Ježíše Krista od zatčení, k soudu před Pontiusem Pilátem, mučením a jeho truchlivou poutí s těžkým křížem na Golgotu, kde byla tragédie završena přibitím na kříž a jeho smrtí…

Ačkoliv jde z části určitě o příběh vymyšlený, podobnou pouť absolvovali i jiní odsouzení. Svým způsobem příběh lidského utrpení může zaujmout i takového atheistu, jako je autor článku (jako malý hošík chodil s babičkou na pouť k bludovskému Kostelíčku a slyšel to vyprávění, usoudil, že to muselo bolet).

Zastavení studénecké (či olšanskohorské) cesty je 14 a i nezasvěcený výletník si může počíst, co se na jednotlivých výjevech děje.

Po prvních zastaveních cesta směřuje do údolíčka a prochází lesními úseky, u některých zastavení může znaveně usednout na lavičku. Zhruba po kilometru trasa dorazí k nejnižšímu místu a opět pozvolna stoupá v úbočí Sychrova k Olšanským horám. Závěr trasy tvoří kaple sv. Martina nad vlastní samotou. Martinův svátek bývá 10. listopadu a v prvních listopadových dnech se koná i zdejší pouť.

Většina výletníku zřejmě zamíří zpět do Horních Studének, pokud ale nechtějí stejnou trtasou zpět, dá se vyrazit polní cestou na západ pod vrchol Sychrova a dál pokračovat po loukách ke stejnojmennému rybníku, kde narazí na žlutou TZ, která ho dovede k východišti. Za dobrého počasí jsou výletníci odměněny malebnými pohledy na okolní krajinu Zábřežské vysočiny.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.957, 16.806)

Poslední aktualizace: 20.4.2016

Vyhledání vlakového spojení na výlet