TURISTIKU PODPORUJÍ
58 575 turistů a cestovatelů
92 519 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
936 102,- odměny za články

Jeseník - fotogalerie

Jeseník

Jeseník, který se do roku 1947 jmenoval Frývaldov,  leží na soutoku Bělé a Staříce v oblasti Hrubý Jeseník. Jeseník má přibližně 12 tis. obyvatel. První zmínka o městu je z roku 1267.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Rozhledna Zlatý Chlum / Lázně Jeseník Jeskyně Na Pomezí
Turistické cíle / Mapa Jeseníku Skanzen Zlaté Hory / Rejvíz Ubytování Jeseník

Hrubý Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hrubý Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Naučná stezka kolem České Vsi

Trasy Pěší trasa Střední náročnost

číslo 1 Začátek trasy - Jižní vyhlídka Šotolina 0,0 km
  Jižní vyhlídka - Nacházíme se na místě známém jako „Jižní vyhlídka“ na Krajníku - místo umožňuje pěkný výhled do horního údolí Bělé až k Červenohorskému sedlu, úbočí Pradědu a Videlskému sedlu. Můžeme odtud pozorovat Praděd, Šerák nebo Priessnitzovy lázně.
číslo 2 Krajník Šotolina 0,1 km
  Nacházíme se na vrcholu Krajníku (659 m). Před námi mezi skalními útvary stávala v dřívějších dobách lovecká chata – Hofmanova bouda. Jako mnoho jiných v tomto kraji však byla po válce zničena požárem. „Podle ústního podání se ve zdejší krajině konaly potyčky na mnoha místech proti loupeživým bandám. Ty se často neskládaly ze švédských válečníků, nýbrž z lidí z různých vrstev štítících se práce. Často to byli politováníhodní příslušníci našich venkovanů, kteří se jako přívrženci protestantismu připojili k těmto bandám, i na takzvaném „Válečném kolbišti“. Domněnky na druhé straně tvrdí, že tato louka, ležící na okraji lesa byla v dobách bohatých na divokou zvěř oblíbeným bojištěm srnců a jelenů a proto jí bylo dáno označení „Válečné kolbiště“. (obr. třicetileté války) Zákopy - v okolí skalisek byly na konci války vyhloubeny zákopy, ty je možné ještě dnes spatřit zde, ale i na každém z okolních kopců. Místo bylo ideální, neboť byl odsud výhled od vrcholku Jeseníků až po pruskou rovinu (dnes Polsko). Kopání zákopů měla na starost Organizace Todt, která vznikla v roce 1938 v nacistickém Německu. Jejím úkolem byla výstavba vojensky strategických objektů na území Třetí říše. Původně ji vedl její zakladatel, Fritz Todt, po jeho smrti ho vystřídal Albert Speer. Tvořily ji soukromé a státní firmy, původně pro ni pracovali Němci neschopní vojenské služby, následně též inženýři a dělníci z okupovaných území. Pracovalo pro ni odhadem 1,4 milionu lidí, převážně vězňů koncentračních táborů. (Stejně tak zajatci z pracovních komand, kterých bylo na Jesenicku více než 150. Těmito komandy prošlo okolo 6000 válečných zajatců z Polska, Sovětského svazu, Francie, Anglie, Austrálie, Nového Zélandu a dalších zemí.) V obci pracovala čtyři pracovní komanda složená z válečných zajatců ze Sovětského svazu, Anglie a Francie. Zajatci pracovali v zemědělství a v železárnách Báňské a hutní společnosti (dnes Řetězárna a.s.). Ukrajinský zajatec Ivan Konarev zahynul na následky úrazu hlavy. Francouzský zajatec Raymond Leopold Bary po výbuchu časované bomby, kterou zde Spojenci svrhli při zpáteční cestě z náletu na slezské rafinérie.
číslo 3 Tisová skalka Šotolina 0,4 km
  Podobně jako v případě Jižní vyhlídky je i z této skalky překrásný výhled. Severovýchodním směrem se nám naskýtá daleký výhled celým dolním údolím Bělé až do polských rovin. Dříve byly skaliska známá jako Heckelovy skály, podle majitelů rychtářství, rodiny Heckelů. Současný název je odvozený od dřeviny, která se v blízkosti skal vyskytuje. Tis je pozůstatkem z geologického období z rozhraní triasu a jury z druhohor. Jedná se o velmi dlouhověkou dřevinu dožívající se 300 a více let. V České republice je zařazen do kategorie silně ohrožených druhů. - Mezi Krajníkem, Jehlanem, Studničním vrchem, Sokolím vrchem a Černou horou najdeme prameny potoku Lubina (dříve Göbel Bach). Přítoky jsou napájeny ze Štýrského pramene, Čeňkova pramene, Diamantového pramene a pramene vyvěrajícího u Večerního zátiší. Malebnému údolí se dříve říkávalo „Göbel“. Poté, co se pramenné potoky ze dvou údolních zářezů spojily u tzv. „Mostu klapajících kamenů“, doprovází potok „Lesní cesta“ (nazývaná dříve jako Göbelová cesta).
číslo 4 Oví paseka - Kaple Šotolina 0,5 km
  Na okraji Ovčí paseky (dříve Ziegelhau) se už dřívějších dobách nacházela malá kaple. Na jejím místě tu nechal postavit hostinský Josef Deseive krásný dřevěný kostelík s oltářem; a to na památku své předčasně zemřelé manželky Anny. Stejně jako v případě Hofmannovi boudy i tato kaple po roce 1945 chátrala, až zůstaly jen základy. Ovčí paseka - byla vysoko umístěná louka, sahající nad hřbet Krajníku. Vznikla vyklučením lesa někdy na začátku 18. století poté, co byl chov ovcí v roce 1717 prohlášen za počestné řemeslo. Byl povolen vývoz domácí vlny, nepřátelé ovcí v lesích, vlci, byli hubeni a na jejich likvidaci byly stanoveny odměny. Medvědi se již v té době na Jesenicku (Frývaldovsku) nevyskytovali, ten poslední byl skolen na začátku 18. století wroclavským biskupem a kurfiřtem rýnským, Franzem Ludwigem. Paseka, využívaná jako pastvina, měla rozměr asi 310 x 200 m, celkem o něco více než 6 ha. Ovčí paseka patřila vždy k dědičnému rychtářství v České Vsi. Rychtáři zde postavili obytný dům se stájí a stodolou a obhospodařovali zdejší pozemky. Jedním z vlastníků byl v roce 1843 i Albert Heckel, odtud pojmenování blízkých skal (dnes Tisová skalka). Později zde byla známá restaurace. Stejně tak i po válce, ovšem již pod názvem Lesní domov. Turisté přicházející z lázní do České Vsi si zde měli možnost odpočinout, občerstvit, dokonce se i najíst. Bylo to místo, které každý turista rád navštívil před další cestou. Před vchodem do původní restaurace se nacházel i pramen Lesní domov I. Bohužel před několika lety začalo toto místo upadat. Objekt byl prodán soukromému vlastníkovi a tím veškerý turistický ruch utichl. Už se odtud neozývá ani smích nadšených, hrajících si dětí. Opodál stojící chatky, které tu zbyly, už pouze připomínají zašlou slávu dětských táborů.
číslo 5 Heckelův pramen 0,9 km
  Heckelův pramen (Lesní pramen III.) - pojmenován podle dřívějšího názvu dvou skalisek, které se nacházejí nad pramenem, a které jsou uváděny už v devatenáctém století. Místo, včetně Ovčí paseky bylo vždy bohaté na vodní zdroje. I v minulosti se zde nacházelo více pramenů. Ovšem volně přístupné a tekoucí jsou pouze dva – Heckelův pramen a Johann Peter Quelle. S historií pramenů a lázeňství jsou na Jesenicku spjata dvě jména – Vincenz Priessnitz a Johann Schroth. O Vincenzi Priessnitzovi se dozvíte více na samotné tabuli u pramene.
číslo 6 Křižovatka Asfalt 1,0 km
číslo 7 U kolejí Asfalt 1,7 km
  Výstavba železnice přes obec Českou Ves V březnu 1885 obdržela místní železniční společnost koncesní listinu a 3. listopadu 1886 se po vyslechnutí svaté mše konalo první zarytí rýčem. Všeobecně o přípravných pracích a zahájení provozu železniční dráhy, sděluje Franz Gröger ve svém díle „Mikulovice v údolí Bělé“ mezi jiným následující: „1. únor 1888 byl pro údolí Bělé velmi důležitý den. Dopoledne tohoto dne bylo poprvé slyšet zapískání lokomotivy, která svou první jízdou zahajovala provoz na trati z Frývaldova do Glucholaz. Touto železnicí se otevřelo pro naše horské údolí „vysokých Jeseníků“ v jihovýchodní části těchto mocných sudetských hor spojení se světem. Naše milovaná vlast – uzavřená jihozápadním směrem horskou stěnou Jeseníků, ohraničená na severovýchodě celnicemi Pruska (dnes Polsko) – je přece jednou z nejkrásnějších a nejpůvabnějších horských oblastí Sudet. Tato část však ležela doposud jakoby pohřbená v tichém zákoutí daleko od starého světa.“ Prvním drážním hlídačem byl Ferdinand Seifert. Už v roce 1889 si přála část obyvatelstva, převážně z dolního konce obce, přeložení zastávky do míst dnešní zastávky Česká Ves-Bazén. Žádost předložena obecnímu zastupitelstvu nebyla vyslyšena. Zastávka Česká Ves – Bazén byla vybudována až na přelomu let 2000 a 2001 firmou VAPE Domašov a Semcor Jeseník.
číslo 8 U Jednoty Asfalt 2,2 km
  Na několika zastaveních této stezky se můžete dočíst, že voda byla vždy důležitou součástí života v obci. Bohužel voda je přírodní živel a mnohokrát ukázala lidem i svou odvrácenou tvář. Při povodních v červnu roku 1921 došlo v České Vsi ke smrtelnému případu, jak se píše v 1. díle obecní kroniky. „V České Vsi byly strženy všechny mosty a lávky, zahrady a pole zaplaveny a zpustošeny. Řeznický mistr a hostinský Emil Körbel (dům č. 102, později hostinec Pod Lipami), který chtěl ve stáji, kde už bylo 60 cm vody, zachránit svého koně a dvě jatečná prasata, sáhl u vchodových dveří na zde umístěný vypínač. Jelikož vypínač nebyl opatřen izolační vrstvou, byl hostinský zasažen elektrickým proudem, několik minut pevně držen a pak mrtev spadl na zem. Řeznický pomocník Rudolf Küffe chtěl svého zaměstnavatele, který volal o pomoc, odtrhnout od vypínače, byl však sám zasažen proudem a odmrštěn k zemi. V tu chvíli však již Emil Körbel klesl mrtvý na zem.“ Povodně sužovaly místní docela často. Zde je výčet let, kdy povodně pustošily naší obec: 1813, 1819, 1826, 1827, 1829, 1845, 1846, 1854, 1859, 1860, 1864, 1873, 1878, 1883, 1890, 1896, 1897, 1899, 1903. O přírodních katastrofách najdeme zmínky i ve Školní kronice: „V roce 1897 v noci z 29. na 30. července byly při průtrži mračen a silném, několik dnů trvajícím dešti v obci zcela zničeny 3 mosty a 2 lávky a na okolních polích způsobeny ohromné škody. – Ani ti nejstarší obyvatelé si nevzpomínají na takovou katastrofu. Škody byly vyčísleny na 32.000 zl.“
číslo 9 U mostu Asfalt 2,4 km
  Turisté, kteří chtějí dále pokračovat naučnou stezkou, přejdou malý most přes náhon a pokračují vzhůru mezi domy do lesa, kudy vede modře značená turistická trasa. Nacházíme se u mostu, kterému se už před rokem 1836 říkávalo Rychtářský. Tento název zřejmě vydržel až do roku 1945. Fotografie Rychtářského mostu pochází z roku 1933 od Josefa Böhma. Mosty, ale i lávky v obci byly až do roku 1900 převážně ze dřeva. Jejich vybudování nebo opravy obstarávali místní tesaři a k tomu potřebné dřevo odebírali z lesních porostů obecních dobytčích stezek nebo ze statkářských lesů.
číslo 10 Pod Chlumem Šotolina 3,1 km
  Pokud si projdete celou stezku, dozvíte se, že nejdůležitějším prvkem v životě českoveských občanů byla voda. Neméně důležitá však byla i těžba zlata, kamene (lom Eduarda Waltera) a vápence (lom Berty Hackelbergové) v blízkém okolí. Na stavbu kostela sv. Josefa byl částečně použit i kámen vytěžený z lomu nad zahrádkami u Řetězárny. Dokonce se zde na několika místech těžil i písek, zřejmě jen pro potřeby obce. O existenci těchto lomů už nemá většina místních ani tušení. Rovněž i v lesích, na polích a loukách byla patrná lidská činnost. Ovšem tam, kde dnes můžeme spatřit rozsáhlé lesní porosty, byla ještě před sedmdesáti lety obdělávaná pole. Tvrdá a poctivá práce byla vykoupená potem a krví mnoha generací. Postupně však začalo docházet k zalesňování těžko přístupných míst. Díky tomu byly starší lomy, pískovny, ale i mnohé skalní masívy pohlceny lesy. V místní kronice se nachází zmínka z roku 1689, že lesy v našem kraji byly bohaté na smrky, jedle, jilmy, buky, duby, olše. Stejně tak se zde vyskytovala rozličná divoká zvěř jako jeleni, medvědi, rysi, srnci, vlci, lišky, kuny, tetřevi, jeřábci a divocí holubi, ale velmi málo černé zvěře. V obci se nachází několik chráněných stromů. Jedním z nich je javor mleč v zahradě u Zbranků – vysoký 29 m a odhadované stáří 150 let. Druhým je javor klen, nacházející se 150 m JV od kostela – vysoký 23 m a odhadované stáří 180 let.
číslo 11 Rozcestí Šotolina 3,4 km
číslo 12 Zapomenutý (Stöhrův pramen) Šotolina 3,5 km
  Na pramen, který se nachází pár metrů nad lesní cestou z Jeseníku do Chebzi, se jakoby zapomnělo. Netrvalo dlouho a pohltila jej příroda. Pramenu i jeho okolí nepomohla ani těžba dřeva, která toto místo téměř zničila. Silně podmáčené okolí pramene postupně zarůstalo, až z cesty nebylo téměř viditelné. Zídka u pramene se začala postupně rozpadat. V roce 2009 se pan Janas společně s velitelkou mladých hasičů z České Vsi paní Baďurovou rozhodli, okolí pramene, včetně zídky upravit. Jak pramen vypadal před úpravou i po ní, lze vidět na fotografiích. --- Prameny nevznikaly jen v okolí Gräfenbergu (dnes Lázně Jeseník). Ale i na protilehlých svazích údolí Bělé. Stejně tak ani Vincenc Priessnitz nebyl jediným, kdo objevil kouzlo „živé“ vody. Byl jim i českoveský rodák a pozdější zakladatel lázní v Dolní Lipové Johann Schroth. (více na samotné tabuli) „Dřív k zemědělské usedlosti patřilo pole a u těch větších i kus lesa. Hranice mezi jednotlivými pozemky tvořily stromy a kameny, které sedláci odváželi z pole, aby ho mohli obdělávat. Potůček protéká lesem, kterému dříve říkali Stöhrák. Někdy od roku 1870 zde Johann Stöhr se svou manželkou Terezou roz. Pitzmannovou hospodařili.“ Zavzpomínala českoveská občanka paní Petříková, jejíž rodina měla v šedesátých letech pár metrů od pramene chatu. Na základě jejich vzpomínek se podařilo obnovit i obrázek na prameni.
číslo 13 U kamene Šotolina 3,8 km
číslo 14 Památník Albin Reichel Šotolina 3,9 km
  Pod Čertovými kameny leží už desítky let malý kousek žulové skály. Černá deska jako by připomínala srdce samotného kamene. Srdce, které přestalo být. Skaliska Čertových kamenů se staly tichým svědkem této tragické události. Právě na tomto místě vyhasl život Albina Reichela z České Vsi. Syn Josefa Reichela a Josefy Buchmannové se narodil 14. srpna 1871. Srdce mu vypovědělo službu 6. listopadu 1927 okolo 16té hodiny, právě ve chvíli, kdy byl s kamarády na lovu. Kolegové-myslivci mu zde na jeho počest nechali postavit pomník, který má navždy tuto smutnou událost připomínat. „Albin Reichel Hier gest. Am 6. 11. 1927 Gew. Von seinen Jagd.- Kolegen“ Mnoho let se pomník nacházel svalený na stranu, zřejmě při stahování stromů. I kvůli své velikosti byl snadno přehlédnutelný. Po desítkách let se tak díky vybudování naučné stezky kolem České Vsi dočkal uvedení do původního stavu.
číslo 15 Vyhlídka Šotolina 4,0 km
  Po poněkud náročnějším výstupu se ocitáme na začátku Čertových kamenů. Odtud se nám naskýtá romantické panorama, tzv. „Pruský výhled“ (od spodního konce České Vsi, Písečnou až po polskou rovinu). Pohled k severu nám ukáže kopec Křemenáč (dříve Hemberg), zde v roce 2011 nadšenci ze spolku Krasohled vybudovali dřevěnou rozhlednu, ze které je nádherný výhled severovýchodním směrem. O kousek níž na Špičáku stojí určitě za zmínku jedny z nejstarších doložených jeskyní u nás. První písemná zmínka je již z roku 1430. Podzemní prostory Jeskyně Na Špičáku byly modelovány tavnými vodami kontinentálního ledovce, které jim vtiskly rovné stropy a unikátní srdcovitý profil chodeb. Časté návštěvníky jeskyně dokládá množství nápisů a kreseb na stěnách, z nichž nejstarší datovaný je z roku 1519. Unikátem je také zrestaurovaná renesanční malba Adorace Kříže. Jeskyně jsou rovněž významným zimovištěm letounů (netopýrů a vrápenců). - Skalní oblast je tvořena s několika věží a skal z vyvřelého pegmatitu. Místo je velice oblíbené mezi horolezci. Skály poskytují lezení v plotnách a kolmých stěnách. Je snadné se tady na chvíli zastavit, lehnout si do mechu a vnímat jen štěbetání poletujícího ptactva spolu s cinkáním karabin o skály. Jak už to tak bývá, často navštěvovaná místa, dávají vzniknout různým pověstem. Nejinak je tomu i o Čertových kamenech (dříve Harichstein). Jedna z nich je z roku 1887 od Karla Ludwiga Antonyho. Je o Harichovi, zdejším myslivci, který se jedné noci vrací zpátky domů kolem skalních věží Čertových kamenů. Nad skalní stěnou se napil z pramene trochu vody. Byl však příliš unavený a brzy usnul. Náhle se před ním zjevila bílá ženská postava Wellfrieda, dcera Waldurse, pána rusalek a trpaslíků. Haricha však časem opustilo lovecké štěstí, také nemohl zapomenout na Wellfriedu. Rozhodl se, že i s rodinou opustí údolí. Jenže zásah čarodějnice Urde převlečené za pastýřku spálí jejich dům a řekne mu o bohatství v nitru Čertových kamenů. Na Velký pátek se vydal do nitra skal pro poklady. Uvnitř už na něj čekala Willfrieda. Harich ztratil hlavu, už nikdy nechtěl od krásky odejít. Bohužel se však skály zavřely nadobro. Uvnitř se ocitl pán této hory Waldur. Harich probodnut jeho těžkým kopím padl mrtev k zemi.
číslo 16 Plotny - Švédská hlídka Šotolina 4,0 km
  Život v jesenických horách nebyl nikdy jednoduchý, člověk zde bojoval s přírodními vlivy více, než kdekoliv jinde. A byl to zase jenom člověk, který znepříjemňoval život druhým. Válečné události, mor nebo čarodějnické procesy jsou toho jen důkazem. Spleť skalisek Čertových kamenů vždy skýtal úkryt před blížícím se nebezpečím. Ne jinak tomu bylo i během třicetileté války. Nechráněné okolí velmi trpělo nájezdy švédských válečníků. Ti brali koně, krávy a ostatní dobytek pro svou obživu. Proto mnozí obyvatelé prchali před zlověstnými švédskými válečníky do nepropustných lesů. Byl odsud velice dobrý výhled na celé údolí a místní zde v těžkých dobách držívali hlídky. Roku 1642 se v Jeseníku a okolí nachází jeden oddíl švédského vojska. Švédové obsadili pod vedením Lennarta Torstensona biskupsko-knížecí zámek v Jeseníku. Lennart Torstenson se narodil 17. srpna 1603, zemřel 7. dubna 1651 ve Stockholmu. V době svého tažení na Moravu a Slezsko byl Vrchním velitelem švédských ozbrojených sil. V sedmnáctém století se Jesenicko stalo místem nelítostného honu na čarodějnice. První obviněnou byla žena jesenického pastýře Barbora Schmiedová (1622). Byla podrobena (jako mnoho jiných po ní) tortuře. Klasickým prostředkem mučení bylo nasazení tzv. španělských bot nebo palečnic. Dále také položení na skřipec (s pálením boků), u kterého docházelo k vykloubení pažních kostí. Takových bolestí nebylo možné vydržet a tak docházelo k vyzrazení dalších jmen (mnohdy už předem napsaných). Oběti nebyly jen z řad chudých. Obvinění padlo např. i na šoltyse a jeho ženu z České Vsi. Místní vrchnost a představitelé městských správ měli z vedení procesů nemalé zisky. Čarodějnice byly v naší oblasti na místě označovaném jako Čarodějnický vršek buď zaživa upáleny, nebo sťaty mečem a pak bylo mrtvé tělo předáno ohni. Z České Vsi bylo z čarodějnictví obviněno, odsouzeno a upáleno i 16 osob. Jména obětí čarodějnických procesů z České Vsi: Eva Wolffová Uršula Reichelová Uršula Stenzelová Helena Reneltová Anna Ottová Anna Prissnitzová Dorothea Schreÿerová Rosina Schindlerová Ursula Gottwaldová Rosina Kiesewetterová Eva Wessnerová Dorota Bartschová Barbora Walterová Barbora Überalová Lisen Kriegischová Rosina Schnorfechová
číslo 17 Čertovy kameny Šotolina 4,2 km
  Čertovy kameny byly dříve známy pod názvem Harichstein (Harichovy kameny) a to již od konce 18. století. V současné době se jedná o nejvýznamnější lezeckou oblast Jesenicka. Rozsáhlá skupina skal se skládá ze tří věží a šesti okrajových skal. Vyhlídková věž a Pekelník dosahují výšky 30m. Skály jsou z pegmatitu, hrubozrnné žilné horniny vznikající ze zbytkových roztoků po utuhnutí hlavní masy intruzivních hornin. Prvních šest sektorů se nalézá ve svahu pod restaurací. Útvary Bělák a Kostelník nalezneme na protějším výběžku Zlatého Chlumu. Horolezecká činnost na této lokalitě byla zahájena v roce 1951, kdy Zbyněk Gräf, jako voják základní služby v Jeseníku, vystoupil cestou č. 2 (4) Německá na Vyhlídkovou věž. Později, jako náčelník okrsku Horské služby, přivedl k horolezectví celou řadu členů HS. Na severním úpatí vyhlídkové věže jsou umístěny pamětní desky horolezců z Jesenicka, kteří zahynuli v horách. Varování: výstupy bez zajištění jsou nebezpečné!
číslo 18 18 4,3 km
  Rozcestí a následné napojení na modrou turistickou značku.
číslo 19 Čertovy kameny (chata) Asfalt 4,4 km
  Nacházíme se na severním úbočí Zlatého chlumu, před námi můžeme vidět chatu Čertovy kameny. Za ní se k nebi vypíná 40 m vysoký skalní útvar, na kterém je už od roku 1892 zabudováno železné zábradlí k pohodlnějšímu a bezpečnějšímu výstupu. To vedlo podle zpráv z Moravsko-slezského tisku, ke zvýšení návštěvnosti tohoto skalního masivu. Současně bylo vytvořeno i značení modrou a žlutou barvou. Tzv. turistická nebo zlatá cesta vedla z Jeseníku (dříve Frývaldova) přes starý důl na zlato. Sudetský horský spolek již ten samý rok umístil na rovné plošině před dnešní restaurací lavice a stoly. Když se zvýšil počet návštěvníků, vybudoval majitel lesa, zemědělec Franz Harich dřevěnou boudu a v ní prodával ve společném výčepu spolu s hostinským Melcherem kávu, mléko a další výrobky ze svého statku. V následujících letech opakovaně žádali okresní hejtmanství v Jeseníku o povolení k výčepu. Přítomní byli jednohlasně proti, z důvodů: že v důsledku návštěv Čertových skal dochází u sousedících majitelů k četným škodám, když se výletníci usadí na loukách, shazují kameny ze skal dolů a také způsobují škodu na polích, protože mnozí se zásobí pálenkou a táboří zde. Franz Harich, účastník z válečných polí v letech 1859 a 1866 se nevzdal. Po zamítavém postoji okresního hejtmanství a obecního zastupitelstva, sestavil i s Franzem Melcherem žádost k Jeho veličenstvu o přidělení pohostinské živnosti u Čertových kamen. Vzhledem k tomu, že Harich i jeho blízcí jsou spolehliví a nemají špatnou pověst, byla jim propůjčena koncese k výčepu vína a piva, podávání kávy, mléka a poskytování studených pokrmů, např. chleba, másla a uzenin. Název Harichovy kameny (dnes Čertovy kameny) byl znám už v roce 1787.
číslo 20 Rozcestí u Kostelníku Asfalt 5,3 km
číslo 21 Kostelník Šotolina 5,8 km
  Kostelník (684 m) – Dřívější název Kirchnerstein je odvozen od majitele hospodářství č. 164, na kterém skalisko leží. Zajímavostí Kostelního vrchu jsou tzv. menhiry, které jsou rozesety v okolí. Zřejmě posledním vlastníkem pozemku byl Ferdinand Kirchner (nar. 11. března 1906), syn Franze Kirchnera a Marie Nistlerové. Sektor Kostelník tvoří stejnojmenná okrajová skála s vrcholovým blokem, vysoká 10m. Skála je z pegmatitu, hrubozrnné žilné horniny, vznikající ze zbytkových roztoků po utuhnutí hlavní masy intruzivních hornin. Horolezecká činnost na této lokalitě byla zahájena v roce 1955, kdy Bohuslav Fiala, první poválečný ředitel gymnázia v Jeseníku a nadšený propagátor a organizátor turistiky na Jesenicku se svým synem Ing. Bohuslavem Fialou, autorem prvního horolezeckého průvodce, vystoupili cestou č. 1 (56) a 10 (63). Varování: výstupy bez zajištění jsou nebezpečné!
číslo 22 Bělák Šotolina 6,4 km
  Bělák (668 m) Dřívější název Reineltstein je odvozen od majitele hospodářství č. 179. Posledním Reineltem na tomto hospodářství byl Franz Reinelt (nar. 8. listopadu 1832), syn Johanna a Hedwigy Harichové. O tom, že tyto skály byly v dřívějších dobách hojně navštěvované, svědčí na různých místech vytesáné německé nápisy a letopočty. Sektor Bělák tvoří stejnojmenná věž vysoká z náhorní strany 13 m, s údolní stěnou vysokou 28 m a čtyři skalní bloky. Skály jsou z pegmatitu, hrubozrnné žilné horniny, vznikající ze zbytkových roztoků po utuhnutí hlavní masy intruzivních hornin. Horolezecká činnost na této lokalitě byla zahájena v roce 1957, kdy Bohuslav Fiala, první poválečný ředitel gymnázia v Jeseníku a nadšený propagátor a organizátor turistiky na Jesenicku se svým synem ing. Bohuslavem Fialou, autorem prvního horolezeckého průvodce, vystoupili cestou č. 7 (50) a 4 (48). Varování: výstupy bez zajištění jsou nebezpečné!
číslo 23 Jižní Bělák Šotolina 6,5 km
  Skalní věž
číslo 24 Rozcestí pod Bělákem Šotolina 6,9 km
číslo 25 Vodní mlýnky Šotolina 7,6 km
  Voda byla z naší obcí spjatá od prvopočátku. Nebylo to vždy jen kvůli jejím léčivým účinkům, které později využili Vincent Priessnitz a Johan Schroth. Voda byla zdrojem obživy v pracovních odvětvích. Díky vodě byly poháněny obilné mlýny, metalurgické a kovářské dílny vybavené kovacím strojem a poháněné vodním kolem. Nacházíme se na Pompeho říčce, která vyvěrá na severním svahu Zlatého Chlumu z Mysliveckého pramene. Za bezvětrných dnů je slyšet „zurčení-bublání“ tohoto pramene, odtud získal potok také ještě pojmenování „Schollfloss“ (Zvučící říčka). Ve spodní části říčky, předtím než se vlije do řeky Bělé, se na dřívějším hospodářství Josefa Pompeho nacházel malý obilný mlýn. Tam se mlelo obilí pro dobytek. V roce 1875 došlo k rozšíření tohoto mlýnu o zařízení stoupy pro mletí krup. Roku 1894 byl v obci založen podnik Železárny, akciové společnosti Česká Ves (dříve E. A. G.). K výrobě se používaly drátotahy, stroje na výrobu hřebíků, stroje na ohýbání pružinového drátu, stroje na ohýbání řetězových článků, elektrické svařovací automaty, nýtovačky, lisy, raznice, buchary a další obráběcí stroje. Dvacet pět let poté byl výkon existujících 3 turbín již nedostačující. Bylo proto rozhodnuto o stavbě nové elektrárny. Kámen na stavbu náhonů byl dodáván od místních sedláků, ale také z lomů v Žulové. 20. října 1922 bylo zařízení předáno, téměř okamžitě začala elektrárna dodávat do závodů proud. Jak fungovaly stroje poháněné vodou, můžete vidět právě zde.
Jižní vyhlídka - panorama
Jižní vyhlídka - panorama  •  Fotografie (21)  • Foto: roniel

Vítáme Vás na naučné stezce kolem České Vsi. Hlavním tématem této stezky je přiblížit návštěvníkům trochu historického pohledu na zajímavou vesničku v údolí, mezi Rychlebskými horami a Zlatohorskou vrchovinou. Údolím protéká řeka Bělá, do které vtéká jen v České Vsi, sedm menších říček.

Česká Ves je obcí s bohatou historickou minulostí. První stopy osídlení údolí řeky Bělé, kde se rozkládá dnešní Česká Ves, sahají až do 6. století. Osadníci byli příslušníci slovanských kmenů, žijících v oblastech jižního Polska. Písemné zmínky o osadě s názvem Waltherowici pochází z roku 1284, kdy vznikla Zakládající kniha vratislavského biskupství.

Ivan Konarev
Ivan Konarev  •  Foto: roniel

Dnešní název obce se objevuje až v roce 1416. Původ má pravděpodobně podle horníků z Čech, které pozval k dolování železné rudy a zlata na úpatí vrchu Zlatý Chlum kolem r. 1350 tehdejší vlastník obce Hynek Mušín. Obec značně poškodila válečná tažení 30leté války spojená s drancováním, epidemie moru roku 1627 a konečně i smutně proslulé čarodějnické procesy, ve kterých bylo upáleno 16 osob z České Vsi.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.257, 17.204)
Poslední aktualizace: 12.7.2015
Autor: roniel
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Česká Ves

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,9km od místa

Příspěvky z okolí Naučná stezka kolem České Vsi

Bezručův pramen, pramen Gyula
Bezručův pramen, pramen Gyula
Pramen
Jak se sláva lázní na Gräfenberku šířila do světa, přibývalo i pomníků vděčných pacientů, které nechali stavět v okolí lázní. Pomníky jsou často stavěné blízko pramenů, kterých je v okolí lázní víc než dost. K jedněm z nejstarších patřil pomník u pramene, který nesl původně název Pruský. Nechali jej vystavět v roce 1846 právě lázeňští hosté z Pruska. Trojdílný mramorový pomník…
1.4km
více »
Jeseník - Rumunský pramen
Jeseník - Rumunský pramen
Pramen
Že léčebné lázně na Gräfenberku u Jeseníku získaly vcelku brzy značnou proslulost svědčí i pobyt řady zajímavých osobností z celé Evropy. Přijížděla sem i smetánka z nejvyšších pater tehdejší společnosti. Pobývala…
1.6km
více »
Česká Ves
Česká Ves
Vesnice
Česká Ves je rodištěm Johanna Schrotha, který založil Lázně Dolní Lipová. Ve staré hornické osadě pod Zlatým Chlumem lze ještě pozorovat zbytky důlní činnosti. Na Zlatém Chlumu stojí rozhledna, ze…
1.7km
více »
Jitřní pramen - Böhmische Quelle
Jitřní pramen - Böhmische Quelle
Pramen
Lukáš Němčík, který spravuje články o lázeňských pramenech nad Priessnitzovými lázněmi uvádí, že Jitřní pramen je oblíbený a hojně navštěvovaný. má to svou logiku, protože nedaleko něj najdeme centrální rozcestí…
1.8km
více »
Žofiin pramen, Slovanský pramen
Žofiin pramen, Slovanský pramen
Pramen
Mimořádným fenoménem lázní Jeseník (nebo na Gräfenberku) je množství pramínků a pramenů v oblasti samotných lázní, v jejich okolí ale i v samotném Jeseníku a další prameny na protějším kopci lázní tedy na Zlatém Chlumu. Ostatně i hlavní vrchol nad Gräfenberkem má přiléhavý název Studniční vrch. Jak v okolí lázní vznikaly chodníčky, kterými se pacienti vydávali do okolních lesů, postupně vznikaly u jednotlivých pramenů vě…
1.8km
více »
Hrubý Jeseník - Z české Vsi přes Zlatý chlum do Jeseníku
Hrubý Jeseník - Z české Vsi přes Zlatý chlum do Jeseníku
Trasa
Do České Vsi autobusem ze Zlatých Hor.Z České Vsi od obecního úřadu pěšky po modré značce přes Čertovy kameny  na Zlatý chlum dále po modré na Křížový vrch odtud stále po modré značce kolem pramenů do Jeseníku. V Jeseníku návštěva Vodního hradu. po…
1.8km
více »
Čertovy kameny (Harichstein)
Čertovy kameny (Harichstein)
Tipy na výlet
Dnes se vydáme na Čertovy kameny, které jsou vyhledávány horolezci, turisty i rodinami s dětmi. Na Čertovy kameny se můžeme dostat z několika směrů. Já Vám zde popíšu dva, o kterých si myslím, že jsou nejpoužíva…
1.8km
více »
Česká Ves - Muzeum Veteránů
Česká Ves - Muzeum Veteránů
Muzeum
Muzeum Veteránů v České vsi je otevřeno veřejnosti od 12.6.1999. Jeho majitelem a provozovatelem je Automoto Veterán klub Česká Ves. Muzeum sídlí v budově bývalé kuželny ve dvoře za hostincem v cen…
1.9km
více »
Česká Ves - kostel sv. Josefa
Česká Ves - kostel sv. Josefa
Kostel
  Obec Česká Ves původně patřila k jesenické farnosti, v minulosti stávala v České Vsi kaple sv. Dominika, která však postupně přestávala vyhovovat. V l. 1924 – 26 došlo ke stavbě zcela nového kostela, který…
1.9km
více »
Lázně Jeseník - Balneopark
Lázně Jeseník - Balneopark
Lázně
V lesoparku severovýchodně od tzv. Jižního svahu v areálu lázní Jeseník (samozřejmě jde o svah Studničního vrchu) byl v posledních dvou letech vybudován areál s vodními procedurami, který…
2km
více »
Priessnitzův pramen – Priessnitz Quelle
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Priessnitzův pramen – Priessnitz Quelle
Pramen
Jestliže všechno začíná od Adama (mimo počátku stvoření), v lázních na Gräfenberku všechno začíná od Priessnitze. Přesněji řečeno od nějakého pra-pra-pradědečka vodního doktora Vincenze Priessnitze. Pokud pověst…
2km
více »
Lázně Jeseník - Jižní svah - Cesta života
Lázně Jeseník - Jižní svah - Cesta života
Odpočinkové místo
Sochařská kompozice Cesty života na Jižním svahu je dílo brněnského sochaře Jana Šimka. Dílo, které je tvořeno jedenácti kamennými objekty sochař vytvořil v letech 1980 - 1985 ve spolupráci s projektanty Zahradní …
2.1km
více »
Podzimní den na Medvědím kameni a v lázních Jeseník
Podzimní den na Medvědím kameni a v lázních Jeseník
Tipy na výlet
Ráno vyjíždíme zlínským expresem v kupé pro vozíčkáře / protože vlak má 3 vagony, jedno je první třída, zbytek reservé / spolu se dvěma tetinami, které míří až do Prahy a odtud letadlem na Sardinii - jedeme až do …
2.2km
více »
Lázně Jeseník
Lázně Jeseník
Tipy na výlet
Nemusíme sem jet na léčebný pobyt, stačí si udělat výlet za čistým vzduchem, hezkou krajinou, za rozhledy, pohodou, pramenitou vodou, za procházkou….. prostě a jednoduše si užít odpočinku do Lázní Jeseník. Hi…
2.2km
více »
Jeseník - Priessnitzovo sanatorium
Jeseník - Priessnitzovo sanatorium
Lázně
Nejvýznamnější a největší stavbou jesenických lázní je budova Priessnitzova Sanatoria. Zatímco na začátku 19. století stávalo na Gräfenberku, jak se návrší na Jeseníkem říkalo jen několik…
2.3km
více »
Lázně Jeseník - promenáda
Lázně Jeseník - promenáda
Park
Město Jeseník je hrdě označován jako perla Jeseníků. Poloha v rozhraní tří horských celků skutečně dává městu jedinečnou atmosféru a samotné krásy města jsou lemovány vrcholky blízkých ko…
2.3km
více »
Z Lipové přes Medvědí kámen do lázní Jeseník
Z Lipové přes Medvědí kámen do lázní Jeseník
Tipy na výlet
   Prodloužený víkend začíná nádherným pátkem, který musím bohužel kvůli horečce a silnému nachlazení prožít v posteli. Moje valašská umanutost mi ale velí : zítra jedeme na výlet do Jeseníků i…
2.3km
více »
Stezka Živé vody
Stezka Živé vody
Tipy na výlet
Do Jeseníku, přesněji do lázní, tedy na Gräfenberk. Vzhledem k tomu, že i přes momentální uzavření Červenohorského sedla zůstává naštěstí okresní město celkem dobře přístupné z vnitrozemí přes Ramzovské sedlo, nebudu upřesňovat detailní průběh spojení, beztak hlavní pohyb nás čeká v místě a bude to pěškobusem. Lázně Jeseník, proslulé vodoléčebnými metodami, které tady založil Vincenz Priessnitz jsou lá…
2.5km
více »
Zlatý chlum - rozhledna
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Zlatý chlum - rozhledna
Rozhledna
Rozhledna Zlatý chlum se nachází nad městem Jeseník....pěkná trasa vede z Rejvízu přes vyhlídku Čertovy kameny. Dá se jít i z Jeseníku. Z rozhledny je krásný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Vidíme i Hrubé Jeseníky. Za příznivého počasí je viditelný kralický sněžník a Rychlebské hory. A když se vám podaří být na rozhledně při západu Slunce.....no nádhera. Na vrcholu…
3.2km
více »
Čertovy kameny - vyhlídka
Čertovy kameny - vyhlídka
Skalní útvar
Čertovy kameny jsou skalní útvar na severním úbočí Zlatého Chlumu,skalní útvar je 40m vysoký a asi 100m dlouhý,na vrcholku je vyhlídková plošina na kterou se dostanete po výstupu zabezpečeném řetězy a zábradlím,z …
3.2km
více »
Procházka po Skřítku
Procházka po Skřítku
Tipy na výlet
Velikonoční pondělí a kouzelné počasí nás vytáhlo na první Jarní procházku. Jelikož jsme trasu chtěli přizpůsobit i pětiletému synovi, zvolili jsme malou procházku na sedle Skřítek, které na jihu odděluje pohoří H…
3.4km
více »
Jeseník
Jeseník
Město
Jeseník leží na Severní Moravě, severním směrem od města Šumperk. Jeseník je horské město, které obklopují zalesněné stráně kopců Hrubého Jeseníku. Jeseník je nejenom vyhledávaným rekreačním střediskem, ale také…
3.4km
více »
JESENÍKY 2013 - Procházka Jeseníkem
JESENÍKY 2013 - Procházka Jeseníkem
Tipy na výlet
  Brzy po poledni odjíždíme z Bělé pod Pradědem do jediného většího sídla tady za horami a v polském příhraničí - do města Jeseníku. Ačkoliv jej obývá pouhých 12 tisíc lidí a jeho maličké centrum není zrovn…
3.4km
více »
Jeseník
Jeseník
Tvrz
Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou proh…
3.4km
více »
Čertovy kameny, Zlatý Chlum a Křížový vrch nad Jeseníkem
Čertovy kameny, Zlatý Chlum a Křížový vrch nad Jeseníkem
Trasa
Okolí města Jeseníku je turisticky velice atraktivní množstvím kopečků s nádhernými výhledy, spoustou studánek a potůčků a také skal. Není proto divu, že je zde vedeno mnoho turisticky znače…
3.5km
více »
Za skálami, rozhlednami i kameny (Čertovy kameny, Zlatý chlum a Chlapecké skály)
Za skálami, rozhlednami i kameny (Čertovy kameny, Zlatý chlum a Chlapecké skály)
Tipy na výlet
Ač nerad, musím hned na úvod přiznat, že jesenickou stranu Jeseníků při našich nepravidelných výletech dosti – a naprosto nespravedlivě – zanedbáváme. Například k dobytí vrcholu Zlatého chlumu jsme se se znám…
3.6km
více »
Zlatý chlum
Zlatý chlum
Rozhledna
Vrchol, tyčící se v nadmořské výšce 908 m, nad městem Jeseník. Na jeho severozápadním svahu (ve výšce 875 m.n.m.) byla vybudována v roce 1899 kamenná rozhledna, vysoká 26 m. Na svazích naleziště granátů ve svoru, na východním svahu pozůstatky zlatých dolů. Často navštěvované turistické místo s kruhovým výhledem. Za pěkného počasí lze spatřit i kralický sněžník. V místě možnost občerstvení.
3.6km
více »
Jeseník - lázně
Jeseník - lázně
Lázně
Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z…
3.6km
více »
Jeskyně Na Pomezí
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Jeskyně Na Pomezí
Jeskyně
Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je…
4.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace