Na hranici Bílých Karpat a Javorníků (okružní 22 nebo 11 km)

Střelná – Končitá – Požár – Študlov – Střelná – Francova Lhota - Čubův kopec – Střelná

trasy: Hornolidečská magistrála, červená TZ, zelená TZ, Hornolidečská magistrála, červená TZ, modrá TZ, neznačeno, červená TZ

Když jsme se pokoušeli zasvětit do krás turistiky i našeho potomka, velmi se nám osvědčilo plánovat trasy ve tvaru osmičky. Uprostřed jsme zaparkovali auto, takže jsme se mohli zhruba v polovině putování, dle míry vyčerpání, rozhodnout, zda stačí jenom odlehčit batoh nebo bude nezbytné nechat další část cesty na jindy. Jednu takovou trochu náročnější osmičku nabízím i Vám. Je plná stoupání a klesání, drobných církevních památek, krásné přírody, výhledů a půvabů valašské krajiny. Pomyslný střed naší trasy bude ve Střelné. Odsud vystoupáme nejdříve na Končitou, nejvyšší vrchol této oblasti, následně kolem Požáru a přes Študlov dojdeme zase zpět. Druhý okruh vede přes Čubův kopec s rozhlednou, zpět přes Francovu Lhotu.

Auto zaparkujeme v poslední vesnici před slovenskou hranicí, ve Střelné. U obecního úřadu, hned při hlavní silnici je malá parkovací plocha. A můžeme vyrazit. Vydáme se kolem požární zbrojnice směrem k železnici. Po pár krocích, hned u cesty jistě zaujme mohutný kmen památné lípy. Informační tabulka udává stáří přibližně 400 let! Kmen je dutý a různě pokroucený, koruna je krásně souměrná. Zdá se, že této lípě se daří stále ještě celkem dobře. Pokračujeme po silnici a ani si nevšimneme, že se najednou nacházíme na druhé straně kolejí. Železnice je totiž v těchto místech svedena do tunelu. Na křižovatce odbočíme vpravo a napojíme se na Hornolidečskou cyklistickou magistrálu. Jakmile mineme výrobní areál začne se nám pomalu otevírat krajina lemovaná nízkými kopci v pozadí. Za chvilku se k nám přidá i červená TZ, která nás bude provázet až do lesů na Končitou na hranici se Slovenskem. Také tok Střelenky sleduje naše kroky, podél ní půjdeme k pasekářské osadě Pasíčky. Necelý kilometr od obce konečně opustíme nudnou asfaltku a vydáme se polní cestou k zalesněným kopečkům. Až na vrchol lemují cestu drobné církevní památky v podobě obrázků na stromech či dřevěných kůlech, mnohdy s posezením připraveným k rozjímání. Celá tato obrázková cesta vyvrcholí po 3 kilometrech na Končité velkým dřevěným křížem s ukřižovaným Kristem. Červená TZ, tedy i my, sledujeme pár metrů státní hranici, než se vrátíme do vnitrozemí. Pozvolna scházíme a opět nás provází líbezné svaté obrázky, na této straně doplněné o drobnou dřevěnou kapličku zasvěcenou Panně Marii. Údajně je vystavěna v místě vraždy dvou zedníků putujících ze Slovenska do Študlova. Pod vrchem Požár je shluk několika chatek, které mineme a za nimi se nám na malé loučce otevře úžasný výhled. Na okraji lesa je rozcestník, zde se připojíme na zelenou TZ. Odsud už budeme, lesní pěšinou podél Brumovky, dalších 2, 5 km jenom klesat až do Študlova.

V obci musíte navštívit:

• přírodní památka Hrádek v podobě bývalé pastviny a později ovocného sadu chrání mnoho vzácných rostlin a živočichů, i těch uvedených v Červeném seznamu ohrožených druhů - je to například několik druhů orchidejí, z fauny zde žije několik vzácných druhů motýlů.
• naše trasa míjí Študlovskou lípu, strom starý asi 300 let tvoří tři srostlé kmeny. Ve vedlejší ulici je ještě jedna chráněná lípa – asi 200 let stará Ondrova lípa, která ale nevyniká tolik jako předešlý strom.
• o kousek dále vidíme jednoduchou kapli na čtvercovém půdorysu s mohutnou věží z 1. pol. 20. století. Ještě před pár lety to byl jediný svatostánek široko daleko. Vedle vchodových dveří kaple je umístěna výrazná černá deska s fotografiemi, jmény a daty narození čtyř osob – obětí železničního neštěstí v Brumově-Bylnici. Díky nedbalosti zaměstnanců železnice bylo 28. 4. 1957 naprosto zbytečně zmařeno deset životů. Mezi těmito lidmi byli i čtyři chlapci ze Študlova vracející se v brzkých ranních hodinách ze zábavy. Tehdy byl na brumovském nádraží plně naložený vagón kládami zajištěn pouze kusem dřeva, které tíhu nákladu nevydrželo, vagon se rozjel. Zhruba ve stejnou chvíli z bylnického nádraží mu vyráží v ústrety motorový vlak s dvaceti pasažéry. V místě střetu se dnes nachází kříž, je to v Bylnici nedaleko viaduktu na ulici Hliníky.
• Hned za kaplí je další, podstatně větší svatostánek – kostel sv. Matouše, který byl vysvěcen olomouckým arcibiskupem 8. 10. 1994. Jednoduchá architektura tradičních forem je výborně zasazená do terénu. Na travnatém prostranství před kostelem je skromný pomníček obětem 1. světové války obsahující 15 jmen padlých.

Pokračujeme stále po zelené TZ, za dětským hřištěm odbočujeme vpravo k obecnímu úřadu, který míjíme a připojujeme se na Hornolidečskou magistrálu. Mírné stoupání nás po chvíli odmění otevřenou krajinou s výhledem. Vracíme se opět do míst, kde to již známe, připojujeme se na červenou TZ, která nás povede až do Francovy Lhoty.

Ve Střelné musíte navštívit:

• při ústí červené TZ na hlavní tah vedoucí na hraniční přechod se zastavme a udělejme si malou odbočku vlevo. V listoví je tam skryt drobný poklad lidové architektury – roubená zvonička na kamenném základu z roku 1837. Současný zvon je z roku 1943, ten původní z roku 1727 je dnes umístěn ve věži kostela Nanebevzetí Panny Marie.
• hned za zvoničkou stojí ještě jedna krásná stavba lidové architektury – valašská usedlost čp. 18 z roku 1837 skládající se z roubené chalupy, stodoly, seníku a základu chléva (to je ta kamenná část na níž je částečně posazena novostavba rodinného domu).
• novodobý kostel Nanebevzetí Panny Marie má celkem pohnutou historii svého vzniku. Snahy o jeho výstavbu se objevují již před 2. světovou válkou. Dlouho dobu nebyly zrovna příznivé okolnosti k jejímu zahájení (válka, poválečná politická situace). Základní kámen byl proto položen až v roce 1968, dokončení se místní dočkali roku 1971. Celá akce byla realizována díky finančním sbírkám a mnoha odpracovaným hodinám veřejnosti. Politický režim znemožnil vysvěcení kostela, proto byl tento svatostánek až do roku 1992 veden pouze jako smuteční síň. Po všech peripetiích se konečně zdejší farnost dočkala plnohodnotného kostela!

Díky kostelu jsme se trochu odklonili od naší červené TZ, naše kroky totiž vedou do Francovy Lhoty. Takže vzhůru přes kopec! Obecní asfaltka se po chvíli mění v příjemnou polní cestu obklopenou loukami. Až vystoupáme trochu výše, začnou se nám odkrývat úchvatné výhledy směrem ke slovenské hranici, k Lyskému průsmyku. Za chvíli uvidíme, že i na této straně Střelné nás čeká zpestření – nejdříve mineme sošku Panny Marie a o kousek dál nás překvapí tulák Karel, který hlídá celý zdejší areál skládající se z hotelu Pod širákem, restaurace U zlatého bažanta a hlavně Střelenské kaple. Opravdu pěkné místo, ideální k přenocování, neboť je zde spaní pod střechou, posezení, ohniště, udírna, wc i pitná voda. Celé to tu začalo vznikat roku 2010 z nadšení místních a jedné velké lásce ke zdejší krajině. Další kroky kopírují 14 zastavení krásné plastické křížové cesty, jejíž příběh budeme sledovat bohužel od konce. Je mi trochu líto, že se zde nikde nenachází informační tabulka přibližující vznik tohoto díla (roku 2025), provedení je skutečně velmi zdařilé. Teď už jenom sejdeme do Francovy Lhoty. Dojdeme až k hlavní silnici, rázem se ocitneme přímo uprostřed obce. Když se podíváme vlevo, vidíme takový podivný stožár. Jedná se o neobvyklou zvonkohru s osmi zvony z roku 1985. Zvuk zvonů zde můžete slyšet každou celou hodinu, melodii třikrát denně. Zařízení umí zahrát čtyři melodie, které se střídají dle ročního období.

Ve Francově Lhotě určitě musíte dále navštívit:

• ve zdejší obci se narodil významný církevní činitel – kardinál Štěpán Trochta. Byl prvním knězem narozeným ve Francově Lhotě. Jeho kariéra započala ve 30. letech realizací výstavby chlapeckého domova pro chudou mládež v Praze, který se stal, dnes bychom řekli, volnočasovým centrem (pořádali se zde kulturní akce, byla zde k dispozici sportoviště, konaly se zde různé přednášky a kurzy, probíhala tu výuka hry na hudební nástroje). Potřebné finance na výstavbu a provoz domova získával Dr. Trochta z darů bohatých institucí a osob či realizovaných kulturních akcí, jejichž výtěžek byl věnován domovu. Za války se Dr. Trochta významně podílel na odboji, díky tomu byl značně perzekvován, což vyvrcholilo pobytem v koncentračních táborech Terezín, Mauthausen, Dachau. Po krátké přestávce přichází s 50. lety další vlna utrpení, tentokrát v roli politického vězně v Litoměřicích, Leopoldově, Ruzyni, na Pankráci a ve Valdicích. Po propuštění pokračoval v duchovní dráze, díky tomu byl jeho život plný obtíží. Roku 1974 zemřel, přičemž bylo v zájmu vlády tuto informaci veřejně nešířit. Církevní hodnostáři měli přístup na jeho pohřeb zapovězen. Budoucí papež Jan Pavel II. prohlásil kardinála Trochtu za mučedníka. S pohnutým životem kardinála Trochty se může každý seznámit v muzeu zřízeném v jeho rodném domě.

Na křižovatce odbočíme vpravo a půjdeme téměř až na konec obce. Odbočkou vlevo lemovanou dvěma kříži se dá dojít ke kostelu sv. Štěpána Uherského. Architektonicky jednoduchý kostel se zajímavým vstupním portálem pochází z roku 1787. Na hřbitově vedle kostela nemůžete nespatřit mohutný žulový pomník obětem světových válek.

Když se vrátíme na hlavní silnici, budeme ještě kousek pokračovat v původním směru a jakmile se vyskytne možnost odbočit vpravo, využijeme ji. Teď už nikam dlouho odbočovat nebudeme, míříme pořád „za nosem“ podél Kobzova potoka až narazíme na modrou TZ. Pokračujeme pořád rovně, až k rozcestníku. Zde bych doporučila udělat malou odbočku z naší trasy ke Kobzově lípě (je to jenom 100 m). Kobzova lípa je považována za nejmohutnější strom v CHKO Beskydy, jehož stáří se pohybuje kolem 450 let. Název je spojován s rodinou, která žila v jeho sousedství. Charakteristická je ohromná puklina v kmeni stromu, která je tak velká, že se zde podle pověsti schovala celá Kobzovic rodina a přečkala tak nájezd Kuruců (poč. 18. stol.). Význam stromu odráží i to, že je dle legendy spojován se založením obce. Je odsud pěkný výhled na kostel v obci.

Vrátíme se zpět k rozcestníku a budeme mírně stoupat po modré TZ. Úzká asfaltka lemovaná loukami nás přivede k jakémusi výrobnímu podniku a hned za ním odbočujeme vpravo do lesa. Trochu nepohodlná kamenitá cesta nás vede až na rozhlednu na Čubově kopci. Dřevěná věž stála v tomto místě již od 40. let 20. stol., dnes se samozřejmě již nejedná o originální stavbu. Současná rozhledna má pozoruhodnou rozlehlou stříškou v úrovni prvního patra. Tento tvar má připomínat valašský klobouk. S každým vyšším patrem se schodiště zužuje, takže před samotným výstupem na vyhlídkovou plošinu je již skutečně velmi úzké. Výhledy dnes, bohužel, z větší části zakrývají větvě okolních stromů. Takže je to taková pátrací hra na spatření alespoň kousku výhledu – uvidíte okolní kopce a docela dobře i Malou Fatru.  Škoda, neboť jde o jedinou rozhlednu v české části Javorníků. Je zde také místo k odpočinku, dá se tu též rozdělat oheň.

Po modré TZ scházíme dolů.  Projdeme dokonce i místem, kde v minulosti býval morový hřbitov, takže je možná dobře, že jdeme směrem dolů, můžeme si dovolit trochu zrychlit. Zdejší lavička vybízí k posezení, ale když jsem si přečetla, že zde bylo pochováno v 19. století více než 100 obětí cholery, tak mě příliš nelákalo se tady zdržovat.

Za chvíli se dostáváme na rozcestí s červenou TZ, do míst, kterými jsme již prošli a teď se nabízí příležitost projít si křížovou cestu hezky ve správné posloupnosti. Červená TZ nás přes křížovou cestu a kapli dovede zase zpátky do Střelné.

 

KNIŽNÍ ZDROJE:

NEKUDA, Vladimír (ed.). Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Vlastivěda moravská. Valašské Meziříčí: Hvězdárna, 2002. ISBN 8072750240.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE:

Kudy z nudy. Online. 2026. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/. [cit. 2026-03-19].

Památkový katalog. Online. 2026. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/. [cit. 2026-03-19].

ZO ČSOP VIA HULÍN. Chráněná území Zlínského kraje. Online. C2001-2026, 24. 12. 2025. Dostupné z: https://chranena-uzemi.cz/. [cit. 2026-03-19].

Botany.cz. Online. C2026. Dostupné z: https://botany.cz/cs/. [cit. 2026-03-19].

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY. Ústřední seznam ochrany přírody. Online. Dostupné z: https://drusop.aopk.gov.cz/portal/. [cit. 2026-03-19].

NAŠEVALAŠSKO.INFO. Online. C2007 - 2019. Dostupné z: https://www.nasevalassko.info/. [cit. 2026-03-19].

Římskokatolická farnost Francova Lhota. Online. C2026. Dostupné z: https://farnostfrancovalhota.cz/. [cit. 2026-03-19].

JAROMÍR LENOCH. Soupis veškerých památek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Online. C2002. Dostupné z: https://soupispamatek.com/. [cit. 2026-03-19].

OBEC FRANCOVA LHOTA. Francova Lhota. Online. C2026. Dostupné z: https://francovalhota.cz/. [cit. 2026-03-19].