Neapol (Napoli) - letem světem - ITÁLIE

NEAPOL

Když se vysloví NEAPOL,  spojím si ji s větičkou „Vidět Neapol a zemřít“.

Neapol jsme navštívili po prohlídce úžasných Pompejí a sopky Vesuv.

Průlet malinkou částí téměř milionového města, plného extrémních protikladů, byl kratičký, ale nezapomenutelný, až šokující. Pocity jsme měli velmi smíšené.

Neapol (Napoli), jedno z nejstarších evropských měst a významný jihoitalský přístav, leží  pod známou sopkou Vesuv, v Neapolském zálivu (Golfo di Napoli) v oblasti Kampanie.

Turisticky vyhledávaná Neapol (nazývané též městem kopulí) se pyšní obrovským množstvím sakrálních stavev a bohatou historií. V historickém středu města stojí krásné  paláce.

Architektura silně kontrastuje s tamním velmi divokým životem - neřízeným provozem, chaosem, hlukem a bincem, masou lidí různých národností, otravnými prodejci a dalšími  rušivými elementy. 

Průvodcem jsme byli varováni před zloději, kterými se město hemží. Též nás informoval, že Neapoli vládne mnoho drogových gangů. Daří se zde organizovanému zločinu* a probíhají tu černé obchody. 

Potíže s odpadky nejsou prý jen kvůli stávkujícím popelářům a nedostatku kapacit skládek, ale také kvůli mafii (Camorra*), která je zodpovědná (mimo jiné) za nelegální obchod s likvidací toxického odpadu. Kdo ví, jaký život se vede v podzemí Neapole.

Raději zpět do historického jádra. Naše první cesta vedla k jednomu z několika hradů, které se v Neapoli nacházejí. Nový hrad (Castel Nuovo či také Maschio Angioino) ze 13. stol. s kulatými věžemi a vítězným obloukem z bílého mramoru  stojí na nábřeží poblíž  radničního náměstí Piazza del Municipio. 

Na skalnatém ostrůvku Megaride  se pyšní pevnost,  podle legendy pojmenovaná  „Hrad zlatého vejce“ (Castel dell'Ovo),  kterou jsme však z časových důvodů nenavštívili. 

Z těch samých důvodů jsme se nestavili ani  v  Národním archeologickém muzeu (Museo Archeologico Nazionale), jež je považováno za nejvýznamnější evropské archeologické muzeum. Uchovává nejen antické poklady, ale i nálezy z Herculanea a  Pompejí.

Pokračovali jsme k nejstarší činoherní operní scéně - k divadlu sv. Karla (Teatro San Carlo). Potom jsme prolétli přízemím Královského paláce (Palazzo Reale),  z jehož oken bylo vidět na Neapolský přístav s obrovskými loděmi a sopku Vesuv.

Z Piazza del Plebiscito, jednoho z největších náměstí v Neapoli, jsme  zhlédli Baziliku sv. Františka z Pauly (San Francesco di Paola). Vzpomněla jsem si v tu chvíli na Pantheon v  Římě.  Neapolský chrám se mu některými prvky podobal.  

Z náměstí jsme pak jen zamávali hradu svatého Eliáše (Castel Sant'Elmo), pyšnícímu se  na pahorku Vomero vysoko na skalách. Kéž bychom měli více  času, prý je z těchto výšin moc hezký pohled na Neapol, sopku, moře i přilehlé ostrovy.

Posledním navštíveným místem byla Galleria Umberto I - veřejná nákupní budova z konce 19. stol. Prodírali jsme se davy lidí a pevně drželi své batohy u těla. Obrovský interiér ve tvaru kříže, se skleněnou střechou (kopulí, zpevněnou kovovými žebry) a mozaikou zvěrokruhu ve středu podlahy je pojmenován podle Umberta I., krále, jež tenkrát v Itálii vládl.

V galerii jsme dostali kratičký rozchod. Vyběhli jsme do ulic, kličkovali mezi vlezlými  prodejci, kteří své zboží všeho druhu měli rozložené na chodnících.

Kvůli dítěti jsem se neodvážila zajít do ryzích, uzounkých neapolských uliček. 

Průjezdem periferií, směrem do historického jádra, udivoval příšerný stav výškových domů,  úroveň bydlení a nehorázný  binec! Cestou z Neaople však na předměstí naprosto šokoval slum (chudinská čtvrť).... nekonečný prostor improvizovaných obydlí (chatrčí stlučených ze dřeva, nebo jen z kartonů). V těchto drsných podmínkách,  v nepořádku a  odpadcích, se pohybovalo (žilo)velké množství lidí.

 

 obrázky z Itálie

 

Články  související s výletem  do Itálie:

Sopka Vesuv  a  Pompeje

Ostrov Capri

Řím - Koloseum, Fontána  di Trevi, Španělské schod, Konstantinův  vítězný oblouk

Řím - Vatikán, Bazilika sv. Petra, Pantheon a další

Řím- Forum Romanum, Kapitol, památník Victora Emanuela II. a další