Klub Mateřídouška

naši krajané v Novorossijsku, ostrůvek českého jazyka v obrovském ruském moři

Obec Kirillovka

Je povzbudivé, když si my, Češi, uvědomíme, že uprostřed dvousettisícového města Novorossijk je malý ostrůvek našich krajanů, kde se mluví česky, dodržují se české zvyky a tradice. Je to skoro zázrak, že něco takového po letech budování komunismu ještě existuje!
Přijela jsem sem před rokem, ale od prvních dnů se zde cítím jako doma. Nejen díky české řeči, ale hlavně milému přivítání a laskavosti místních krajanů.

Chci jim alespoň touto cestou poděkovat a vás, čtenáře těchto řádek, prosím pomozme jim, aby se o nich dozvěděli další Češi v naší vlasti! Určitě si to za svoje úsilí zaslouží.Určitě by byla velká škoda, kdyby se čeština z těchto míst úplně ztratila! Začtěte se tedy do článku o českých krajanech, který napsala Blanka Gruntová, bývalá učitelka češtiny v Novorossijsku, spolu s Irinou Tretyakovou, předsedkyní krajanského spolku Mateřídouška:

Zásadním problémem kavkazských Čechů je, že již téměř ztrácejí svoji identitu. Nositeli kulturní tradice a jazyka jsou především příslušníci nejstarší generace, kteří, bohužel, postupně odcházejí. Vlivem historických podmínek, ale i jiných faktorů jsou jejich potomci ke svým kořenům vesměs lhostejnější. Těch, kterým na svém českém původu záleží, není mnoho, a těch, kterým na svém českém původu záleží a ještě k tomu mají čas a chuť na spolkovou práci, je ještě méně.
Obec Kirillovka je jednou z mnoha osad založených českými přistěhovalci v šedesátých letech 19. století a je pravděpodobně posledním místem v Krasnodarském kraji, kde česká menšina žije stále více méně kompaktně. Tato ves byla vždy přirozeným centrem krajanského života, stál zde mj. první katolický kostel v oblasti, do kterého přicházeli Češi z okolních osad.
Na rozdíl od ostatních obcí je ale v Kirillovce český živel nadále živý, i když tu Češi již zdaleka nejsou jedinými, a dokonce ani majoritními obyvateli. Nejvíce česky mluvících obyvatel je však nyní už v důchodovém věku, přirozené předávání českého jazyka a kultury z generace na generaci bylo kvůli represím komunistického režimu potlačeno na minimum. Až po vzniku českého spolku v sousedním Gajduku se tu děti opět začaly učit česky, ovšem nikoliv už v rodinách a škole jako dříve, ale v kurzu, s českým učitelem.

Pomoc České republiky je v tomto směru neocenitelná. Bez její podpory by zde češtinu za několik málo let už zřejmě nebylo slyšet vůbec. A živý, současný český jazyk tu opravdu nemůže učit nikdo jiný než učitel vyslaný Českou republikou. Upřimně věříme, že je v našich silách přehradit kulturní propast, která vznikla vinou politiky 30. - 80. let.
Češtinu v Novorossijsku ovládají prakticky jen příslušníci té nejstarší generace. Staří obyvatelé Kirillovky si ještě velmi dobře pamatují, jak se tu slavily nejrůznější tradiční české svátky, umí uvařit knedlíky či usmažit koblihy, znají bezpočet lidových písní.

Rádi bychom jim pomohli tento typ znalostí a dovedností předat dnešním „malých Čechům", dětem, které od roku 2002 se český jazyk učí lopotně po nedělích v „nedělní škole". V Kirillovce funguje už 6 let, vznikla z iniciativy ZU ČR v Moskvě a díky obrovskému nadšení a nasazení paní Iriny Tretyakové, jež se práci s dětmi věnovala až do příchodu učitele z České republiky se děti učí český jazyk se stejnou pílí a stejnými obtížemi jako se ve škole učí anglicky, německy či jakýkoliv jiný jazyk.
Chtěli bychom, aby pro ně čeština nebyla jen jedním z cizích jazyků, který se učí proto, aby mohli cestovat či získat lepší zaměstnání, ale aby, stejně jako jejich předci, vnímali své české kořeny jako přirozenou součást svého kulturního prostředí, možnost duchovního obohacení. Proto bychom uvítali české školy, které by s námi navázaly dlouhodobou spolupráci. Chtěli bychom aby výuka byla motivována osobními setkáními mezi českými a našimi dětmi. Jak v české republice například během letních prázdnin, tak zde u nás. V dnešní počítačové době není problém vzájemně komunikovat i na dálku 2 500 kilometrů obzvláště mezi mladými lidmi. Společná setkávání budou určitě obohacením pro všechny. My hledáme své kořeny po předcích a vám můžeme ukázat jaký je život u Černého moře v Rusku. Na malém českém ostrůvku mezi 200tisíci Rusky hovořících lidí. Učíme se česky abychom se s vámi dorozuměli, ozvěte se nám.

Výuka jazyka zde není tak přímočará, dětí se neučí jen komunikovat v jazyce svých předků. Podstatnou součástí práce s nimi je i probudit u nich vztah ke kultuře svých předků.
Z tohoto důvodu také v lednu roku 2006 vznikl okolo nedělní školy v Kirillovce druhý český spolek v Novorossijsku, „Český kulturně - osvětový klub Mateřídouška". Za svůj pro krajanské spolky nezvyklý název vděčí faktu, že jeho zakladateli a členy jsou především rodiče a prarodiče dětí nedělní školy.
Jméno Mateřídouška vyjadřuje základní princip tohoto klubu: být dechem matky, tedy spojnicí mezi generacemi, předávat dětem mateřskou řeč a vše, co s ní souvisí. Cílem klubu Mateřídouška je hledat a nabízet takové aktivity, které by dokázaly spojit různé generace, vzbudily u dětí zájem o znalosti, um a obyčeje svých předků a nejstaršímu pokolení umožnily předat mladším své zkušenosti. Spolek byl úředně zaregistrován 16. června 2006; jeho předsedkyní je paní Irina Tretyakova.
Kulturní spolek krajanů „Mateřídouška" prošel během prvních třech let své existence intenzivním rozvojem, a to zejména díky živému zájmu svých členů.
Tradicí se již stala pravidelná setkávání v rámci významných výročních svátků a obyčejů podle katolického kalendáře. Ty tvoří kostru kalendáře akcí na rok 2006, 2007, 2008 a stejně i v roce 2009: Masopust - Velikonoce - Letnice - svatováclavské posvícení - Advent - Vánoce. Pokoušíme se je slavit vždy zábavně, ale dodržet přitom zažité obřady, včetně společné přípravy typických pokrmů a výroby zvykoslovných předmětů. Cílem není jen si prostě společně připomenout ten či onen svátek, ale dozvědět se vždy také něco o jeho podstatě a tradičním způsobu uctění, včetně odchylek mezi tím, jak se tento den slaví či slavil v ČR a jak se podle pamětníků slavíval v českých rodinách na Kavkaze. Záměrem je koncipovat schůzky tak, aby jejich náplň umožňovala starším obyvatelům vesnice předat své zkušenosti a um těm mladším, ale také aby si zde obě věkové skupiny našly jak zábavu, tak poučení.
Při oslavách Dne české státnosti 28. října pak probíhá výroční valné shromáždění spolku.
Zároveň se také - již tradičně - Mateřídouška prezentuje v Kirillovce a ve městě, s cílem vrátit Novorossijčanům povědomí o přítomnosti české menšiny v kraji a v neposlední řadě dodat chuť zapojit se do spolkové činnosti krajanům, kteří se o své kořeny prozatím nezajímají. Z těchto důvodů proběhly v květnu 2007 první Dny české kultury v Novorossijsku a druhý ročník v listopadu roku 2008 ve spolupráci s ředitelkou Českého centra v Moskvě PhDr. Vlastou Smolákovou. Klub Mateřídouška se též účastní akcí organizovaných Kulturním oddělením Správy města Novorossijska, z nichž nejprestižnější je bezesporu Festival národních kultur, pořádaný ke Dni města, tj. k oslavám výročí založení Novorossijska. V tento den se všechny národnostní spolky tohoto multi-etnického města představují jeho obyvatelům.

Dalším způsobem, jak lidi stmelit, dát jim pocítit, že jsou součástí celku, a zároveň jim přinést zábavu a kulturu, je hudba a divadlo. Vyzkoušeli jsme si to poprvé v roce 2006, společný nácvik první kratičké divadelní hry všechny zúčastněné nadchl a rozhodli se pokračovat. Zároveň se objevila idea folklorního souboru, který by zpestřoval již zmiňovaná setkání v rámci oslav tradičních svátků a mohl by prezentovat spolek i na akcích pořádaných kulturním oddělením Správy města Novorossijska.

V roce 1902 si Kirillovští na své náklady postavili vedle kostela českou školu. Její budova se dochovala: v jedné z bývalých tříd je nyní obchod, zbytek budovy (druhá třída a byt učitele) je majetkem Správy Primorského okruhu (obvod města Novorossijsk, pod který spadá Kirillovka). Starosta obce zde má svoji kancelář, zbytek objektu byl až do roku 2006 prázdný. Na základě dohody mezi spolkem Mateřídouška a starostou obce Kirillovka se do těchto prostor v září 2006 nastěhoval náš nově vzniklý (pronájem je bezplatný) a díky finančnímu daru ČR si část bývalé třídy zrekonstruoval a vybavil jako jazykovou učebnu a klubovou místnost.
Rekonstrukce části bývalé české školy v Kirillovce nebyla redundantní: Mateřídouška se obrací především k obyvatelům Kirillovky a nejbližších českých obcí (Mefodijevka, Gajduk, Vladimírovka), kteří na její akce přicházejí mj. i proto, že se konají v místě jim blízkém a snadno dostupném. Více než polovina žáků pochází právě z Kirillovky - na kurzy do města by nedojížděli, jejich pracovní či studijní povinnosti jim to nedovolují. Lidé (především starší, kterých je mezi krajany nejvíce) si překvapivě rychle zvykli, že po několika desetiletích mají opět ve své vsi kout, kam mohou pravidelně přicházet - pro film, knížku či prostě jen si popovídat. A konečně se jedná o budovu, k níž mají krajané vztah: jejich předci ji postavili vlastními silami z dobrovolných sbírek.

Fotogalerie