BLED SLOVINSKO
JEZERO BLED, město BLED, Bledský hrad, ostrov s kostelem na jezeře BLED - SLOVINSKO
Po návštěvě Bohinjského jezera a skvělých výhledech do krajiny z výšin lyžařského střediska Vogel, nacházejícího se nad vodní plochou, jsme pokračovali do městečka Bled. Šestitisícové město se rozprostírá (v nadmořské výšce 501 m) na úpatí hřebenů Julských Alp u jezera Bled.
Okolní horské masívy, které krášlí atraktivní město, jsou součástí Triglavského národního parku.
Jezero Bled, obklopené lesnatými kopci, patří k nejpěknějším v Evropě. Není příliš velké, jeho délka je 2 120 m, šířka 1 380 m a hloubka až 30 m. Jezero vzniklo táním Bohinjského ledovce asi před 14 000 roky. Ač ledovcového původu, dosahuje jeho průzračná voda (na rozdíl od studeného jezera Bohinjského) v letních měsících, díky existenci podzemních a termálních pramenů, kterými je nenapájeno, až 24°C. Je tak jedním z nejteplejších alpských jezer. Termální prameny jsou v současnosti svedeny i do několika hotelových bazénů. Koupat se ale samozřejmě dá zdarma ve volné přírodě kolem jezera. Kromě koupačky je Bled vyhledávaný i pro vodní sporty.
Společně s Bledským hradem a kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie ze 17. stol. patří jezero zcela právem mezi tamní nejznámější a nejoblíbenější turistické atrakce.
Výše zmíněný kostel se pyšní na jediném slovinském ostrově právě uprostřed tohoto alpského jezera.
Kdysi dávno zde uctívali Slované bohyni lásky a plodnosti. Později navštěvovali ostrov poutníci. Tyto posléze nahradili turisté. Na ostrov („blejski otok“) se dá doplout zastřešenou veslicí - pletnou. Přímo ke kostelu vede téměř 100 schodů. Je možné si tam zazvonit na zvon. Prý se, dle místní pověsti, vyplní naše toužebná přání.
Bledský hrad (Blejski grad), tyčící se na 140 m vysokém ostrohu nad Bledským jezerem, je nepřehlédnutelnou dominantou městečka. Příběh této majestátní středověké pevnosti se datuje do roku 1004. V té době tu ale patrně stála pouze románská věž.
Nejvýznamnější dochovanou stavbu je kaple z 16. stol. s unikátními freskami. Muzeum v barokních prostorách by bývalo provedlo historií od doby prvního osídlení Bledu, část archeologická zase historií regionu. Dala jsem však přednost působivým výhledům na jezero a hory a také na cimbuří a věže hradu s pěkným pozadím Alp. To vše v rámci prohlídky interiéru hradu - z otevřených oken.
Hrad je otevřený celoročně. Žije bohatým kulturním životem (pořádají se zde svatby, festivaly, divadelní výstupy atd.).
Město Bled je díky výše zmíněným podzemním vřídlům, významnými klimatickými lázněmi. Přírodní léčebné metody byly aplikovány už v 19. stol. lékařem a přírodním léčitelem, Švýcarem Arnoldem Riklim, který se zde v roce 1852 sám vyléčil.
Lékař tu nechal postavit dřevěné domy ve švýcarském stylu, vyšetřovny a lázně. Zbudoval turistické chodníky a vymyslel různé trasy po okolí. Začal zkoušet vlastní metody léčení, založené na kombinaci homeopatie, cvičení, plavání v jezeře, čvachtání se v kádích, či v minerálních pramenech, chození naboso v ranní rose, dále na opalování se a na procházkách. Vzduch, sluníčko a voda byly, dle jeho názoru, zdrojem zdraví. Pro tento výrok byl nazýván „slunečním doktorem“.
Mezi prvními pacienty byli již výše zmínění poutníci, kteří přišli navštívit kostel, postavený na ostrově.
Rikli nemocným kurýroval revma, migrény, vysoký tlak a další neduhy. Jedna z provozovaných procedur spočívala ve vystavování nahého těla sluneční koupeli. Rok 1855 je, díky této skutečnosti, považován za oficiální začátek mezinárodního naturismu.
Každému klientovi byl předepsán homeopatický lék, nastaven režim hydroterapie a helioterapie. Klienti nosili zkrácené, prodyšné oděvy, nemohli pít alkohol, ani kouřit a měli lehkou, vegetariánskou stravu.
Procházky pacientů v lázeňském středisku a v parku se staly velmi netradiční formou rehabilitace. Ačkoli v těchto prostorách nechodili zcela odhaleni, jejich minimalistické oblečení považovali místní za nahotu. Hanbatá léčebná metoda se obyvatelům příliš nezamlouvala.
Sluneční koupele a opalovačky v tom, jak klienty Pán Bůh stvořil, byly provozovány v úplném soukromí… na střeše lázní…
Rikliho úspěch se roznesl po Evropě a dal podnět k dalšímu rozvoji lázeňství a zároveň i cestovního ruchu. Bled začal přitahovat lidi, kteří chtěli strávit svou dovolenou ve zdravém a čistém prostředí.
V roce 1903 získalo městečko na mezinárodní výstavě léčebných destinací ve Vídni zlatou medaili a v roce 1906 bylo uznáno jako jedno z nejlepších turistických letovisek Rakousko-Uherska.
Kromě lázeňství, ozdravných pobytů, letních rekreací, turistiky, dále např. canoeingu, surfování, rybaření, golfu nebo jen procházkování v pěkné přírodě, je Bled atraktivním alpským lyžařským střediskem.
V roce 2025 jsme si, v rámci turistiky v Julských Alpách, zajeli na jeden den odpočnout do Bledu. Vyběhli jsme na vyhlídky vedle hradu a potom se skutáleli k jezeru. 6km okružní trasu kolem vodní plochy, abychom nevyšli ze cviku, jsme si zpestřili výšlapem (okruh po červené) na vyhlídky Mala Osojnica (687 m.n.m.) a Velika Osojnica (756 m.n.m.). Naskytly se nám odtud krásné výhledy na jezero Bled, ostrov, hrad i štíty hor. Protože bylo velké teplo, popošli jsme do nedaleké zátoky Velika Zaka a po výborné ledové kávě v kempu u pláže jsme se osvěžili v průzračné vodě jezera.
Daní za atraktivitu destinace je obrovská přelidněnost. Přesto je Bled, díky svému pohádkovému jezeru s ostrůvkem a kostelíkem, majestátnímu hradu a okolnímu horstvu, velmi fotogenické místo.
Rok 2011 a 2025
web BLED
Obrázky ze Slovinska 2025
obrázky ze Slovinska 2011
Články související:
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Bled
Půjčovna autPříspěvky z okolí BLED SLOVINSKO
