13. 6. Ve čtvrté bráně.

6. Ve čtvrté bráně.

Chodíval k nám, chodíval

z kanceláře písař.

Klobouček premovaný

jak nějaký císař.

Ze všech pěti hradních bran byla čtvrtá, ve které nyní stojíme, nejmohutnější. Jest kolkolem kvádry vroubená a vykládána. Soudíme, že ve starém hradě Kravařů byla druhou bránou, a dvůr do kterého vedla prvním dvorem hradu.

Před věky bývalo zde jinak. V průjezdu, který vedl od zdvihacího mostu až do dvoru v délce 13 m sedávali na dubových lavicích tatíkové, mlčíce, neb jen tlumeným šeptem mezi sebou hovoříce, čekajíce s utajenou bázní, až je písař do kanceláře, po levé straně průjezdu ležícího, k řízení zavolá. Okénko podnes ve zdi i s dřevěnou svou obrubou zachovalé se otevřelo a pánovitým hlasem vyvolává písař jednoho z čekajících. Tento pokorně otvírá dveře úřední písárny. Dýmku, která už po cestě k hradu jaksi chutnati mu nechtěla, zastrčil v průjezdu do nejhlubších útrob kabátce, hůl nechal venku a čepici rozpačitě mačkaje úzkostlivě pohlídá za hrubý dubový stůl, kde nelaskavá hlavička písařova, širokým škrobeným límcem vroubená cosi v lejstrech hledá, proč vešlý na hrad byl předvolán. A tatíkovy strachy nejsou neodůvodněný; neboť jest písař Velkým pánem, a moci jeho dodávají ještě více váhy známé nám již padací dvéře v přihrádku před bránou, kterými velice snadno octnouti se můžeme v hradním vězení.

Nežli písař řízení provede, ohlédněme se po kanceláři. Jest to veliká zaklenuta jizba s dvěma okny do dvoru a trojími dveřmi. Prvními vešli jsme z průjezdu, protější míří na taras nad hradním příkopem, třetí do komůrky páně písařovy. Vstupme tam s jeho svolením. Do světničky vchází se z kanceláře po dvou schůdkách. Jest neveliká a má dvě okna do hradního příkopu.

Nábytek páně písařovy jizbice byl na tak mocného pána dosti skrovný. Ani stolu neměl. Psával v kanceláři a jedl u zvláštního stolu s polesným, lovčím a porybným. Hrubá postel ořechové barvy, dubová truhlice v jednom koutě, obsahující nejlepší věcí páně písařovy, dvě židle, umyvadlo s nálevkami, 2 cínové konvice, svícen, hodiny, nějaká zbraň, toť vše, co dnes ovšem jen v duchu vidíme. Nyní jest klenuti dávno sesuté, po zemi leží hromady rumu, jen v koutech a výklencích jest omítka dosti dobře zachovalá. Ve světničce roste bujné křoví. S umístněním záchodu si tehdejší stavitelé příliš hlavy nelámali. V jednom rohu vidíme zdi neúplně k sobě přiléhající; zde umístěno moderní „ zdě“ k němuž přímo ze světnice byl přístup. Způsob ten uvidíme i v hradním paláci.

Opouštíme páně písařovu jizbici a vstupme sousedními dveřmi kanceláře, nyní vysoko klenutými, na taras nad hradním příkopem. Kdysi byl odtud pěkný rozhled po druhém dvoře; dnes je stromoví a křovina jak v příkopu, tak po tarase bujícím, zacloněn.

Zeď nad tarasem má pěkně zachovalé cimbuří, které ale švédů nepamatuje. Jest v letech šedesátých tohoto století (19. stol) stavěno, při čemž, jak z druhého dvoru zřetelně patrno, asi o 2 m zvýšeno bylo. Kromě kulaté bašty, která sem třemi otvory hledí, není na tarase nic významnějšího. Jdeme-li až do nejzazšího kouta, dostaneme se dosti pracně křovím a přes sutiny až k místu, kde hradby druhého dvoru k starému hradu jsou připojený. Když čněla zde k nebí rožní hranatá věž s podsebitím, což ve dvoře lépe uvidíme.

Nastupme zpáteční cestu do průjezdu čtvrté brány. Po pravé straně průjezdu byly 2-3 světnice, nyní úplně v sutinách ležící. První od průjezdu byla největší, sloužila asi vždy za byt, měla jedno okno do známého nám již slepého dvoru a Velké kruhovitě zaklenuté do průjezdu. V ostatních částech bylo asi pilně přistavováno a přestavováno. Spatříme tu zdi, které míří zrovna do oken, výklenky, jichž upotřebení pouze tušiti, průlomy a klenutí, jichž účel těžce lze uhodnouti. Byly to asi světnice pro úředníky neb hradní čeleď, pokud přímo k osobní službě pána neb paní nebyla. Dle jedné, ač nedosti jasné listiny ze 17. století, byla zde umístěna kovárna, pekárna a ruční mlýny. Zdi v těchto místech zdají se býti nejstaršího původu, jsou stavěny z drobného pouze kamene. Místnosti ty konečně jsou i tím zajímavý, že jimi vede dnes jediný normální příchod k bezedné studni, hladomorně a zámeckému příkopu. Než-li tam sestoupíme, chceme se ještě ohlédnouti po třetím dvoře.

Fotogalerie