Zřízení pomníku Jendovi Hofmanovi ve Velké Jesenici v roce 1928

Dnes toto jméno mnohým již nic neříká, pokud nebudeme počítat místní obyvatele a příznivce historie letectví. Jednalo se o prvního československého letce a francouzského legionáře, který na frontě prošel těžkým zákopovým životem, 16. června 1915 byl zraněn do ruky u Neuville St. Waast, prošel několika nemocnicemi a po propuštění okamžitě zamířil opět na frontu. Tentokrát však již jako Štefánikův letec, protože kvůli svému zranění byl uznán za neschopného služby u pěchoty. Jeho cesta k letectví však byla nesmírně obtížná a mnohokrát klesal na mysli, ale pilotovat letadlo bylo jeho životním cílem, jehož dosáhl počátkem února 1917 u letky č. 80 jako desátník pilot. V jejím rámci rovněž nalezl svou smrt v boji s nepřátelským letadlem, když oba letouny o sebe zavadily a zřítily se na jižním okraji vesnice Roucy nedaleko Remeše. To se psal 18. březen 1917 a do konce války zbýval více než rok.

Prvním oceněním jeho zásluh se stalo vyzvednutí jeho ostatků, spálení v krematoriu a jejich převezení z Francie do Prahy, kde byly 18. března 1928 Kruhem francouzských legionářů pietně uloženy v muzeu „Památníku odboje“ v Praze-Tróji (za okupace urna s jeho popelem zmizela). Ještě výraznější věcí se stalo zřízení jeho pomníku, jenž si vzal na starost zvláštní komitét, v jehož čele stál starosta TJ Sokol Václav Šrám a místopředsedou byl František Procházka z odbočky Československé obce legionářské ve Velké Jesenici. Jeho realizací byl nakonec pověřen sochař Antonín Wagner, který si k tomu přizval ještě bratra Josefa, u něhož se jednalo o jeho první realizaci (1926-1927), přičemž Československá obec legionářská na něj věnovala 500 Kč.

Vznikl tak 2,6 m vysoký pomník, který představuje Hofmana jako francouzského pilota s leteckými brýlemi na čele, za nímž stojí dívčí postava, jež má zosobňovat naši vlast, která mu má šeptat slova o svobodě a o povinnosti bojovat za ni i za cenu vlastního života. Na kvádrovém podstavci s půlkruhovým čelem se nachází nápis: „Památce Jendy Hofmana, dobrovolce a letce, který padl ve Francii za svobodu své vlasti. 1917“. Vzadu na římse je navíc ještě signatura: „Jos. Wagner/Ant. Wagner“. K jeho umístění pod hřbitovní zdí ve Velké Jesenici došlo proto, že se Hofman narodil 28. prosince 1889 v nedalekém Nouzíně, který byl přiškolen právě k Velké Jesenici, a tudíž zde nebožtík hrdina strávil řadu svých chvil, zejména když byl zdejšími učiteli podporován ve své lásce k vlasti.

K jeho slavnostnímu odhalení došlo 16. září 1928. Již v 9.30 hod. byl zahájen koncert novoměstské hudby, aby byli lidé upozorněni na to, že slavnostní chvíle se blíží. Sama slavnost byla zahájena ve 13.00 hod., kdy se kolem pomníku, jenž byl umístěn před budovou místní záložny, shromáždili legionáři, Sokolové, hasiči, školní mládež a mnoho obyvatel z celého širého okolí, k nimž se přiřadili generálové Jaroslav Fajfr (přednosta leteckého odboru ministerstva národní obrany), Antonín Hasal a Ludvík Krejčí (velitel 4. pěší divize), zástupce francouzského velvyslanectví Du Baller a francouzské vojenské mise major Paul Auguste Lafay, delegáti vojenských posádek z Hradce Králové a Josefova, leteckého pluku č. 1 z Prahy a zástupci různých státních a samosprávných institucí, např. přednosta náchodské okresní politické správy JUDr. Otakar Bayer, předseda okresní správní komise v České Skalici Josef Měřička. K pomníku byly položeny krásné věnce, darované československou armádou, ministrem zahraničí Edvardem Benešem, Masarykovou leteckou ligou, Jiráskovou župou sokolskou a mnohými jinými spolky a korporacemi.

Poté následovala přehlídka čestné roty 4. pěšího pluku z Hradce Králové, jež se dostavila spolu s hudbou a ministrem národní obrany. Úvodní slovo si vzal předseda výboru pro postavení pomníku Václav Šrám, který uvítal všechny hosty, a to včetně starého Hofmanova otce. Po zapění Smetanova „Věna“ přečetl pozdravný dopis ministra zahraničí JUDr. Edvarda Beneše, který byl sepsán v Ženevě 12. září 1928 a rovněž dopisy jiných výrazných osobností, např. pražského primátora JUDr. Karla Baxy. Slavnostním řečníkem byl Hofmanův přítel, legační rada JUDr. Jan Skalický, jenž v rámci historie pařížské české kolonie a počátků ozbrojeného odboje zahraničních Čechoslováků vylíčil život Jendy Hofmana, který se z obyčejného kožešnického dělníka vyšplhal až na vzdělavatele pařížského Sokola a vojenského letce, jenž zahynul 18. března 1917 po vzdušném boji s německým letadlem, které zničil. Z jeho projevu zmiňme tato slova:

„Probírám-li se ve svých vzpomínkách jeho životem a stránkami jeho válečného deníku, řekl bych, že několik velkých lásek dominovalo jeho žití. Byla to především neskonalá, hluboká a nad vším stojící láska k rodné zemi. Když běží v dějinné chvíli o bytí či nebytí národa, nezná nic než boj, boj na život a na smrt, do něhož jde jak všichni kamarádi s úsměvem na rtech a sokolskou písní v srdci, v hlavě tu naši krásu, naši svobodinku. A věří, že budeme svobodni.

Tato víra, silná a neochvějná jde celým jeho životem, je hluboce přesvědčen a věří, že zvítězí naše svatá věc, že se vrátí domů a políbí tu zemi, kterou tolik miloval.

Tuto víru, tuto naději vléval a volal do duše svých kamarádů, když již umdlévali a ochabovali. Ti byli druhou jeho láskou. Miloval je jako bratry, sílil je v boji a teskní po nich, když je na čas od nich vzdálen. Byl Sokol tělem a duší a jeho hoši – toť sokolské bratrstvo, kde jdou všichni za jednoho a jeden za všechny.

Třetí jeho láskou je Francie, kam se uchýlil se vzpomínkami na politický i sociální útisk doma a kterou tolik miloval pro její staletý boj za práva člověka a lidství. Jde do boje za svobodu své vlasti, ale jde též do boje za Francii, poněvadž ví, kolika svazky její historie je spjata s historií naší a poněvadž je přesvědčen, že nás nikdy neopustí.“

Potom následoval projev podplukovníka polního pilota Augustina Charváta, jenž byl vybrán generálem Milanem Rastislavem Štefánikem pro český letecký oddíl. Jménem československé vlády promluvil ministr národní obrany František Udržal, který byl zároveň protektorem této slavnosti. Z jeho projevu byla nezapomenutelná zejména tato slova:

„Nezapomeňte, že je svatou povinností nás všech, bez ohledu na politické a náboženské přesvědčení, abychom spojili v době nebezpečí své síly v jeden proud na obranu své vlasti.

Jménem vlády děkuji přítomnému Hofmanovu otci a škole, která jej spoluvychovala. Dokud budeme míti zdravé, národně smýšlející školy, dotud není potřebí, abychom se báli o svoji budoucnost. Musíme však bdíti nad tím, aby škola zůstala naše a národní – bez jakéhokoliv kazu.

Odměnou Hofmanově rodině, sourozencům a škole je vděk celého našeho svobodného suverenního národa. Památce Jendy Hofmana nehynoucí paměť! Můžete, vy, jeho krajané, naň býti hrdi!“

Po ministrově řeči byla sňata rouška halící pomník, hudba zahrála státní hymny a čestná rota vzdala zbraní čest. Pěvecké sdružení zapělo Smetanův slavnostní sbor „Sláva tobě, velký synu“ a potom ještě následovaly projevy delegáta Československé obce legionářské prof. Josefa Tichého z Hradce Králové, zástupce pařížských dobrovolníků z roku 1914 a Nezávislé jednoty československých legionářů Josefa Holečka a starosty Jiráskovy sokolské župy JUDr. Josefa Čížka, načež převzal pomník do péče starosta obce Velké Jesenice Václav Lukášek. Při odhalení kroužila nad pomníkem trojice letadel 1. vojenského pluku z Prahy. Pěvecké sbory zapěla pěvecká župa Bendlova.

Po ukončení slavnosti se uskutečnilo cvičení 3 okrsků Jiráskovy sokolské župy Podkrkonošské – IV., VIII. a IX., jemuž přihlížel již zmíněný ministr národní obrany František Udržal, trojice výše uvedených generálů a řada dalších hostí. Večer bylo uspořádáno divadelní představení obrazu ze života o 3 dějstvích „Žena legionářova“ od Abigail Horákové. K této příležitosti byl vydán rovněž jeho válečný deník. „Válečný deník Jendy Hofmana, letce-dobrovolce (1914-1917)“ o 300 stranách vydal nákladem „Činu“, tiskového a nakladatelského družstva čs. legionářů v Praze a úvodní statí opatřil JUDr. Jan Skalický. Více o prvním pomníku letci-legionáři, který je od 13. července 1995 památkově chráněn, zde: https://www.pamatkovykatalog.cz/pomnik-jendy-hofmana-768830. Přímo osobou Jendy Hofmana se zabývá tento článek: http://www.velkajesenice.cz/?pid=28&sid=32&clanek=786.

Zřízení pomníku Jendovi Hofmanovi ve Velké Jesenici v roce 1928 na mapě