Zřícení téměř dokončené novostavby v Hradci Králové v roce 1925

Vznik Československa přinesl do města velký impuls v oblasti stavebního ruchu, neboť musely vznikat jak místnosti pro nové úřady, tak pro bydlení jeho osazenstva. Spolu s příchodem dalšího obyvatelstva se musely zvětšovat rovněž nabízené služby, a tak bylo stavěno též větší množství různých obchodních domů.

Jedním z nich se měl stát též dvoupatrový obchodní dům s automobily, jejich díly, servisem a s garážemi, kterým de facto vznikala nová ulice z tehdejší Karlovy třídy k továrně firmy Teerag, dnes zvaná jako Průmyslová. Jeho investorem byl majitel železářské a strojnické dílny Jiří Reinhold, stavbu zahájil místní stavitel Josef Sedlák na podzim roku 1925 a do konce téhož roku byla již pod střechou. Nikdo tehdy nečekal nic závažného, co by oddálilo dokončení objektu v následujícím roce, kdy měl být také otevřen, protože krátce předtím mu bylo uděleno povolení k obývání 2 vil (stavěl spolu se stavitelem Hypiem) a 2 rodinných domů na Pražském Předměstí.

Ale 31. prosince 1925 kolem 5.30 hod. se zřítila jedna část domu a po 7.00 hod. ji následovala i ta druhá, takže z novostavby zůstala stát pouze jedna strana lešení a schodiště. Případ vyvolal ve městě velký rozruch a každý přicházel s vlastním výkladem, proč se tak stalo. Hovořilo se o špatném architektonickém projektu, nekvalitním materiálu, hrubě odbytých pracech apod.

Vše se velmi medializovalo. Příkladem budiž obsáhlý článek Jana Hemelíka s názvem "Po zřícení novostavby v Hradci Králové", který vyšel ve 3. čísle "Stavitelských listů" v roce 1926, kde autor podává vedle velké kritiky tehdejších poměrů ve stavebnictví i zprávu, kterou podali místní stavitelé při společné prohlídce zbořeniště:

"Stavba, jako dílo, je projevem revolučního ducha mladého člověka, který proti stěžejním zásadám teorie a bez dostatečné prakse i pocitu zodpovědnosti provedl stavbu bez ohledu na upotřebitelnost hmot a konstrukcí.

Stavitel použil při provádění stavby dutých cihel i pro zdivo silně zatížené, ačkoliv dalo by se použíti jen jako výplň mezi masivními nosnými pilíři. Vedle této nesprávnosti shledána byla celá řada konstruktivních závad, které měly stavbu zlevniti.

Je věcí veřejnosti, aby tak, jako při nákupu primitivních potřeb, tím více při zadávání staveb přihlížela k solidnosti a ne k láci. Tato výstraha dá se adresovati i korporacím veřejným.

Společenstva stavitelů domáhají se u povolaných úřadů stále, aby veřejné stavby zadávány nebyly za nabídky pod cenu, poněvadž i na těchto stavbách dochází z důvodů týchž k případům podobným."

Nastalo období dlouhého a důkladného vyšetřování za účasti těch největších odborníků v dané oblasti, aby se zjistil přestě ten, kdo za toto neštěstí může, což žádal i místní tisk, z něhož zmiňme "Rozhledy", jež 1. ledna 1926 zveřejnily toto:

"V zájmu veřejnosti žádáme přísné vyšetření. Při zadávání různých staveb oferuje se často tak pod cenu, že stavitel pak, když nechce na stavbě prodělati, musí stavbu, kde možno, šiditi. Jak podobné stavby vypadají, nejlépe bylo viděti na stropech v hradeckém gymnasiu. Jak mohou rodiče s bezpečím posílati děti do školy, když stropy již během stavby se boří? Slibované zatížení a vyzkoušení stropů do dnešní doby se nestalo, ač v zájmu bezpečnosti je to nevyhnutelně nutné. V noci z 30. na 31. prosince stal se opětně podobný případ, který mohl se státi osudným mnoha zaměstnancům, kdyby na stavbě byli právě zaměstnáni. V Karlově třídě provádí stavbu autodílny p. Reinholda stavitel Sedlák. Stavba prováděna z dutých cihel a způsobem takovým, že kolemjdoucí odborníci říkali, že tato stavba zajisté spadne. Skutečně také, jak již uvedeno, stavba se sřítila a kolemjdoucím četným divákům naskýtá se obraz frivolně postaveného a ještě včera pyšně stojícího domu v sutinách. Jak možno ještě dnes, kdy stavby podléhají dozoru, tak nezodpovědné stavby prováděti? Představme si, že by stavba byla vydržela až do svého dokončení a že zřítila by se teprve, až by byla zatížena stroji a tyto dostaly se do pohybu. Kdo by dal něco těm, kteří by pod sutinami byli pohřbeni? Případ tento musí býti výstražným momentem dohlédacím úřadům, aby prováděným novostavbá věnována byla pozornost co největší, a to již v zájmu dělnictva, které je v stálém nebezpečí, by při provádění stavby nepřišlo k úrazu, ne-li dokonce o život."

28. května 1926 se ocitl před samosoudcem královéhradeckého okresního soudu vrchním radou JUDr. Emilem Vinklářem stavitel Josef Sedlák, a to pro přestupek proti § 383 trest. zák. (zavinění sesutí domu). Z nálezu a posudku stavitele Josefa Jihlavce vyplynula přímá vina obviněného (příliš mělké základy, špatná jakost malty, nedostatečná vazba cihel, provedení zdí a stropů suterénů z dutých cihel, stavba armována místo kleští železnými obručemi a hlavní zdi po obou stranách schodiště byly zeslabeny z navržených 45 cm na pouhých 30 cm), takže ten byl následně odsouzen k peněžitému trestu 200 Kč, případně 20 dní vězení, a to podmínečně na 2 roky s podmínkou, aby podle svých možností nahradil vzniklou škodu. Státní zástupce se odvolal proti nízkému trestu, ale u odvolacího soudu neuspěl. Také vyšetřování pro zaviněný úpadek, jenž vyhlásil po zřícení domu, skončilo v nenávratnu. Posléze po těchto událostech přenesl stavitel Sedlák svoji kancelář do Prahy, ale neštěstí ho pronásledovalo i nadále, neboť se mu nejprve zřítil dům v Roztokách u Prahy a v roce 1930 prováděl betonářské práce na stavbě třípatrového domu v Benešově, jenž se také zřítil, ale tentokrát pohřbil dvojici dělníků. Ostatní se naštěstí zachránili útěkem.

Nejednalo se tehdy o ojedinělou věc, protože již v září 1928 se prolomil betonový strop na stavbě jednopatrového domu, jehož stavbu prováděl v Kydlinovské ulici stavitel František Novotný. Tehdy došlo rovněž ke zranění čtveřice dělníků, jež na něm zrovna pracovali. Jak se později zjistilo, problém byl ve špatném písku. Opět se stavitel snažil ušetřit na materiálu, takže se nic vlastně nezměnilo a takových katastrof se objevilo až do počátku německé okupace ještě několik. Sama stavba již nebyla provedena a její místo i funkci zaujaly ve 30. letech 20. století tzv. Novákovy garáže.

Zřícení téměř dokončené novostavby v Hradci Králové v roce 1925 na mapě