Zlín - nejvyšší stavba města

Fotografie (5)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Čtenáře v jejich rychlém a bystrém úsudku nejspíš zklamu: není jí notoricky známá budova č.21, ale nedaleko od ní v areálu továrny stojící štíhlý komín. Zatímco zlínský „mrakoš“je vysoký jen 77.5 m, monolitický železobetonový komín dosahuje výše 140 metrů a je tím pádem nejvyšším objektem celého města. Po svém zbudování v roce 1950 dokonce krátce držel primát nejvyšší stavby na území republiky. Za minulého režimu byl vidět skutečně zdaleka, protože směrem k nebi ustavičně chrlil vysoký šedý sloup sazí. Což můžu potvrdit vzpomínkou ze svého učňovského mládí, kdy jsme do tehdejšího zlínského „Divadla pracujících“ několikrát jeli autobusem na představení a ta vysokánská „nádstavba“ poletujícího popílku byla (ale bez komína!) vidět už od obce Lípa. Jenže tehdy nebyla tahle zrůdnost v naší zemičce ničím neobvyklým a lidé na ně byli zvyklí. Později kousek od tohoto komínového obra vyrostl už nižší „kolega“ přináležící rovněž k elektrárně. Její součástí byly také tři mohutné chladící věže, nacházející se na druhém břehu řeky Dřevnice. Dnes už z nich zůstala stát jen jedna.

Komplex velké zlínské elektrárny se začal budovat ještě před koncem 1.světové války a dokončen byl roku 1921. Elektrárna byla vybavena turbo generátorem, který měl výkon 2218 kW. Vyráběl střídavý proud o napětí 5000 voltů, transformovaný rozvodným napětím 380/220 V. Prosazení tohoto střídavého proudu v celém Zlíně uspělo až roku 1923, kdy se Tomáš Baťa stal starostou. Uhlí se do elektrárny dopravovalo po železnici a na lodích po Baťově kanálu. Jednalo se o méně kvalitní hnědé uhlí (lignit), které se těžilo v Ratíškovicích u Hodonína v dole Tomáš.

Elektrárna byla posléze změněna na městskou teplárnu, patřící dnes společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

Autor: Franta

Další články autora: 3419

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli