Železniční trať z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí se přes Slezské Předměstí stavěla v rámci Rakouské severozápadní dráhy na trati č. 020 z Velkého Oseka do Chocně (úsek Velký Osek Chlumec nad Cidlinou byl odevzdán veřejné dopravě 21. prosince 1870, úsek Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové 4. října 1873, úsek Hradec Králové - Týniště nad Orlicí 14. ledna 1874 a úsek Týniště nad Orlicí - Choceň 26. července 1875), ale zástupci obce usilovali o zřízení zdejší zastávky již při staniční komisi roku 1872. Tehdy však byli ještě odmítnuti a odkázáni na dobu, kdy bude zastávka skutečně potřebná. 14. prosince 1873 projel Slezským Předměstím nákladní vlak s lokomotivou "Vitruvius" a se 40 vozy, z nichž polovina zůstala v Třebechovicích pod Orebem kvůli vykládce materiálu). Tehdy si však mohli místní vybrat pouze nádraží v Hradci Králové nebo v Třebechovicích pod Orebem, mezi nimi tehdy žádná zastávka nebyla.
Vlastní slezskopředměstská železniční zastávka v podobě hrázděné čekárny vznikla teprve roku 1886 a již v roce 1904 se poprvé pomýšlelo na rozšíření místní zastávky na nádraží. Tehdy ovšem ještě neúspěšně, i když se 5. dubna 1904 uskutečnila schůze zájemců z okolí, na níž se jednalo o vedení dráhy z Opočna na Slezské Předměstí a o rozšíření místní zastávky na nádraží. Nic na tom nezměnila ani účast říšského poslance Vojtěcha Václava hraběte Sternberga. O další výstavbě přinesla krátkou zprávu "Obnova" 30. října 1914: "Nové nádraží bude se stavěti na Slezském Předměstí směrem od cihelny k šraňkům. Bude to práce nouzová. Příslušná komise po shlédnutí místa již dala svou aprobaci."
Nové nádraží bylo postaveno stavitelem Václavem Rejchlem starším až v letech 1915-1916 jako nouzová stavba, která byla řešena se zřetelem na projekt dráhy Hradec Králové-Černilov-Opočno. Náklad byl rozpočten asi na 200 000 K. Na stavbu přispělo Slezské Předměstí bezplatným poskytnutím potřebných pozemků, královéhradecký okres 10 000 K, Hradec Králové 5 000 K (z upsaného roku 1909 podílu 25 000 K na akcie dráhy slezsko-předměstsko-opočenské), Černilov 900 K, Pravovarečné měšťanstvo v Hradci Králové 3 000 K, továrník J. Pilnáček 1 000 K a továrna vápenopískových cihel na Slezském Předměstí dodala zdarma 150 000 cihel. Dosavadní čekárna byla nahrazena objektem podle modifikovaného plánu státních drah č. 252/H.
1. března 1916 byla tato osobní zastávka otevřena jako samostatná zastávka a nákladiště pro dopravu osob a neomezenou dopravu zavazadel, jakož i pro veškerou dopravu zboží (v letech 1917-1924 pod pojmenováním Slezské předměstí u Hradce Králové a v letech 1924-1952 nesla stanice název Slezské předměstí). Ve stanici byla proměněna teprve v dubnu 1925. O květinovou výzdobu se staral tamní okrašlovací spolek.
Od 2. poloviny 20. let 20. století bylo pomýšleno na rozšíření dosavadního nádraží, neboť osobní a nákladní frekvence prudce vzrůstala. 12. července 1926 schválila okresní správní komise v Hradci Králové bezúplatný převod částí cest č. kat. 988-2, 1000-2 a 1068 železniční správě pro rozšíření nádraží. O uvažovaném rozšíření napsaly "Národní listy" z 14. října 1930 toto: „Rozšíření nádraží na Slezském předměstí u Hradce Králové. Správa státních drah vykupuje pozemky, potřebné k rozšíření nádraží na Slezském předměstí, z něhož má býti vybudováno veliké nádraží nákladní.“ Komise ohledně tohoto kroku se uskutečnila 6. listopadu 1930, kdy mělo dojít k dohodě, jak nejlépe nádraží rozšířit. Realizace plánů však nebyla nakonec provedena, a to z mnoha důvodů, ať již šlo o malou návratnost investovaných prostředků, tak o řadu námitek místního obyvatelstva.
Ke zvětšení nádraží došlo až později, a to v souvislosti s rozvojem a rozšiřováním průmyslových ploch Skladištní oblasti (seřaďovací a nákladní část), ale od poválečné doby mu jinak nebyla věnována žádná velká péče, zvláště co se týká samotné údržby. Některé plány však naplněny nebyly, když se v polovině 70. let 20. století přišlo s projektem nového nákladového a seřaďovacího nádraží, mezi nímž a hlavním nádražím měla vést čtyřkolejná trať.
Jeho rozvoji posléze pomohla elektrifikace trati. Vůbec první elektrický vlak č. 7257/7801 o 3 čtyřnápravových osobních vozech tudy projel 15. prosince 1965, a to z Chocně a Týniště nad Orlicí. Vezl totiž kolaudační komisi vedenou Ing. Janem Krejčíkem ze severozápadní dráhy v Praze. Lokomotiva řady E. 669.1139 byla z českotřebovského lokomotivního depa a byli na ní strojvedoucí Jaroslav Měchýř a cvičný strojvedoucí Jaroslav Pařízek. Vlak vedli královéhradečtí vlakvedoucí Ladislav Jirucha a Miroslav Jedlička. Zbytek trati k Velkému Oseku byl zkolaudován 28. prosince téhož roku.
V roce 1980 byla provedena obnova železničního svršku, v jejímž rámci bylo položeno 225 m nové trati a 5 výhybek. Další opravy tu byly provedeny již o 4 roky později. Skutečné rekonstrukce se však stanice dočkala teprve v letech 2010-2011, kdy získala též novou fasádu. V plánu je modernizace a zdvoukolejnění trati mezi Hradcem Králové a Týništěm nad Orlicí. V rámci toho by mělo dojít k další rekonstrukci stanice. V projektu se plánuje čtveřice hlavních kolejí a dvojice manipulačních, jež budou zakončeny zarážedlem. Vzniknout by mělo nové ostrovní nástupiště o délce 170 metrů, na které bude veden bezbariérový podchod z prvního nástupiště před výpravní budovou (viz
https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S621600048.pdf). Detail této stanice lze najít na webu Českých drah:
https://www.cd.cz/stanice/hradec-kralove-sl-predm-/5453140.