Zaniklý románský klášter

Zaniklý románský klášter benediktinek v Teplicích

Klášter byl založen mezi lety 1152-1167 jako dceřiný z konventu benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě manželkou Vladislava II. Juditou. Při archeologickém průzkumu v letech 1954-1957 byl v severní kapli objeven její hrob.

Klášter byl založen u teplých pramenů. Okolo roku 1200 byla dokončena stavba klášterní baziliky zasvěcené Panně Marii. Bazilika byla dokonalou kopií baziliky sv. Jiří na Pražském hradě s výjimkou zrcadlově obrácených věží v půdorysu. Východní a západní křídla konventu byla dokončena o třicet let později.

Na přelomu 14. a 15. století byl klášter přestavován do gotické podoby. Roku 1426 došlo k vyrabování kláštera křižáckým vojskem. Klášter od té doby upadal, až zanikl.

Budovy konventu byly přestavěny na světské sídlo. V roce 1549 byl zbourán klášterní kostel a započala stavba zámecké budovy, takzvaného Nového zámku. Zbytky kláštera byli přebudováni a nazývány Starý zámek.

Po roce 1634 byli Teplice císařem darováni polnímu maršálovi Janu Aldringenovi za válečné zásluhy. Jeho potomci vlastnili zámek až do roku 1945.

Mezi lety 1954 a1957 byl na nádvoří zámku proveden archeologický průzkum, při kterém byli objeveni zbytky zdiva klášterního kostela a křížové chodby. Další výzkum probíhal v letech 2007-2008, při kterém došlo k rekonstrukci celého románského křídla, ve kterém byl i původní klášter. Po rekonstrukci vznikla v tomto křídle dnešní románská expozice.