Zaniklá Pražská brána v Hradci Králové

Tato zaniklá cihlová městská brána se nacházela v západní části středověkého opevnění města, v dnešní ulici V Kopečku. Vznikla jako první, a tak byla již od 14. století nazývána Starou. Mohla být vybudována někdy po 24. dubnu 1321, kdy král Jan Lucemburský osvobodil Hradecké na 7 let od placení úroků i berní, aby mohli opravit a vylepšit městské hradby, vystavět brány a hradební věže. V květnu 1364 udělil král Karel IV. městu celní výsadu - 2 haléře z velkého vozu a z malého 1, a to jak při vjezdu, tak i při výjezdu z městských bran. Peníze takto utržené měly být používány na opravu hradeb. V květnu 1478 král Vladislav II. Jagellonský přidal Hradeckým privilegium na další výroční trh ve středu po druhé neděli postní s právem vybírat v branách mýto za projíždějící koně.

Před původní gotickou bránu chráněnou vysokou věží byla v letech 1583-1585 představěna brána renesanční. Největší zásluhu na jejím vybudování má primas Martin Cejp z Peclinovce. Na náklady města ji postavil italský mistr Burian Gozzi, zvaný Burian Vlach, který též stavěl Bílou věž, začež mu bylo vyplaceno 400 gr. m. Za kamenické práce bylo původně žádáno 863 gr., později však bylo z této částky něco sleveno. 20. února 1640 byla brána rychle vyčištěna od trosek a zátarasů, aby jí mohli projet švédští vojáci, kterým se vzdali císařští obránci. Z prosebného dopisu Hradeckých místodržícímu ze září 1640 se mimo jiné dozvídáme, že stav městských bran, mostů a hradeb ještě v této době prý přímo ohrožoval kolemjdoucí. V roce 1770 chtěl bránu zabrat velitel pevnosti, aby v ní zřídil vojenskou věznici.

Pražská brána přehrazovala ulici v celé šíři. Přední část sestavená z pravidelných pískovcových kvádrů tvořících bosáž byla vyzdobena četnými sochařskými detaily – v horní části polosloupy, římsami, reliéfy a čtyřmi štíty na vrcholu. Pravý střední štít umístěný nad vchodem převyšoval o polovinu ostatní. Sochařsko-kamenické ozdoby byly pozlaceny a polychromovány. Hlavní štít nesl dvoustrannou rakouskou orlici s latinským dedikačním nápisem na počest Rudolfa II.: „Divuo Rudolfo II. Romanorum Imperatore semper Augusto Hungariae Boemiae etc. Rege, Archi. Duce Austriae, Marchione Moraviae Clementer imperante Senatus Populusque Reginae Hradecensis Anno 1585 fieri fecit.“, pod ním byla deska s paprsky ozdobeným kalichem, který byl po roce 1620 odstraněn. Tuto centrální výzdobu doplňovaly po stranách dva reliéfy s biblickými výjevy: na prvním Kristus na kříži s postavami Panny Marie, sv. Jana a sv. Maří Magdaleny, na druhém scéna z Getsemanské zahrady, kde se Ježíš Kristus modlí a u jeho nohou odpočívají či spí jeho učedníci. Pod tím byl nápis: „Krew Pána našeho Ježíše Krista očišťuje nás od každého hříchu. I. Jan, 1. kap. w. 7.“ Na dalších postranních deskách byl vpravo vytesaný lev se spodním textem: „Bůh láska jest a kdo přebýwá v lásce, v Bohu přebýwá a Bůh v něm. I. Jan, kap. 4., w. 16.“, vlevo pak písmeno G a pod ním nápis: „Ochrana města záleží na swornosti, lásce, jednotě a wíře bez roztržitosti.“

Vedle hlavního štítu byl na pravé straně umístěn jeden malý a na levé straně 2 malé štíty. V prvním z nich byl vytesán letopočet 1584 a ve druhém písmeno G. Pod štíty byly navíc zasazeny ještě 2 chrliče. V bráně byla větší a menší vrata a před ní zdvihací most. Na kresbě Willenberga můžeme před ní vidět ještě čtyřhrannou baštu. V květnu 1846 sahala až k bráně hladina rozvodněných řek Labe a Orlice. Nebýt jí, dostala by se voda ještě výše. V roce 1850 byla stará gotická brána snížena a opatřena cimbuřím. K 3. květnu 1865 byla její hodnota udávána ve výši 657,40 zl. Roku 1875 byla ale nakonec snesena. Následovala tak svoji kolegyni, jednu z nejkrásnějších renesančních bran v Čechách, jež byla z rozhodnutí magistrátu a přes protesty veřejnosti zbourána o 2 roky dříve. Podařilo se zachránit jen fragmenty sochařské výzdoby: tři reliéfní desky, jež byly vsazeny do zdi sklepů zdejšího pivovaru. Postranní 2 štíty sice zůstaly zachovány při domě čp. 82, ale při jeho demolici roku 1884 byly též sneseny. Některé kamenické ozdoby z nich byly uloženy na dvoře obecního domu čp. 33 a později byly věnovány do místního muzea.

Zaniklá Pražská brána v Hradci Králové na mapě