VÚ Libavá • Vojnovická (Hřbitovní) kaple

Vojenský újezd Libavá v Nízkém Jeseníku (Oderských vrších) je dnes veřejnosti zapovězená oblast, kam se nesmí, respektive dá se jen při příležitostných akcích (např. na 1. Máje při akci Bílý kámen). Občas se ještě dá něco spatřit při organizovaných vycházkách, ale to už musí zájemce bedlivě sledovat a většinou o tom ví jen spíše místní.

Nicméně býval doby, kdy oblast byla celkem živá. Při vzniku vojenského újezdu koncem 40. let minulého století zaniklo celkem 14 vsí a obcí. On už to takový problém nebyl, šlo o oblast, kde se mluvilo do roku 1945 (6) převážně německy a velká část obyvatel se musela přesunout na západ.

Část domů pak bla použita jako zdroj levného stavebního materiálu, část zničila střelba vojsk a zbytek dokonala příroda.

Nicméně po roce 1989 se i zde objevily snahy alespoň částečně připomenout historii kraje. Spolek Lubavia se zaměřil na obnovu drobných památek jako jsou nějaké křížky, boží muka nebo svaté obrázky. Sem tam se dá něco objevit podle starých map nebo archivních fotek. Nicméně v nedávné době přibyla k drobným stavbičkám i větší památka. Tzv. Vojnovická kaple stávala na území bývalých Rudoltovic, na pomezí se zaniklými Vojnovicemi a Zigarticemi (jde o ploché údolí vznikající Odry).

Místní jí říkávali prý hřbitovní, ačkoli vlastně na žádném hřbitově nestála. Kaple dokonce nebyla zasvěcená nějakému svatému, ale měla být vlastně pokáním za vraždu, kterou měl spáchat místní statkář na své ženě.

Současná kaple byla obnovena použitím části materiálu z okolních zničených staveb, použité bylo i dřevo z kostela v Libavé, oltář ze Staré Vody apod. (viz tabule v galerii). Není bez zajímavosti, že i na zvon byl použit místní materiál, slitina z nábojnic...

Původní kaple byla vystavěna v roce 1800, současná obnova proběhla v roce 2015.

Abychom byli úplní, dodejme, že kaple je vystavěna zhruba na obdélníkovém půdorysu s trojbokým závěrem. Strop kaple je plochý. Stěny kaple jsou v rozích zesíleny plochými polosloupy. Čelní štít je oddělen od čelní zdi břidlicí krytou římsou. Střecha je stanová s jehlanovitým závěrem. I ta břidlice je posbíraná z okolních zaniklých stavení. Ovšem dodejme, že v oblasti Oderských vrchů se břidlice dlouho těžila a někde ještě i těží (omezeně).