Vroutek

Románský kostel: V ose apsidyje štěrbinové románské okno s ústupky. Loď je z bloků červeného pískovce, detaily (vlysy a římsy) z bílého pískovce. Střechy jsou pokryty šindelem. Ve věži kostela se nachází zvon z r. 1591, kdy Vroutek vlastnil rod Hrobč  •  Fotografie (11)  • Foto: davidova

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

jih obce

Vroutek

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského kláštera v Postoloprtech. V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta v městském znaku. Za husitských válek se Vroutku zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. r. 1441, za sporu s Jakoubkem, vypálila zdejší tvrz hotovost města Žatce. Před třicetiletou válkou vlastnily vroutecké zboží rodiny Vejtmilků, Údrčských, Lobkoviců, Vchynských a Hrobčických. Roku 1630 získal Vroutek Heřman Černín a připojil ho k petrohradeckému panství. Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru r.1599 lehla popelem velká část městečka, r.1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo. V pol. 18. stol. byl ve Vroutku pivovar, 2 mlýny a škola. Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Nejvíce obyvatel měl Vroutek r. 1930: 2148. Při posledním sčítání r. 1991 zde bylo hlášeno 1624 osob. Západně od průjezdní silnice se nachází románský jednolodní tribunový Kostel sv. Jakuba Většího z 20.let 13. stol., upravený a zaklenutý koncem 16. stol. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, patří k historicky nejhodnotnějším stavbám regionu. Ve stredověku tvořil spolu s tvrzí, archeologicky doloženou proti věži, opevněný komplex. Před nedávnem byl kostel restaurován. Nedaleko přes silnici je jednolodní barokní Kostel sv. Jana Křtitele s věžičkou nad presbytrářem, postavený r. 1726. Na návsi stojí barokní sousoší z r. 1711 s dominantní sochou Piety na vrcholu štíhlého sloupu. V rozích hranolovitého podstavce jsou na soklech umístěny sochy sv. Vojtěcha Šebestiána, Rocha a Rozálie. U silnice směrem na Kryry je na masivním kamenném sloupu sousoší sv. Anny, spojené zády s Madonou. Pískovcové sousoší pochází z 2. pol. 17. stol. V obci se zachovala celá řada hodnotných obytných i hospodářských staveb z 18. a poč. 19. století - domy na návsi a objekty podél ulice směrem na Kryry.

Autor: davidova

Další články autora: 2535

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli