Vlachovice - sušárňa DOKOPY a přírodně kulturní areál s kapličkou sv.Huberta

Fotografie (10)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

sušárňa DOKOPY

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Valašsko mezi gurmány proslulo hlavně svou kyselicí, frgály a slivovicí, ale už jen málo se ví, že v 18. a 19.století byla tato svérázná končina (hlavně její jižní část) známa také svým sušeným ovocem. V té době Valaši patřili k významným vývozcům křížal nejen po Moravě, Čechách a „zbytku“ Rakousko-Uherska, ale v podstatě do celé Evropy.

Sušilo se téměř v každé chalupě a vzniklé produkty byly pojídány hlavně přes zimu, kdy často sloužily jako náhražka chleba.

Sušárny byly malé roubené stavby, v nichž bylo umístěna řada dlouhých šuplíků – tzv.lés a vprostřed objektu se nacházelo topeniště. Na jednu lésu se vlezlo až 25 kg ovoce, které se při teplotě do 60 stupňů Celsia usušilo za dva dny. Nejprve přišly na řadu trnky (švestky), následovala jablka, hrušky a další.

Ještě na začátku minulého století se na Vizovicku a Valašskokloboucku nacházelo přes tisíc sušáren ovoce. Do dnešní doby se jich moc nezachovalo a většina je zchátralá. Roku 1940 bylo ve Vlachovicích-Vrběticích na Valašskokloboucku evidováno ještě 25 takovýchto objektů, v současnosti z nich zbylo 8.

Po obhlídce kostela sv.Archanděla Michaela jsem zamířil do kopce, abych se velkým obloukem přes les dostal ke zbytkům první vlachovické tvrze a jedním hodným pánem mi bylo dovoleno projít podstatnou zkratkou přes jeho zahradu. Za ní už byl hvozd, hřebenem klesal široký chodník a ten vyústil na upravenou travnatou terasu v úbočí kopce. Zde jsem si mohl prohlédnout novodobou dřevěnou kapličku zasvěcenou sv.Hubertovi (vznikla v květnu 2017), za ní minul tábořiště a roubené ukončení malého amfiteátru i s jednou dřevěnou budovou. Na opačné straně už jsem pod sebou viděl vyvýšeninu jádra vlachovické tvrze Hradišťko, ale mezi mnou a jím se nacházel ještě jeden velmi zajímavý objekt – malebná roubená chaloupka.

Jak jsem se pak z informační tabule (a doma ze stránek obce dozvěděl), nacházel jsem se v přírodně kuturním areálu Hradišťko se zbrusu nově vystavěnou sušárnou.

Roku 2010 se skupina přátel, která si dala název DOKOPY, rozhodla některé zbylé vlachovické sušárny zachránit a postavit i přesnou (ale funkční) repliku nové, v níž by se dalo ovoce sušit nejen pro potřeby členů spolku, ale i pro jiné osoby. Vyhlédli si pro ni rovný pozemek, který s ní dnes sousedí, ale tehdy jej celý pokrývala zarostlá černá skládka. Prostranství bylo vyčištěno a zarovnáno a časem zde vznikl již zmíněný přírodní amfiteátr, kde v letním období vystupuje místní cimbálovka „Dokopyjan“, dětský folklorní soubor „Dokopyjánek“ a pořádají se další kulturní akce.

Spolek DOKOPY se pustil i do rekonstrukce tradičních vlachovských krojů, samozřejmě pod dohledem bystrých očí odborníků. Krom toho sdružení od té doby zorganizovalo množství přednášek, koncertů a jiných aktivit.

Roku 2015 se konečně podařilo zdolat všechny byrokratické překážky a spolek, který se mezitím rozrostl na 51 členů, se s pomocí obce a dalších místních sdružení na jaře pustil do stavby nové sušárny (pojaté v tradičním valašském stylu) a v září následujícího roku se konalo její slavnostní otevření.

Mimo této nové byla do původního stavu uvedena Vaňatkova sušárňa ve Vrběticích (má šindelovou střechu) a opět funkční je i sušárna U Raků a U Fryzelků. Majitelé poslední z nich vlastní i farmu s názvem KVĚTOMLUVA, kde na 7 tisících metrů čtverečných pěstují bylinky. A to nejen pro místní, ale i do restaurací a luhačovických hotelů.

V interiéru nové sušárny spolku DOKOPY zaplňuje celou jednu stěnu regál s lésami, dlouhými 1 metr a 80 centimetrů. Těch lés je tu 18 a ve středu místnosti se nachází topeniště.

(Když už jsem u těch „lés“, vzpomínám si na jeden zážitek z dětství, kdy mne a brášku maminka varovala před nadměrnou konzumací třešní, nasbíraných ve Březovských:

„Nejezte teho tolik a hlavně potem nepijte vodu, nebo budete zasraní jak Lésa!“

Často jsem pak nad tím nebohým pánem, který se tak strašně potentoval, až vešel do „dějin“, přemýšlel a litoval jej... jenže později se mi trochu zbystřil rozum a já přišel na to, že se nejednalo o lidskou osobu, ale o použitý šuplík na sušení ovoce!)

U „Muzea lidové kultury a tradic Vlachovska“ začíná naučná stezka, která zájemce provede po všech místních sušárnách. Je značena trojúhelníkem se dvěma vodorovnými čárami umístěnými na dřevěné destičce.

Nejblíže amfiteátru Hradišťko a sušárny DOKOPY se nachází ve svahu kopce Hradisko Míčova sušárňa (asi 300 m) a čtvrt kilometru od ní Šimoníkova sušárňa. Ty další už jsou vzdálenější a je třeba počítat s tím, že pokud se je rozhodnete vidět všechny, čeká vaše nožky ujít hezkých pár kilometrů!

Autor: Franta

Další články autora: 2845

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli