Válečný zajatec Vincent Gilber na Sovinci - diskuse

Dnes našla dcera email od pana Daňka... víte přece - toho pána Daňka z výboru, který pracuje na restaurování onoho pomníku. Tak už se ví, že kapitán byl skvělý voják (i přes nějaký ten odpor k autoritám se vždy staral skvělé o své vojáky) Zná se i jméno paní Thérèse Lemasson, provdané Vincent, jména čtyř dětí a jakkoli jsou zmatky okolo mluvnického rodu u dítěte jménem Jean... Moment, prosím.... Poslední zpráva - našel se Jean Vincent a odpovídá datum narození. Pan Daněk kontaktoval místní orgány s žádostí o pomoc při pátrání... Víme i kde žila rodina mezi válkami (Lannion). Víme, že madame Vincent posléze žila jinde... A leccos, co brzy uveřejníme tu i na FB, neboť jde nejen o pomník a desku. Ale i o desku dřevěnou, na níž je vyřezán Anděl pro lepší svět - Dětská Mírová cena pro pana kapitána. A o tom často píšeme spolu s dětmi z projektu (bývalými i dnešními) Navíc konečně máme v ruce i francouzskou ručně psanou listinu, která zakládá posmrtné právo starého vojáka na dekret Mort pouť la France. A také původní doklady k původnímu pohřbu na Sovinci, podepsané páterem Karlem Schrammelem (Schrammt byla asi špatně načtená verze podpisu v jmenném registru církevní knihy úmrtí.) Nyní bylo možno podle nových předpisů nečekat do roku 2049. Nyní mohla pracovnice matriky přečíst doklad, od jehož vzniku uplynulo více než 30 let. A zde je zajímavý i onen katolický kněz. Narozený 1907 ve Frýdku, církevní pedagog mj v Bruntále, posléze vojenský kaplan Bruntálské posádky Wemachtu. Obřad pro ostatky kapitána Vincenta tedy vykonal jako vojenský kaplan. V létě 1941 byl zatčen pro své humanistické postoje. I v Dachau "si nedal pokoj". Byl zachycen jeho dopis "ven", kde popisoval praktiky esesáků. S "NÁVRATEM NEŽÁDOUCÍM" odeslán do Buchenwaldu. Zemřel 5.2 1945.... A přitom stačilo jen tak... pro dobrého kněze Karla Schrammela příliš dlouho. Němci ho označovali z nebezpečného buřiče. Neboť tváří v tvář Říši a jejím bestiím neochvějně za ovál věrnost ideálů humanity i zásadám křesťanství a kněžství. V objektu bývalého katolickeho semináře v Bruntále má pamětní desku. Opravdu by se mělo vědět i v historii Sovinec, potažmo Jiříkova, že hrob kapitána Vincenta vysvětlil muž čestný a věrný svému poslání. Stejně jako byl čestný a věrný své vlasti, svobodě, rovnosti a bratrství kapitán Vincent. Proto - pokud postojíte nejen před pomníkem nebo i před prázdným hrobem s mřížkou v horní části starého hřbitova v Sovinci, vzpomeňte obou jmen. A kdo to umí, po modlete se. Oni si to oba zaslouží. Děkuji za pozornost. ... a sledujte další zprávy. Zde i na FB.