V zámku Gödöllő se ponoříte do soukromí císařovny Sisi

Většina Čechů Gödöllő příliš nezná, přitom jde o nejnavštěvovanější zámek v Maďarsku. Leží asi třicet kilometrů severovýchodně od Budapešti. Proč přitahuje tolik zvědavců?

Protože nabízí zajímavé příběhy ze života legendární císařovny Sisi. Pravda, je zároveň jedním z největších barokních zámků v zemi a prošel působivou rekonstrukcí (stála v přepočtu asi 2,5 miliardy korun). Najdete v něm barokní divadlo, jízdárnu a rozlehlý park, ve kterém od podzimu do jara září neobvyklé sochy vytvořené z tisíců světel. To, co však na něm zajímá většinu návštěvníků nejvíc, jsou barvité osudy císařovny Alžběty, tedy Sisi. Na zámku v Gödöllő (česky bychom řekli Jedlová) mohou nakouknout do soukromí této svérázné panovnice.

V dobách Rakousko-Uherska ji považovali za jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Vznikla kolem ní řada mýtů. Ty přiživily filmy, operety a muzikály o ní, včetně dojáku se slavnou Romy Schneiderovou. Vytvářely však o císařovně zkreslené a nepravdivé představy. Při prohlídce zámku v Gödöllő se od průvodců dozvíte, že pravda o ní byla složitější, a někdy i drsnější. Vysvětlí vám tady proč. A pokud budete chtít, tak docela podrobně. Bez příběhu Sisi by Gödöllő nebylo tak zajímavé.

Ráda sem utíkala

Zámek dostala ona a její manžel, císař František Josef I jako dar po rakousko-uherském vyrovnání, tady nastolení rovnoprávnosti mezi oběma zeměmi, když získali tituly uherských panovníků. Císařovna, která pocházela z Bavorska, se na vyrovnání podílela. Mluvila totiž maďarsky. Měla k Maďarům a jejich politickým představitelům vřelý vztah, stejně jako k Uhrám. Maďaři ji milovali a dodnes milují. To byl jeden z důvodů, proč se v Gödöllő cítila lépe než v Hofburgu, a proč sem ráda utíkala.

Naopak u vídeňského dvora se cítila jako ve vězení. Zejména tchýně Žofie ji neustále kontrolovala, kritizovala a školila, včetně toho, jak má sedět u stolu. U mladé a vysoce citlivé Sisi (dnes psychologové používají termín hypersenzitivní) to vyvolávalo silné pocity úzkosti, ale třeba také odpor k tomu jíst před lidmi.

Byla posedlá svým zjevem

Na začátku prohlídkové trasy v Gödöllő vidíte repliku jejích slavnostních šatů s dlouhou vlečkou. Mohla je nosit jenom velmi štíhlá žena, a to Sisi byla. Při výšce 173 cm vážila kolem 50 kg, a později i 45 kilo. Byla posedlá svým zjevem. Nešlo ale o nějaký rozmar nebo módu. Když neměla pod kontrolou své emoce, snažila se mít pod kontrolou alespoň své tělo. Pohyb jí pomáhal lépe čelit psychickým problémům.

Z dnešního pohledu by lékaři u císařovny nejspíš nalézali některé příznaky poruchy příjmu potravy, podobně jako signály úzkostí a depresí, které s tím mohly souviset. Případně by u ní zaznamenali symptomy zkresleného vnímání vlastního těla.

Mluvila šesti jazyky

Komnaty císařovny Sisi v Gödöllő jsou laděné v pastelových tónech, její oblíbenou byla fialová. Směl do nich jen přísně omezený počet sloužících. Sisi, u které by řada dnešních psychologů mohla vidět rysy hypersenzitivního člověka, měla ráda ticho, klid a samotu. Víc všechno prožívala a snadno se zahltila svými pocity.

Jednou z těch, které směly vstoupit do jejích komnat, byla kadeřnice Fanny Feifalik. Každý den pečovala 2 až 3 hodiny o její husté, 1,5 metru dlouhé vlasy. Ty vypadlé musela odkládat do stříbrné mísy, kterou Sisi kontrolovala. Když jich bylo moc, dostala pokutu. Když jich bylo málo, obávala se císařovna, že jde o příznak stárnutí. A stáří se bála. Vlasy pro ni byly symbolem krásy, síly i mládí. Komorná si je proto schovávala, a na míse jich naaranžovala tolik, aby vše bylo tak akorát. Sisi se pak nezneklidňovala a ona měla klid.

Při česání vlasů se císařovna často učila jazyky. Domluvila se francouzsky, anglicky, maďarsky a italsky, pasivně zvládala řečtinu nebo španělštinu.

Učila se kaskadérské kousky

Vstávala mezi čtvrtou a pátou ráno. Chodila na svižné procházky do krásného zámeckého parku v Gödöllő i do okolí, jezdila na dlouhé vyjížďky na koni, ve svém apartmá cvičila gymnastické cviky a posilovala. Byla fyzicky velmi zdatná.

Koně milovala už od dětství, otec jí dokonce zaplatil lekce u cirkusových krasojezdkyň, které ji učily i kaskadérské kousky. V dospělosti patřila mezi nejlepší světové jezdkyně své doby. Také ráda běhala, výborně plavala (to tehdy nebylo vůbec běžné) nebo třeba šermovala. Její instruktoři v Gödöllő měli někdy co dělat, aby z tréninkových zápasů neodešli jako poražení.

Sportování a cvičení se věnovala několik hodin denně. Byla v tomhle směru ženou železné vůle. A to ještě ve Vídni, než začala jezdit do Gödöllő. Velká fyzická zátěž a výkony mírnily její úzkosti a pomáhaly jí v tom, aby svému duševně rozbouřenému životu dala aspoň nějaké mantinely a jakýsi řád. Těžkou ranou pro ni byla smrt dvouleté dcery Žofie, která zemřela na cestě do Uher na úplavici. A ještě větší tragédií se stala sebevražda, kterou spáchal její dospělý syn Rudolf.

Trpěla podvýživou

V Gödöllő se jí narodila dcera Marie Valerie. Té se říkalo maďarské dítě. Sisi ji milovala a jejich vztah si užívala. Dvě starší děti jí totiž sebrala tchýně Žofie a vychovávala je sama. Snachu totiž považovala za nezralou, lehkovážnou a neschopnou matku. V Gödöllő už byly všechny děti se Sisi. Dvě starší děti, Gisela a Rudolf, ale vnímaly, že matka má Marii Valerii nejradši, a špatně to nesly. Na zámek občas přijížděl i František Josef I. Vztah Sisi k němu definitivně ochladl po narození Marie Valerie. Císař si dokonce našel přítelkyni, herečku Kateřinu Schrattovou.

Sisi ji prý tolerovala, a žila si dál po svém. Větší problém, než kultivovaná Schrattová, se ukázal být její nezdravý způsob stravování. Chudý jídelníček, často omezený na vývary, mléčné výrobky, ovoce, zeleninu a suché pečivo, navíc narušovaný půsty. Vyvolával u ní chronickou slabost, podvýživu, poruchy trávení a psychické problémy.

Tragická loterie osudu

Sisi často a ráda cestovala po Evropě, protože se na cestách cítila víc svobodná, nesvázaná dvorem, jeho intrikami a škrobeným protokolem. Tato její touha po svobodě nahrála tragické náhodě. V roce 1898 odjela z Gödöllő do Ženevy. Milovala výhledy na Ženevské jezero a okolní hory, klid, přírodu nebo zdejší lázně. Bohužel si ji tady vyhlédl anarchista Luigi Lucheni. Původně chtěl zavraždit prince Ludvíka Orleánského. Cítil totiž povinnost zabíjet aristokraty a monarchy jako symboly útlaku. Ludvík však nepřijel, tak si našel náhradníka: Sisi. Na kolonádě u jezera ji bodl nabroušeným pilníkem do srdce. Na dýku totiž neměl dost peněz.

Přestěhovala se do legend

Inteligentní Sisi, plná složitých emocí, rozporů i talentu, se po smrti postupně přestěhovala do legend. Její kroky byly prý slyšet v okolí zámku ještě dlouho po její smrti. Dnes to můžeme vnímat spíš jako poetický obraz a symbol. Pohlednice nebo předměty s jejím portrétem patří mezi nejrozšířenější turistické motivy. Jak v Maďarsku, tak v Rakousku, kde k ní nebyli všichni přátelští. Sisi a její upravený mediální obraz si nakonec získaly srdce většiny lidí.

Světelná zahrada královny Alžběty

Zámek Gödöllő můžete navštívit po celý rok. V zimě je populární atrakcí Světelná zahrada královny Alžběty. Ve zdejších zahradách září totiž od podzimu do jara objekty sestavené z 370 000 LED světel a dvanácti kilometrů světelných řetězů. Návštěvníci tu uvidí císařovnu Sisi, vláček, kočár tažený párem koní, nejrůznější zvířata a další výjevy. Víc se o této akci dozvíte na https://kiralyikastely.hu/ v rubrice Světelný park.

Pokud se rozhodnete zajet na zámek z Budapešti, můžete využít dálnici, autobusy nebo příměstské vlaky HÉV, linku H8. Informace o ní najdete bkk.hu.

Petr Veselý, foto Petr Veselý