Loading...
Hostinec Horák na Morávce dnes již neslouží původním účelům, ale i tak jej jeho majitelé udržují ve stavu, kdy může svým náhodným návštěvníkům poskytnout vítanou chvilku odpočinku nebo úkryt před nepřízní počasí. V jeho pohnutých osudech jakoby se zrcadlila složitá historie tohoto kraje ve 20. století, stejně tak jako je symbolem nezdolnosti místních lidí. Původní majitel Antonín Horák jej nechat vystavět hned po první světové válce. Budova sloužila svému účelu až do začátku 30. let, poté následovala zdlouhavá rekonstrukce, komplikovaná nedostatkem financí, než byla konečně 30.9.1938 zkolaudována. Shodou okolností hned následujícího dne okupovala území Těšínského Slezska polská armáda, o necelý rok později následoval německý zábor. Horák ve spolupráci se svým švagrem Janem Kolářem (tehdejším správcem turistické chaty na Slavíči) nejdříve organizoval ilegální přechody československých občanů do Polska, později ukrýval partyzány. V roce 1943 z důvodu politické nespolehlivosti o hostinskou koncesi přišel, naštěstí rodinný přítel Horákových, vrchní komisař ministerstva vnitra ing. Jakubička dosáhl toho, aby okupační orgány zákaz odvolaly. Hostinec poté jako soukromý majetek Horákových fungoval až do roku 1949, kdy byl za další totality, tentokrát komunistické, zestátněn. Antonín Horák v něm působil jako vedoucí až do své smrti v roce 1956. Poté vedla podnik jeho neteř Ludmila Peřinová a to dalších 11 let, než byl hostinec definitivně uzavřen. Dnes je budova soukromým rekreačním objektem, je však možno využít posezení před hlavním vchodem.