Telčské městské brány

Opevnění Telče bylo v jednoduché podobě budováno již v půli 14.století a navazovalo na tehdejší hrad. Podstatných úprav se dočkalo na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, kdežto v tom následujícím hradby ztratily svůj význam a byly postupně odbourávány. Do dnešních časů se zachovaly jen úseky hradeb a na ulici Hradební je možno spatřit zeď v její původní výšce. Součástí městského opevnění se staly okolní rybníky, vodní příkopy a jejich neodmyslitelnými prvky byly i dvě zachované městské brány.

 

Dolní (Malá) brána byla „zapasována do“ zámeckého areálu LP 1579, kdy feudální sídlo procházelo rozsáhlou přestavbou. Vede přes ni cesta z náměstí Zachariáše z Hradce na hráz Štěpnického rybníka a k parkovišti. Její gotická předchůdkyně byla chráněna vodním příkopem s padacím mostem. V přízemí brány je průjezd, v patře věže se nachází služební byt a objekt je ukončen střechou tvaru jehlanu.

 

Horní (Velká) brána původně sestávala ze dvou věží s průjezdy. Zachovala se jen ta vnější v podobě patrového renesančního stavení s fasádou zdobenou sgrafity. Nad průjezdem je k vidění pětilistá růže a letopočet 1629 označující pravděpodobně rok, kdy městské opevnění prošlo důležitou opravou.

Vnitřní brána stávala o něco výš a k její demolici došlo roku 1833. Mezi bránami byl umístěn příkop, překlenutý původně padacím mostem. Proměny na most kamenný se dočkal koncem 17.století.

Horní brána má čtvercový půdorys a její patro bylo roku 1944 upraveno na byt.Průjezd nacházející se v přízemí je asymetrický a vedle něj je místnost s valenou klenbou.

 

Ulice za Velkou bránou se původně jmenovala U Věže. Ke stému výročí narození historika Františka Palackého byla roku 1898 po něm přejmenována.