Suchdol, Jednov - Poutní chrám Navštívení Panny Marie

Stavení Jednova se 170 obyvateli (místní části Suchdola) se rozkládají podél hlavní silniční křižovatky v plošinaté horní části obce a také v horní části dolinky Brodského potoka. U něj se nachází pramen s léčivou vodou a v dávných časech tu bylo zaznamenáno několik zázračných uzdravení. Místní mlynář studánku upravil a zároveň nad pramenem zbudoval mariánskou kapličku. V ní vystavena dřevěná soška Panny Marie Bolestné, která předtím zdobila strom nad studánkou. Ve druhé polovině 18.století v místě vyrostl i hostinec a v okolí první domky novousedlíků. Roku 1801 už se tady rozkládala samostatná ves „Ainserdof,“ česky Jednov.

Poutní kaple byla nahrazena podobnou, ale větší sakrální stavbou zafinancovanou majitelem zdejšího panství – olomouckým klášterem sv.Kláry. Na jejím místě pak později za mnoha peripetií vystavěn velký jednolodní Poutní chrám Navštívení Panny Marie. V minulosti k němu každoročně i ze vzdálenějšího okolí putovalo až na 70 procesí v počtu deseti tisíc poutníků. Dnes se v něm pravidelně 31.května na svátek Navštívení Panny Marie koná „Velká pouť“, ta další pak první červencovou neděli. Kostel patří k barokním sakrálním chloubám střední Moravy a památkově chráněn je od roku 1958.

 

Stavba poutního chrámu započala roku 1796, jenže pak císař Josef II. řád sv.Kláry zrušil a na dostavbu chyběly peníze. Znovu se stavit začalo až LP 1807 a objekt dokončen o tři roky později. Původní kostelní zvony se v něm rozezněly až s příchodem roku 1830. Jednovské farnosti je věnoval sedlák z blízkého Lutotína jako poděkování Panence Marii za uzdravení své choré ženy. Při obou světových válkách byly zvony zrekvírovány pro válečné účely a nové pořízeny až 1969.

Přestavba věže zvonice a hlavního vstupního průčelí chrámu dokončena roku 1911. Do nik byly vloženy sochy sv.Bernarda a sv.Františka z Assissi. Starý hlavní oltář roku 1899 nahrazen novým, který zrobil prostějovský řezbář Metoděj Fábel. Na něj pak umístěna i původní dřevěná skulptura Bolestné Matky Boží. Interiér chrámu zdobí reliéf Piety z roku 1760, plastika Anděla Víry a obraz Sv.Jana Nepomuckého. Dále pak sochy sv.Cyrila a Metoděje, sv.Martina, sv.Vavřince, sv.Štěpána a sv.Floriána, jež byly převážně zhotoveny v Tyrolsku. Naši pozornost si zaslouží i křížová cesta.

Po obou stranách chrámové lody se v patře nacházejí empory (ochozy). Původní „zázračný“ pramen vyvěrá přímo pod hlavním oltářem, ale jeho odtok byl sveden do Vodní kaple situované pod kostelem hned u silnice. Kaple byla vystavěna v empírovém slohu a nad její průčelí umístěn výklenek s figurkou Panny Marie Lurdské.