Když se podíváme do starých listin, různých zápisů a starých kartografických děl, tak vidíme, že se těmito místy původně dralo jedno z orlických ramen, což se změnilo při výstavbě královéhradecké pevnosti v letech 1766-1789, kdy řeky Labe a Orlice obdržely každá po jednom korytě, neboť do té doby jich bylo vícero. V srpnu 1770 bylo převedeno Labe do nově vykopaného řečiště v délce 1 200 m a v prosinci 1771 bylo dokončeno nové koryto Orlice dlouhé 1 600 m, takže všechna zbylá ramena a zátočiny byla zpravidla zasypána, což se stalo i zde. Od té doby byla tato místa využívána jako pole a pastviny, žádnou zástavbu bychom tu nenašli, již jen z těch důvodů, že v bezprostřední blízkosti pevnosti nic nesmělo být, co by mohl využít případný nepřítel, navíc byla zdejší lokalita ohrožována již od dávných dob množstvím povodní, takže se skutečně k mnoha věcem nehodila.
Nový stav můžeme vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12899/?view=-82.7531267244689,21.093801971019918,6) a že se zde nic neměnilo, tak to je poznat jak z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400), tak z evidenční katastrální mapy z roku 1886, jež byla upravena podle stavu v roce 1912 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_2291-1A_03). Takto to skutečně vydrželo dlouhý čas, pokud nepočítáme blízko nábřeží vzniklá městská jatka, což je dnes areál hasičského záchranného sboru.
Měnit se to začalo až během výstavby nového univerzitního areálu Na Soutoku (Hradecká čp. 1227 a 1249), s jehož plány se přišlo ještě před oficiálním vznikem Univerzity Hradec Králové, protože soutěž na jejich vytvoření zadala Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové v letech 1992-1993. Jejím vítězem soutěže se stal návrh od S-projektu Zlín, a. s., který byl po dopracování pro územní řízení schválen Úřadem města Hradec Králové - Útvarem hlavního architekta 30. prosince 1994. První etapa výstavby tohoto areálu se rozjela v letech 1995-1997 stavbou budovy nazvanou Objekt společné výuky (Hradecká čp. 1227) a přilehlého parkoviště, a to ze soutěže vybranou vítěznou firmou Vojenské stavby, a. s. Součástí této první etapy byla také v roce 1994 budova vedená pod názvem Fakulta řízení a informačních technologií, která z finančních důvodů nemohla být v dané době realizována, přičemž později byl tento název budovy - v souladu se změnou názvu fakulty - upraven na FIM (Hradecká čp. 1249). Autorem budovy FIM je architekt Ivan Bergmann a v úrovni projektu architekt Marek Šlesinger, přičemž její realizace se v letech 2006-2008 ujala společnost VCES, a. s. a u obou budov se vychází z gočárovské školské architektury.
Nejedná se však jen o tyto 2 objekty, protože v budoucnu by měly vzniknout ještě další - budova přírodovědných oborů a objekt humanitních oborů s laboratořemi, které doplní nové sportoviště, nahrazující tělocvičnu nedaleko koupaliště Flošna. Avšak prozatím se nejspíše nepodařilo sehnat potřebné peníze k pokračování těchto plánů, takže nakonec byl u těchto budov vybudován zatím pouze park, jenž však rovněž vypadá jinak, než se původně myslelo (viz
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/novinky-na-univerzite-hradec-kralove.A141024_2110408_hradec-zpravy_kvi), ale předcházel mu nejprve vstup do areálu se stromořadím a univerzitním logem v podobě 2 závorkových obelisků podle návrhu MgA. Jiřího Tomana, vlajkoviště a monumentálního nápisu s názvem univerzity. Jeho zřízení bylo podpořeno prostředky z Institucionálního rozvojového plánu a slavnostně byl park otevřen 12. září 2015 rektorem prof. RNDr. Josefem Hynkem, MBA, Ph.D.; Ing. arch. Miroslavem Gebasem a náměstkem primátora PaedDr. Jindřichem Vedlichem, Ph.D.
Vznikl tak park, který svým pojetím osvěžuje nejen samotný univerzitní areál, ale celé jeho okolí, aby sloužil jak samotným studentům, pedagogům, tak relaxaci a odpočinutí široké veřejnosti, což je výboirný nápad, neboť zeleně není nikdy dost. Jeho architekt Ing. arch. Miroslav Gebas vytvořil jeho návrh v roce 2013 (viz
https://www.gebasatelier.cz/reference/verejny-prostor/studentsky-park-univerzity-hradec-kralove), když našel inspiraci v sadových úpravách v Oslu (viz
https://www.cka.cz/svet-architektury/architekti-a-projekty/seznam-architektu/ing-arch-gebas-miroslav/revitalizace-predprostoru-univerzity-hradec-kralove) a jeho celková realizace proběhla etapovitě v letech 2014-2017 (viz
https://zpravy.hradeckralove.cz/fotookenko-univerzita-stavi-na-soutoku-studentsky-park-s-jezirky-a-minigolfem-17533/) a změna tohoto prostoru je viditelná dokonce též z nebe, což nám potvrzují letecké měřicí snímky z let 2014 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2014.HKRA61.00889&bz=-641243.03,-1042959.64) a 2016 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2016.HKRA61.01108&bz=-641243.03,-1042959.64). Kéž by bylo takových projektů nejen po městě samém více!