Starý zámek v Dalovicích

Starý zámek v obci Dalovice představuje nejstarší stavební vrstvu zdejšího zámeckého areálu a je přímým pokračováním středověké tvrze, která zde stála již kolem roku 1300. Původní opevněné sídlo bylo situováno v mírně vyvýšené poloze při okraji tehdejší osady a plnilo obrannou i správní funkci. Dochované relikty zdiva a terénní náznaky potvrzují jeho existenci i rozsah. Roku 1503 byla tvrz dobyta vojskem hraběte Šlika, čímž se završila její vojenská úloha a lokalita postupně přešla k pohodlnějšímu obytnému využití.

Na místě staršího sídla nebo v jeho těsném sousedství vznikla v průběhu 16. století renesanční tvrz, která již odpovídala nárokům šlechty na komfortní bydlení. Objekt měl čtvercový půdorys a kompaktní hmotu. V dalších stoletích byl stavebně upravován a přizpůsobován dobovým požadavkům, až se proměnil v menší vrchnostenský zámeček obklopený hospodářským zázemím.

Zásadní proměnu prodělal objekt po požáru roku 1899. Tehdejší majitel panství Friedrich Riedl von Riedenstein rozhodl o rozsáhlé přestavbě, při níž byla zachována podstatná část původního obvodového zdiva renesanční stavby, avšak výraz budovy získal novodobý, historizující ráz s prvky pseudobaroka. Úprava měla reprezentativní charakter a odpovídala snaze sjednotit podobu celého areálu, který rod Riedlů postupně kultivoval.

Po smrti Friedricha Riedla roku 1905 přešlo panství na jeho potomky. Nejstarší syn Eduard Riedl von Riedenstein se stal jediným vlastníkem a vtiskl sídlu kulturní rozměr. Ve Starém zámku soustředil rozsáhlou knihovnu s německými, anglickými a francouzskými publikacemi, zejména z oblasti geografie a cestopisné literatury. Jeho aktivity souvisely s osobními cestami i jazykovými znalostmi a přispěly k tomu, že zámek nebyl pouze správním centrem statku, ale též intelektuálním zázemím rodu.

Po roce 1945 byl majetek rodu Riedlů von Riedenstein konfiskován a část sbírek odvezla Rudá armáda. Budova přešla do vlastnictví státu a byla využita pro školské účely. Nejprve zde krátce působilo učňovské středisko Československých státních staveb, od 1. září 1960 pak Střední zemědělská technická škola. V roce 1962 proběhla rozsáhlejší rekonstrukce, která přizpůsobila interiéry potřebám výuky. Školské využití přetrvalo do současnosti, kdy zde sídlí Střední zemědělská škola.

Architektura, fasáda a půdorys

Starý zámek je patrová budova s převážně čtvercovým až mírně obdélným půdorysem, vycházejícím z renesanční dispozice. Hmotově působí kompaktně a uzavřeně, bez výrazně vystupujících křídel. Svislé konstrukce v přízemí místy dosahují značné tloušťky, což odpovídá starším stavebním fázím. Dispozice byla v průběhu staletí upravována, ale základní nosná struktura zůstala zachována.

Střecha je řešena jako valbová, nad níž se dříve uplatňovala drobná střešní architektura. Charakteristickým prvkem bývala i střešní zvonička se cibulovou bání, která dotvářela siluetu objektu. Po přestavbě na přelomu 19. a 20. století získaly fasády historizující výraz. Čelní průčelí je členěno pravidelným rytmem okenních otvorů, které jsou rámovány šambránami a doplněny plastickými detaily odpovídajícími pseudobaroknímu stylu. Nároží jsou opticky zdůrazněna, římsy profilované a horizontální členění podtrhuje korunní římsa pod střechou.

Vstupní část je architektonicky akcentována a odlišena od ostatních fasádních ploch. Celkový vzhled spojuje renesanční základ s pozdější romantizující úpravou, typickou pro šlechtická sídla konce 19. století. Interiéry prošly funkčními proměnami, avšak stavební jádro nadále dokládá dlouhý vývoj objektu.

V zámeckém parku stojí Nový zámek a Starý zámek i památné stromy – Körnerův dub, Dalovické lípy, Zámecký dub. Parkem vedou i Sportovně relaxační naučná stezka Dalovice s deseti informačními zastaveními (10 hlavní okruh + 2 na zkratce), která seznamují s historií, zámeckým areálem, památnými stromy i přírodními zajímavostmi a neznačená Stezka k přírodě Dalovice. Asi 100 metrů severovýchodně od parku leží Tvrziště, kde se dochovaly terénní relikty a fragmenty zdiva středověké tvrze, a hned u něj tři památné duby.