Souostroví Kornati - národní park

Kornati je skupina drobných ostrovů a útesů v jižní části Severodalmatských ostrovů. Táhnou se ve směru pobřežních horských pásem. Na vápencových nebo křídových ostrovech nejsou ani vodní toky. ani sladkovodní prameny. Jméno dostaly podle Kornatu, největšího ostrova souostroví (32,6 km2). Některé ostrovy vystupují příkře z moře strmými stěnami, jiné jsou téměř ploché. Je to nejhustší souostroví na Jadranu - 147 ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše přes 300 km2.

Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 223 km2 souše a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní skupiny kolem ostrovů Žut a Sit).

Na některých ostrovech a dokonce i v moři jsou vidět pozůstatky římských sídel. Protože některé ostrovy jsou díky členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům.

V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy a přivážejí sem své ovce na letní, i když dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto. Na některých ostrovech pěstují jejich majitelé vinnou révu, olivovníky, fíkovníky a někdy i zeleninu.

Kornati jsou rájem pro jachtaře. Jsou zde dvě jachtařské základny - na ostrově Piškera a Žut. Provádí se tam i výuka. Zejména škola na Piškeře je na vysoké úrovni a těší se vynikající pověsti mezi jachtaři z celé Evropy. Vyhlášená je také potápěčská lokalita u ostrova Rašip

Chorvatské cestovní agentury a kanceláře organizují Krátké jednodenní Výlety lodí či motorovým člunem na Kornatské ostrovy. Hlavními východisky plaveb na Kornatské ostrovy jsou obce a letoviska na ostrovech Murter, Dugi otok, Ugljan a Pašman a část severodalmatských letovisek.