Socha sv. Jana Nepomuckého v Černilově

Po krátké době vlády Leopolda a Josefa I., v níž částečně ustalo pronásledování nekatolíků, nastalo nejhorší pronásledování těch, kteří byli tajnými příznivci nekatolických náboženských směrů, jichž bylo v Černilově nepočítaně. Skrývali staré tisky Bible Kralické a jiných náboženských knih z dob, kdy zde kvetla víra evangelická a podobojí, sdružovali se a tajně kázali apod. Navenek se tvářili jako věrní katolíci, ale opak byl pravdou. Vedle nich však byla rovněž řada těch, jež se zlomit nenechali a vyprovokovali tak svoje stíhání ve všech možných oblastech, nejen v té náboženské. A vzhledem k přísně katolické vrchnosti a jezuitské koleji v nedalekém Hradci Králové si skutečně užívali své. Jen v roce 1717 bylo vyšetřováno pro víru 18 zdejších občanů.

V tomto až příšerném období bylo rozhodnuto panstvem, aby se nějakým způsobem zdůraznila nadvláda římského katolictví nad Černilovem, jednou z osad, kde lidé již dávno přemýšleli jinak a myšlenky kalicha zde trvale zakořenily. Prvním krokem k důraznější rekatolizaci bylo to, že roku 1718 byl zdejší kostel sv. Štěpána oddělen od holohlavské farnosti a po delším období, kdy byl filiálním, se stal opět farním. Zdejším prvofarářem se stal P. František Hlubuček, který zde působil pouhé 2 roky. Po něm tu farářoval do roku 1723 P. Jindřich de Muir a dalším v řadě se stal P. Jan Jindřich Křižický (Řečický), ale opět jen na 2 roky. Následující farář rozhodl po dohodě s vrchností, že bude v Černilově vybudována socha sv. Jana Nepomuckého a stane se symbolem široko daleko, že tato obec je opět katolická a odpůrci víry jsou zde pouhou minoritou, s níž se postupně „zamete“. Vrchnost se rozhodla pomoci zdejším farářům v tom, že těm, jež se tvářili jako věrní katolíci, ulevila z roboty a vycházela i jinak vstříc.

Vznikla tak pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v rozevlátém kanovnickém rouchu se zámkem v levé a s křížem v pravé ruce, která byla vztyčena na čtyřbokém pilíři ozdobeném volutami a zakončeném římsou, situovaném na hranolovém podstavci na základové desce. Vpředu na pilíři nalezneme tento nápis s ukrytým chronogramem: „DIVo IoannI nepoMVCeno ereXIt sInCera pIetas“. Pod tímto nápisem je přes starý vybroušený text, z něhož zůstala patrná pouze písmena „Ode“, novější nápis: „Dobrodincové obnovili L.P. 1869. a L. P. 1887 L. P. 1929.“ Další text je na podstavci vzadu: „RENOVATUM DIEX MA AUGUSTI! ANNO DOMINI MDCCCXXX“, který hovoří o opravě sochy v roce 1830. Ta následovala po jejím přenesení od stavení čp. 27 roku 1829. Původní přední nápis podle mne nejspíše zněl: „Ale ode mne odstup to, ať abych se v čem chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu. Galatským 6:14.“ Kdo byl jejím autorem, to dnes již nevíme, neboť žádná zpráva o jejím zhotovení se nedochovala, natož jakýkoliv účet. Většina pramenů uvádí, že musí jít o někoho z žáků či následovníků Matyáše Bernarda Brauna. Vzhledem k tomu, že do Černilova není daleko jak od Kuksu, tak od Jaroměře a dalších míst, kde působil sám tento významný sochař, nedá se vyloučit, že toto dílo může pocházet přímo z jeho rukou či dílny. Nemůžeme však vyloučit ani to, že ve skutečnosti sem byla přenesena odjinud, neboť jen na smiřickém panství zmizelo beze stopy několik desítek soch i krucifixů, jimiž bylo kolikrát hýbáno z místa na místo a navíc vyhořel spolu se smiřickou radnicí v roce 1839 i archiv, tak dnes již sotva nalezneme na různé otázky relevantní odpovědi.

S jistotou tak víme pouze to, že po svém přenesení od čp. 27 se socha původně nacházela o něco jižněji a uprostřed cesty ke kostelu, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johana Strusky a geometra 3. třídy Josefa Makusche. Tehdy byl také příjezd k faře až pod ní, dnes je tomu naopak. V roce 1890 bylo kolem farské zahrady provedeno nové oplocení a toho se dočkala i sama socha. O 7 let později byla vybudována též nová fara (nahradila původní objekt z roku 1773, v roce 1902 povýšena na děkanství a prvoděkanem se stal P. Jan František Seidl) a plastika se tak stala ozdobou vjezdu k ní. Období, kdy došlo k její renovaci, vidíme z výše zmíněných nápisů na jejím podstavci a vždy se jednalo o velkou slavnost za přítomnosti místních duchovních. V pozdějších letech se však na ní jaksi pozapomnělo. Od 20. ledna 1964 je socha památkově chráněna, neboť došlo k jejímu zapsání do státního seznamu kulturních památek. Poslední velká renovace sochy proběhla v roce 2015 (Petr Dufek). Více o soše lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-podstave-12295056.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Černilově na mapě