Slovensko – Kysucké Beskydy (1): Rycierova hora (Wielka Rycerzowa)

Slovensko – Kysucké Beskydy (1): Rycierova hora / Wielka Rycerzowa (10/2023)

Kysucké Beskydy leží na slovensko-polském pomezí, jejich hlavní hřeben tvoří část hranice Slovenska s Polskem. Tento geomorfologický celek se na polské straně nazývá Žywiecké Beskydy. Velká část Kysuckých Beskyd je součástí Chráněné krajinné oblasti Kysuce (CHKO Kysuce). Nejvyšším vrcholem pohoří je Veľká Rača (1236 m). Většinu území pokrývají lesy, které však v posledních letech značně prořídly vlivem kůrovcové kalamity. Vyšší partie hor jsou travnaté, na úbočích se částečně dochovaly kopaničářské osady s typickou lidovou architekturou. Mapa Kysuckých Beskyd: Mapa Kysucké Beskydy

Turistickým střediskem Kysuckých Beskyd je obec Oščadnica, která ožívá hlavně v zimě díky známému lyžařskému středisku. V letní sezóně vyváží turisty na hřeben sedačková lanovka Dedovka. Úsek od lanovky na Velkou Raču je nejfrekventovanější turistickou stezkou Kysuckých Beskyd. Naopak výběžek pohoří za obcí Vychylovka je rájem osamocených turistů. Zvláště pak ve všední dny mimo letní turistickou sezónu, kdy jsme sem dorazili i my.

V Krásně nad Kysucou odbočujeme do Bystrické doliny a projíždíme jí až na konec do obce Vychylovka, kde u konečné autobusové zastávky v místní části Šudovci necháváme auto. Po zelené turistické značce stoupáme kolem potoka Vychylovka k sedlu Príslop, nejprve lesem, později po louce, na které rostou bedly a pýchavky a kterou pomalu pohlcuje okolní les. Při pohledu zpět se na obzoru rýsuje kužel hory Ľadonhora. Připadáme si tady jako někde na konci světa.

Sedlo Príslop (942 m) leží již na slovensko-polské hranici a odděluje od sebe dva geomorfologické celky – Kysucké a Oravské Beskydy. V místě se dnes nachází dřevěný přístřešek, ve kterém je možné nouzově přespat, a tři kříže, jeden slovenský a dva polské. Sedlem a vrcholy Rycierova hora a Svítková prochází hlavní evropské rozvodí (Baltské moře X Černé moře). V minulosti sloužilo sedlo jako hraniční přechod pro omezené překračování státní hranice.

Slovenské turistické značení nás posílá na Rycierovou horu po modré (50 min.), ale my půjdeme po polské straně po žlutě značené stezce, protože chceme nejprve jít k horské chatě Na Rycerzowej (1 hod.) a vytvořit tak menší okruh. Žlutá trasa vede po málo využívané lesní cestě, která zrovna v tuto chvíli vypadá naprosto neuvěřitelně. Obraz kýčovité mlhavé podzimní scenérie prosvětlené sluncem v nás ještě dlouho zůstává. Po cestě vyjdeme až na horskou pastvinu Hala Rycerzowa. Hala znamená v goralském nářečí bezlesou horskou pastvinu/louku. Goralský dialekt je/byl vlastní obyvatelům karpatského oblouku na pomezí Polska, Slovenska a Slezska.

Přicházíme k chatě Bacówka PTTK na Rycerzowej a hned jdeme dovnitř na vyhlášené racuchy, což jsou vynikající vysoké lívance polité borůvkami. Chata nabízí ubytování a bufet je otevřen každý den od 8 do 20 hodin, platit se dá kartou. Objekt je umístěn na krásném místě a po stezce od chaty směrem na Rycierovou horu jsou nádherné výhledy nejen na louku s chatou, ale také na Oravské Beskydy – Pilsko a za ním vykukuje Babia hora.

Hraniční Rycierova hora (polsky: Wielka Rycerzowa) je s výškou 1226 m n.m. druhou nejvyšší horou Kysuckých Beskyd. Přímo z vrcholu nejsou žádné výhledy, ale místo je to kouzelné s krásným pohádkovým lesem. Dolů jdeme kousek po modré značce a pak podle mapy najdeme nenápadnou a neznačenou odbočku kolem hranice Přírodní památky Vychylovské skálie. Tato stezka padá úzkým průsekem prudce dolů, takže na chůzi to není moc příjemné, ale dá se to zvládnout. Zkrátíme si tím cestu a nemusíme se vracet zpět znovu přes sedlo Príslop.

Přírodní památka Vychylovské skálie na jižním svahu Rycierovy hory je kamenné moře ukryté v hustém lese pokryté kořeny stromů a nánosem listí. Vznikla rozpadem pískovcových skal a jejich následným sesuvem. Nakukovali jsme mezi stromy, ale samotné skalky jsou obtížně přístupné. Po louce pak už jen scházíme k autu. Celá trasa byla dlouhá 8,2 km s převýšením 500 m.

Mapa trasy na Rycierovou horu: Mapa okruhu na Rycierovou horu

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda