Sloup v Čechách
Sloup je převážně rekreační obec, ležící v širokém údolí Dobranovského potoka na severozápadním úpatí Svojkovských vrchů, asi 3 km jihovýchodně od…

více o Sloup v Čechách

Turistika.cz doporučuje
Sloup v Čechách
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Sloup v Čechách
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Sloup v Čechách

Turistické cíle Města, obce, vesnice Vesnice

Sloup v zimě
Sloup v zimě  •  Fotografie (87)  • Foto: danulee

Sloup je převážně rekreační obec, ležící v širokém údolí Dobranovského potoka na severozápadním úpatí Svojkovských vrchů, asi 3 km jihovýchodně od Nového Boru. Má asi 700 obyvatel a díky zajímavým památkám i malebnému okolí je vyhledávaným letoviskem. Dříve k ní patřila také jihozápadně ležící osada Janov, která je dnes součástí Nového Boru. Krajinu v širokém okolí kdysi pokrýval souvislý pohraniční hvozd, který byl osídlený jen velmi řídce. Jedním z mála archeologicky doložených starých sídlišť je právě výrazný skalní suk na jižním okraji Sloupu, na jehož úpatí byly nalezeny předměty z pozdní doby kamenné, datované již do konce 3. tisíciletí před naším letopočtem. V době stěhování národů přišli do zdejší oblasti lužičtí Slované, ale souvisleji byla krajina osídlena až při kolonizaci ve 2. polovině 13. století, která byla převážně německá. V té době patřilo rozsáhlé území mezi Žitavou a Českou Lípou Ronovcům, kteří dali údajně někdy kolem roku 1260 proklestit zdejšími lesy tzv. Lipskou cestu, vedoucí od Litoměřic a České Lípy přes Sloup, Radvanec, Cvikov, Mařenice a Krompach do Žitavy. Pravděpodobně na konci 13. století založil Čeněk z Ojvína ve Sloupu strážní hrad, jehož posádka měla zajišťovat bezpečnost projíždějících kupců a nedaleko od něj byla zřízena celnice, kde se vybíralo mýto. Sloupský hrad je doložen v roce 1324, kdy už patrně existovala v jeho blízkosti farní vesnice, zmiňovaná poprvé roku 1352 jako Stolpa nebo Slup. Její název byl odvozen od tvaru výrazného pískovcového masivu na jižním okraji obce. Někdy v letech 1346-1374 získali sloupský majetek Berkové z Dubé, kteří jej ale drželi jen do 14. října 1412, kdy Hynek Hlaváč prodal Sloup s hradem, dvorem a s vesnicí Radvanec hornolužickému šlechtici Hanuši Velflovi z Varnsdorfu. Ten využil poměrného klidu v prvních letech husitských válek a 4. února 1424 koupil od Viléma z Ronova dnes již neexistující vsi Nedostojov a Janov s dvorem. Mezi lety 1427-1440 získal sloupské panství za nejasných okolností Mikeš Pancíř ze Smojna, který podobně jako další šlechtici v okolí stál na straně lužických měst a podával jim zprávy o pohybech husitských vojsk. Zároveň však spolu s Vartenberky využíval neklidných dob k loupeživým výpadům do Lužice. V letech 1444 a 1445 proto Lužičané vyslali proti Vartenberkům i proti Sloupu trestné výpravy. Při druhé z nich byl dobyt i Sloupský hrad. Po roce 1455 převzali Sloup Mikešovi synové Jan a Fridman, kteří jej později prodali Vilémovi z Ilburka, sídlícímu na hradě Ronově u Stvolínek. V lednu 1471 ale Sloup s vesnicemi Radvanec, Janov, Nedostojov, Lindava a Záhořín opět koupili Berkové z Dubé, v jejichž majetku panství zůstalo až do počátku 17. století. Poslední člen této rodové větve, Adam Berka z Dubé, si roku 1596 postavil v prostoru tehdejšího dvora pod skalním sukem pohodlnější zámeček. Po jeho smrti 13. července 1607 panství zdědila vdova Anna, která se o dva roky později znovu provdala za Jana Abrahama ze Salhausenu. V roce 1617 Sloup převzal jeho bratr Volf, odsouzený 3. listopadu 1622 za účast ve stavovském povstání ke ztrátě veškerého majetku, a v květnu 1623 koupil zkonfiskované sloupské panství Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat. V roce 1630 bylo ve Sloupu 40 domů. Celý kraj tehdy sužovala třicetiletá válka a obyvatelé trpěli častými průtahy rakouských i cizích vojsk. Při jednom tažení na Českou Lípu v roce 1639 byl dobyt a vypálen také Sloupský hrad. Švédové se ve Sloupu objevili ještě v roce 1648, kdy si obyvatelé ukryli svůj nejcennější majetek v obtížně přístupné Švédské jeskyni pod Slavíčkem. Po smrti Zdeňka Lva Libštejnského roku 1640 převzal majetek jeho syn Václav František, který byl členem jezuitského řádu a o správu panství se příliš nestaral. Po třicetileté válce odkoupila válkou zničené Sloupsko jeho nevlastní matka Kateřina z Vrtby, jíž se rozvážným hospodařením podařilo panství vymanit z dluhů a v roce 1679 odkázala svému synovi z druhého manželství Ferdinandu Hroznatovi z Kokořova vzkvétající majetek s 12 vesnicemi. V roce 1680 postihla velkou část Čech morová epidemie. Do Sloupu ji podle pověsti zanesl pocestný mlynářský tovaryš, jemuž poskytli nocleh v horním mlýně. Zemřel ještě téže noci a v krátké době po něm i všichni obyvatelé mlýna. Na morovém hřbitově, zřízeném poblíž Radvaneckého rybníka bylo toho roku pohřbeno asi 30 osob ze Sloupu a okolních vsí. Patronkou proti moru se tehdy stala svatá Rozálie, jejíž přímluvě se přičítal náhlý konec nemoci. Nedlouho po odeznění moru zachvátilo většinu okolních panství selské povstání, k jehož potlačení bylo povoláno vojsko. Na Sloupsku byl ale poměrný klid, protože na vlídnou paní Kateřinu z Vrtby a jejího syna nebylo mnoho stížností. V závěru svého tažení proti vzbouřencům se 25. a 26. dubna 1680 zastavil ve sloupském zámečku generál Harant z Polžic, aby tu spolu se soudní komisí a krajským hejtmanem vynesli rozsudek nad rebely z panství Horní Police. Pohnuté události roku 1680 spolu s legendami o světcích zřejmě silně ovlivnily Ferdinanda Hroznatu Kokořovského, když se kolem roku 1690 rozhodl přeměnit skalní suk na jižním okraji obce na poutní místo s velkolepou poustevnou. Až do jejího zrušení roku 1782 se v ní vystřídalo 6 poustevníků, z nichž nejznámější byl Samuel Görner. Poustevna ale nebyla nikdy dokončena, protože Ferdinand Hroznata v roce 1708 zemřel a jeho potomci panství o dva roky později prodali hraběti Václavu Norbertu Oktaviánovi Kinskému, který tehdy vlastnil sousední českokamenické panství a řadu dalších statků ve středních a východních Čechách. Už při nákupu bylo sloupské panství určeno jeho synovi Josefu Maxmiliánovi, jemuž však bylo teprve 14 let. Po smrti Norberta Kinského v roce 1719 proto majetek spravoval starší bratr Štěpán Vilém Oldřich. Josef Jan Maxmilián Kinský převzal správu panství v roce 1726 a do Sloupu přenesl i svůj dvůr. Protože starý zámeček pod skálou mu již nevyhovoval, postavil si v letech 1730-1735 ve vsi poblíž kostela sv. Kateřiny nový zámek s reprezentačním dvorem. Hrabě Kinský se významně zasloužil o hospodářský rozkvět sloupského panství. Protože zemědělství v podhorské oblasti nebylo příliš výnosné, podporoval hlavně rozvoj domácké a manufakturní řemeslné výroby. Postupně rušil panské dvory a jejich pozemky pronajal nebo prodal novým osadníkům. Tímto způsobem také založil tři nové vesnice, jimž dal jména Josefov, Janov a Maxov. Obyvatelé Sloupu i okolních vsí se živili převážně domáckým tkaním lněného plátna, které od nich hrabě Kinský skupoval a dále s ním obchodoval. Sám také založil několik bělidel a manufaktur na výrobu plátna i příze, později zřídil také přádelnu a tkalcovnu bavlněných látek. V letech 1760 a 1762 ve Sloupu založil ještě manufaktury na výrobu barchetu a cvilinku. Roku 1759 zřídil Kinský ve Sloupu barvírnu plátna, ze které vznikla po rozšíření provozu v roce 1763 tiskárna kartounu. Sloupská kartounka byla nejstarší v Čechách a sídlila v upraveném dvorci pod skalním sukem. Dřevěné formy k potiskování se zhotovovaly v budově bývalé zájezdní hospody, přeměněné na počátku 19. století na hostinec Fichtelschänke. V roce 1768 měl Sloup již 629 obyvatel, pracujících převážně pro podnikatelské záměry hraběte Kinského, který zdejší plátno a bavlněné látky prodával do Německa, Itálie, Anglie a Španělska. Hrabě ale nezůstal jen u textilní výroby a již v roce 1756 zřídil poblíž Poustevnického kamene také první brusírnu zrcadel. Zároveň pozval z Norimberka odborníky Christiana a Antona Stöhra, kteří v letech 1756-1767 vystavěli dvě zrcadlové továrny v Lindavě. Po jejich dokončení byla výroba zrcadel ve Sloupu zastavena. V bývalém dvoře pod skalním sukem byla zřízena manufaktura na výrobu umělecky vyřezávaných dřevěných rámů, později i zlacených nebo vykládaných stříbrem a perletí. Do slibného rozvoje panství ale nepříznivě zasáhly války. Za tzv. druhé slezské války v letech 1744-1745 se do Sloupu dostali i nechvalně proslulí panduři barona Trencka, velmi obávaní u nepřítele, ale i u domácích obyvatel. Několik neúrodných let a vzrůstající bída vedly v roce 1775 také na Sloupsku k nevolnickým bouřím a nedlouho poté, roku 1778, došlo k další válce s Pruskem. V následujícím roce navštívil severní Čechy budoucí císař Josef II., aby se seznámil s okolnostmi pruského vpádu a se způsobenými škodami. Dne 18. září 1779 přenocoval ve sloupském zámku a zúčastnil se svaté mše ve zdejším kostele. O půl roku později Josef Jan Maxmilián Kinský zemřel a 19. dubna 1780 byl pohřben ve sloupském Kostele sv. Kateřiny. Protože neměl žádné potomky, převzal panství jeho prasynovec Filip Josef z chlumecké hraběcí linie Kinských. Počátek 19. století poznamenaly napoleonské války, které se nevyhnuly ani Sloupsku. V srpnu 1813 sem pronikli vojáci z armádního sboru polského knížete Poniatowského, přitom došlo k několika střetnutím s hlídkami rakouských husarů a 28. srpna byl ve Sloupu vydrancován zámek s farou. Obyvatelé obce se tehdy ukryli v blízké Mlýnské dolině. Neúroda v letech 1846 a 1847 a špatné životní podmínky domáckých i manufakturních dělníků vyvolaly v řadě evropských zemí nepokoje, které vyvrcholily revolučními událostmi roku 1848. Ve Sloupu byl v jejich popředí ředitel panství Bedřich Thiemann, který také inicioval založení zdejší národní gardy. V říjnu se dokonce uskutečnily společné manévry všech gard ze sloupského panství na loukách u pihelského Červeného rybníka. Výsledkem revolučních událostí bylo zrušení roboty i veškerých závazků, které poutaly venkovský lid k bývalým vrchnostem, a od roku 1850 byl zaveden nový systém státní správy, který nahradil dosavadní vrchnostenská panství. V roce 1853 bylo ve Sloupu 16 sedláků a velká část obyvatel se živila domáckou řemeslnou výrobou. Zvlášť pozoruhodné bylo broušení optického skla, které tu roku 1678 zavedl Georg Görner a jeho potomci je udržovali až do 90. let 19. století, nebo vyřezávání dřeva provozované od poloviny 18. století. Výrobu rámů a další řezbářské práce zajišťovala od roku 1865 také firma Karla Müllera ze Svojkova. V roce 1850 založil František Witwer ve Sloupu malírnu skla a porcelánu, o 2 roky později tu vznikla hraběcím zrcadlárnám konkurence založením nové zrcadlářské firmy Josefa Taussiga. Od roku 1871 se v obci rozvíjelo také pozlacování a pokovování. V roce 1873 vznikly v bývalém poplužním dvoře pod skalním sukem nové dílny na zdobení zrcadel a továrna na výrobu rámů s parním pohonem, která však nepřekonala starší ruční výrobu. Kinští také znovu koupili budovu bývalé sloupské zrcadlárny a po přestavbě roku 1883 v ní zřídili brusírnu benátských zrcadel, která se těšila velmi dobré pověsti. V té době měl Sloup již 171 domů a 1234 obyvatel. Ačkoliv tu byla řada výrobních provozů, nevznikly zde předpoklady pro větší a trvalejší průmyslové podnikání, které se rozvíjelo ve větších městech v okolí. V průběhu 19. století proto vyrostly textilní továrny hlavně ve Cvikově a České Lípě, zatímco střediskem sklářství se stal rychle rostoucí Nový Bor. Díky atraktivní poloze se ale Sloup již v 19. století stal vyhledávaným letoviskem, do něhož přijížděly zámožné rodiny z Čech i ze sousedního Saska. Zvláštní oblibě se těšil především hostinec Fichtelschänke, postavený v roce 1801 pod lesem jižně od obce, a v roce 1873 otevřený hraběcí hotel u zámku Kinských. Ubytování se později nabízelo také v mnoha soukromých domech. Ke zvýšení atraktivity obce přispěl i místní Horský spolek, jehož členové upravili vycházkové cesty do lesů a skal v okolí Slavíčku, romanticky označovaných jako Sloupsko-svojkovské Švýcarsko, a zpřístupnili tak návštěvníkům četná zajímavá místa. U Radvaneckého rybníka bylo zřízeno koupaliště s plaveckou školou a půjčovnou loděk, v domě rodiny Maxů byly vybudovány vanové lázně a kulturní nabídku v roce 1921 dovršilo otevření Lesního divadla. Ve Sloupu tehdy bylo více než 200 domů, ale počet obyvatel se již nezvyšoval. K větším průmyslovým podnikům patřila barevna příze tureckou červení a společnost na výrobu zrcadel a rámů, dále zde byla parní cihelna, 2 obilní mlýny a vrchnostenská pila. Sloupský zámek patřil hraběti Augustu Františkovi Kinskému, po jehož smrti v roce 1940 jej převzala dcera Marie, provdaná za německého šlechtice Viléma Emanuela Preysinga. Na konci 2. světové války Preysingové odešli s ustupující německou armádou do Bavorska. Po válce byli němečtí obyvatelé Sloupu vysídleni a jejich majetek byl zkonfiskován. Do obce se nastěhovali noví osídlenci z českého vnitrozemí, ale protože mnoho původních živností a provozů zaniklo, museli většinou dojíždět za prací do Nového Boru, České Lípy nebo Cvikova. Ve Sloupu byla po válce krátce v provozu jen brusírna zrcadel, cihelna, barvírna a stuhárna. Po roce 1949 byly postupně zrušeny soukromé živnosti, čímž tu zanikla řada dalších pracovních příležitostí. Obec se proto snažila zachovat aspoň pověst turistického letoviska, jehož hlavní atrakcí zůstala skalní poustevna a koupaliště u Radvaneckého rybníka. V obci také vzniklo několik spolků. Sportovní klub Lužičan zde vybudoval hřiště, Divadelní, hudební a vzdělávací beseda Mikovec převzala péči o Lesní divadlo, které tehdy ještě bylo chloubou obce. Brzy po válce v obci vznikla také četná rekreační střediska a od počátku 60. let se začalo rozvíjet chataření. Stálých obyvatel ale ubývalo, protože odcházeli za lepšími životními podmínkami do větších měst. V roce 1960 byl proto ke Sloupu připojen sousední Radvanec s osadou Maxov a v roce 1981 byl Sloup spolu s Janovem, Maxovem, Radvancem a Svojkovem přičleněn k Novému Boru. K obnovení samostatné obce Sloup došlo roku 1990. Charakter letoviska si Sloup udržel až do současnosti a v 90. letech 20. století zde byla vyhlášena památková zóna vesnického typu.

Podobné příspěvky
Sloup v Čechách

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 14 C2

skalní hrad (13. stol.)

kostel sv. Kateřiny (1707)

kaple sv. Jana Nepomuckého (1738)

sousoší Kalvárie (1740)

roubenky a sochy

skalní amfiteátr

První zmínka o objektu 1324

Jiný název objektu Pirkštejn

Prvopočátky osídlení výrazného skalního masívu, který vystupuje nad okolní krajinu, lze dle archeologických nálezů položit do období 2. – 1. století př.n.l. Původní hrad vznikl na rozmezí 13. – 14. století a nechali jej s největší pravděpodobností vystavět páni z Lipého (Česká Lípa). Již roku 1330, ale zakupují hrad Berkové z Dubé a drží jej přes 80 let a následně jej prodávají Velflům z Varnsdorfu. Nevíme kdy a jak se dostal k hradu další majitel a to Mikeš Pancíř ze Smojna, který hojně využíval nedobytnosti tohoto hradu. V jeho rodu se Sloup drží až do roku 1455, kdy je prodán Vilému z Illburka a ten po necelých 20 letech prodává hrad i přilehlé statky Berkům z Dubé. V období kolem roku 1620 se zde vystřídali rychleji páni ze Solhauzenu a Libštejnští z Kolovrat. Po roce 1650 se zde píší páni z Kokořova, kteří hrad roku 1680 postupují do užívání poustevníkům. Ti zde tesají několik nových chodeb a vstupů. To vydrželo až do vydání císařského patentu ve věci církevních a poustevníci musí hrad opustit. Zdejší torzo stavby a panství získávají Kinští, kteří nedaleko staví svůj zámek. Od roku 1953 se o hrad stará (?) stát. Dnes je z hradu zachována především skalní, uměle tesaná část a některé zbytky zdiva. Mezi kuriozity patří vězeňské nápisy v hladomorně, která byla zpřístupněna bočním vchodem. Původně však byli vězni spouštěni z horní planiny. Na hradě je též umístěna socha poustevníka, která nahradila původní sochu, která byla zničena pruskými vojsky. Pruští vojáci se domnívali, že se jedná o císařského špiona a proto ji rozstříleli. Dnešní socha se dalekohledem dívá směrem ke skalisku, kde je i Samuelova jeskyně. Dále se zde nachází několik velmi zajímavých skalních místností se sekanými reliéfy, původně přístupové tzv. Rytířské schody, na kterých byly natáčeny i některé filmové pohádky a další zajímavosti. V obci se též nachází zámek vystavěný Kinskými po roce 1730. Barokní stavba byla ještě roku 1820 rekonstruována a obývána tímto rodem až do roku 1938. Dnes je zámecká stavba účelově využívána. Další zajímavou stavbou byl tzv. Starý zámek, zvaný též panský dům, na místě původní tvrze, který nechali vystavět roku 1630 Kolovratové, kterým se již nelíbilo žití na středověkém hradě. Původní tvrz byla v roce 1950 zbořena. Za rybníkem se nachází tzv. Cikánský důl ve kterém nalezneme zajímavé jeskyně a převisy. Obec Sloup leží na křižovatce červené a modré TZN.

Nadmořská výška:
350 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.741, 14.590)
WWW stránky:
Poslední aktualizace: 30.1.2005
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Praktické informace
Sloup v Čechách mapa
Mapa Sloup v Čechách
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
3,7km od místa

Příspěvky v okolí Sloup v Čechách

Do Sloupu v Čechách se nejlépe dostanete samozřejmě autem. Parkování je možné přímo pod hradem. Když budete mít štěstí a bude volno na parkovišti při silnici, tak uniknete poplatku. Pokud budete mít smůlu, tak musíte zaparkovat na parkovišti při cestě do hradu, kde už poplatku neuniknete. K Dopravě je samozřejmě možné také použít autobusové spojení a vystoupit v zastá…
Kostel Svaté Kateřiny ve Sloupu v Čechách byl vystaven v roce 1327, současnou podobu pak získal při výrazné přestavbě v roce 1717 až 1719. Tu provedl Petr Pavel Columbani, roudnický stavitel italského původu. roc…
Zámek nechal vystavět v roce 1730 Josef Jan Maxmilián Kinský. Dostavěn byl v roce 1735, ale již o dva roky dříve se do něj, po požáru starého, nastěhoval.Jedná se o patrovou budovu se dvěma…
O romantice skalních útvarů v okolí známého skalního hradu Sloup se můžeme přesvědčit i v zimním období. Dobrým výchozím místem je parkoviště u známého penzionu Zámeček ve Svojkově. Naproti němu jsou na …
Sloup a jeho okolí jsme navštívili již na jaře. Mohli jsme obdivovat, kterak listnáčům raší listí a ptačím samečkům vřou hormony. Cílem nám byl Vrch Ortel, kde Cvikovští před staletími…
Tipy na výlet
O letovisku Sloup v Čechách, toho najdete v této rubrice poměrně dost. Není se co divit, toto místo poskytuje tolik možností k poznávání krás naší přírody, jako málokteré Pojďme si dnes projít alespoň některé. Za…
Vydáme se na skalní Hrad Sloup v Čechách, v okrese Česká Lípa. pojedeme autem, ale kdo by chtěl vláčkem , je zde i tato možnost, vystoupit v zastávce Nový Bor a dále po červené značce asi 4,5 km. Naše láska ke Skalním hradům nás zavedla do krásných míst Libereckého kraje, na skalní Hrad Sloup v Čechách, který je zde již od 13 století. Z původního hradu se zachovalo…
Od Mimoně je to kousek,ze Zákup 15km autem..Je to příjemná cesta autem krásný výhled do KRAJINY. HISTORIE Od pravěku do roku 1679 Od roku 1680 do roku 1945Velmi pozoruhodný objekt se nachází v jižní části se…
Lesní divadlo se nachází asi půl kilometru jižně od Sloupu. Divadlo bylo slavnostně otevčeno roku 1921 Hauptmannovou hrou Potopený zvon. V 60. letech 20. století divadlo začalo chátrat. V roce 2004 však bylo oprav…
Jedeme,nebo jdeme na výlet za Romantikou,poznáním,sportem,turistikou,dobře se najíst,odpočinout,relaxovat do Sloupu v Čechách na Skalní hrad a poustevnu. Skála přes 30 metrů vysoká a sto metrů dlouhá, byla ve svrchních, téměř nedostupný…
Tipy na výlet
Dalším skvělým typem na výlet v okolí Nového Boru  je unikátní Skalní hrad Sloup, dorazit k němu můžete, pěšky, na kole či vlastním dopravním prostředkem. Opravdu unikátní a skvěle dochovaný hradní komplex najdeme v obci Sloup ve a na 30 vysoké a 100 metrů dlouhé pískovcové skále.Do jejích útrob vystoupáme po dřevěných schodech a na první venkovní terase, kde je…
Ze Sloupu jsme se vypravili po červené značce k Lesnímu divadlu, pokračovali jsme na rozhlednu Na Stráži. Červená TZ pak pokračuje na vrch Slavíček. Z kopce jsme seběhli do Modlivého dolu a pak kolem pramene U str…
Těchto několik tipů na výlet věnuji nejzajímavější a bezesporu turisty nejvíce vyhledávané oblasti Českolipského regionu, a to Sloupsku. První náš výlet začíná právě v České Lípě u turistického rozcestníku pod vla…
Sousoší Kalvárie se nachází v centru obce, na náměstí T. G. Masaryka. Je dílem sochaře Antonína Brauna a bylo vytvořeno v roce 1740.V jeho blízkosti se nachází barokní fara z roku 1786, nedaleko je také zámek a k…
Zřícenina
Hrad Sloup patří k našim nejlépe zachovaným a nejkrásnějším Skalním hradům. Hrad Sloup stojí na 33 metrů vysokém skalním bloku. Skalní hrad Sloup se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Z původního hra…
Z Nového Boru se po červené tur. značce vydáme na Hrad Sloup v Čechách, po prohlídce tohoto zajímavého místa se rozhodujeme pro navštívení Lesního divadla, odkud se dostaneme na nově otevřenou rozhlednu Na stráži-…
Sloup v Č. Sloup leží v Krásné romantické krajině, v níž se na hladinách rybníků zrcadlí siluety okolních kopců, zeleň lesů střídají šedivé pískovcové skály. Krásu přírody na mnoha místech obohatilo a umocnilo dílo l…
Památná Lípa velkolistá stojí před vjezdem do statku č. p. 109 v ulici Ke Hradu. Se svým obvodem kmene 7 metrů a výškou okolo 20 patří k největším svého druhu v severních Čechách. Stáří majestátního stromu je odhadováno na 300 až 500 let.
Zřícenina
Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za Skalní hrad. O sloupském hradu se sice zmiňuje řada…
Rozhledna na Stráži u Sloupu v Čechách se nachází před vesnici Sloup v Čechách na skále v 354 m. n. m. K rozhledně se dá dojet autem, doporučuji spíše auta SUV, obyčejná auta by měla problémy s vyjetím kopce, nejlépe je spíš nechat auto u silnice a jít pěšky,nebo na kole. Rozhledna sice slouží jako vysílač mobilního operátora, ale z výšky je pěkně vidět hlavně na Skalní hrad…
Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh (354 m), strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvoz…
jeskyně je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu. Skála s jeskyní se původně nazývala Špičatý kámen (Spitziger Stein) a nejsnáze je přístupná boční strží ze Sloupu nebo z rozcestí jižně od vyhlídky Na stráži. Z dolní části strže odbočuje k jeskyni strmá stezka. Jeskyni vyhloubil…
Jedeme autem, jedeme do Krkonoš. Je pravda, že trochu oklikou, jenže u nás je tolik krásných míst, která chceme vidět, že to jinak nejde. A když se tady v těch místech pohybujeme, máme trochu času, tak se musíme z…
Romantický Skalní hrad, vytesaný přímo do pískovcové plošiny nedaleko České Lípy. Od 17. století sloužil jako úkryt poustevníkům.
Sloup v Čechách patří k jednomu z nejzajímavějších míst v Máchově kraji. Turisté zde mají spoustu možností jak příjemně strávit volný čas. Jedním z největších lákadel je určitě skalní hrad Sloup, který je dominantou tohoto místa. Kromě skalníhu hradu, můžete také navštívit Samuelovu jeskyni (více info zde) nebo lesní divadlo (více info zde), ve kterém jsou v letním období…
Začátek naší trasy začína v Litoměřicích odkud jedeme směrem na Úštek, Zahrádky, Česká Lípa, Nový Bor až do Sloupu v Čechách. Celá trasa je dlouhá 49 km. První zmínka o hradu pochází z roku 1324, ale také jse…
Výletní místo
Lesní divadlo leželo v mělké skalnaté sníženině na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu Na stráži, asi 0,5 km jižně od Sloupu. S jeho výstavbou podle návrhu malíře Ringela se začalo v roce 1920 a v létě násle…
Při putování po okolí známého skalního hradu Sloup můžeme zajít do Cikánské údolí a objevit dvě Cikánské jeskyně. Název údolí a jeskyní je odvozen od občasného „obsazení“ jeskyní potulnými cikány. K oběma jes…
Sloup v Čechcách kromě krásného skalního hradu, nabízí několik zajímavých míst. Jedním z těchto míst je i lesní divadlo, které nalezneme u silnice vedoucí ze Sloupu na Svojkov. Lesní divadlo bylo založeno v roce…
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace