Skalnatý a výhledový "hrb" s kaplí Panny Marie před Landštejnem

Rudě značená tur.trasa doprovází silničku ze Starého Města na Landštejn po většinu její délky, ale ve dvou případech si z ní „odskočí“ do okolního terénu. První odbočka začíná v zalesněném sedle, odkud lze vpravo přes vyrubaný hvozd spatřit část vodárenské nádrže Landštejn. Trasa nejprve prudce stoupá svahem a záhy nás přivede na témě vyhlídkového „hrbu.“ Odtud je na hladinu přehrady, sloužící jako zásobárna pitné vody, mnohem lepší a ucelenější pohled. Člověku by se chtělo říct, že vodní plocha obklopená kol dokola hvozdem připomíná typické kanadské jezero, jenže takový výrok je nejspíš klišé… a potvrdit jej může jen ten, kdo v zemi „javorového listu“ skutečně byl. Já tedy bohužel zatím ještě ne…

 

Turistická stezka pokračuje hřebínkem zhruba severním směrem, ale není třeba chvátat. Ba právě naopak. Na částečně odlesněném konci „hrbu“ totiž chodník míjí několik solidních ukázek zdejší neživé přírody. Balvany a skalky jsou tvořeny dvojslídnou žulou a jejich podoba je leckdy dosti bizarní. Stezka nás pak svede do sníženiny s paloučkem ozdobeném zvláště exkluzivními kamennými jedinci.

Poté lesíkem vystoupá na nejvyšší bod hřebene (652 m) a tady narazíme na další travnatou plochu, jejímuž konci vévodí pohádkově krásný přízrak v podobě bělostné sakrální stavbičky. Její umístění v prostoru je naprosto dokonalé a navíc vypadá, jako by tu stála již od středověku.

Ve skutečnosti byla kaple zasvěcená Panně Marii vystavěna až ve století devatenáctém. A to místním revírníkem vyjádřujícím tak nebesům vřelý dík za pozdravení jeho choré choti.

Interiér kapličky krášlí plastika Bohorodičky a několik svatých obrázků.

 

Za kaplí stezka znovu vstupuje do lesa, protáhne se okolo dalšího interesantního žulového skaliska a nakonec seběhne na asfalt silničky.