Sardinie – korkové duby

Fotografie (7) • Foto: Bubinga

Při putování po Sardinii projíždíme městem Nuoro, které je jedním z největších ve vnitrozemí. Návštěva by byla na celý den, tak ji vynecháváme. Ohledně další cesty na sever chvíli váháme mezi volbou podél moře nebo přes vnitrozemí. Nakonec volíme druhou možnost. Silnice trochu stoupá do kopce, zajímavě se kroutí a okolo nás se začínají objevovat ještě zajímavější věci. Přijíždíme na úchvatnou a divokou náhorní planinu. Přírodní prostředí ostrova je velmi bohaté a dokáže překvapit svými barvami. Nejprve zastavujeme a prohlížíme si jeden polorozbořený nuragh, abychom posléze přibrzdili v oblasti se zajímavými stromy, jež mají dolní část kmene „neoblečenou“. Konečně jsme objevili korkové duby.

Ze stromů rostoucích na ostrově, je právě korkový dub nejdůležitější. Sardinie je totiž jeho významným pěstitelem, což ji činí jedním z největších exportérů korku v Evropě. Korkové duby rostou především v centrální části a na severu ostrova.

Již při prvním pohledu na tyto stromy nás upoutala sloupaná kůra a sytě hnědá barva kmenů. Dub korkový dosahuje výšky v průměru okolo 15 metrů (někdy dokonce až 20 metrů), kmen a větve jsou různě pokřivené a to tak, že občas velice zajímavě. Některé stromy mohou dosahovat stáří až 200 let. Listy jsou oválné a nepravidelně vykousané. Borka je tlustá až 10 cm a odlupuje se ve velkých plátech, ze kterých se získává přírodní korek. Květenstvím jsou jehnědy, plodem žaludy. Dub korkový se využívá pro získávání přírodního korku olupováním borky v intervalech 6 až 12 let. První sklizeň (první loupání) se může provést po cca 25 letech od výsadby (kmen korkového dubu má dosáhnout minimálně 70 cm v obvodu), ale kvalitní korek pro výrobu zátek se získá až po třetí sklizni. Tehdy totiž teprve dosáhne kůra požadované kvality. Nejvhodnější doba pro loupání je červenec. Korková sklizeň ale začíná obvykle v červnu a trvá asi 3 měsíce. Korek z prvních sklizní se zpracuje převážně na dekorativní účely. Každý strom nese označení data poslední sklizně, přičemž kůra se většinou sklízí v pravidelných intervalech. Když je strom „zralý na sklizeň“, oloupou se silnější větve a kmen stromu. Tenčí větve se nechají být. Práce se musí provádět opatrně, aby se nepoškodily oranžové membránky pod kůrou. Měly by totiž zůstat při loupání kůry nedotčené, jelikož právě tudy proudí do stromu živiny. Proto se používají na sklízení zvláštní sekerky.

My jsme na Sardinii v dubnu a na sklizeň bychom museli čekat několik měsíců a tak pozorujeme i něco jiného. Korkové duby se pěstují na „korkových plantážích“, které jsou podobné alejím ovocných stromů. I v našem případě jsme stromy objevili na otevřené Světlé ploše a tudíž je mezi nimi dost místa pro ovečky. Ty, které vidíme my, se pasou zprvu klidně, ale posléze usoudí, že na druhé straně silnice by mohlo být lépe a tak přeběhnou pod svodidly za asistence ovčáckého psa přes cestu. Země se zachvěla, citlivé seismologické přístroje by určitě zaznamenali otřesy, stejně jako jsme je pocítili my. Stádo se totiž prohnalo jenom pár metrů od nás.
*

Sardinie – korkové duby

Příspěvky z okolí Sardinie – korkové duby