Řevničov

Řevničov leží v okrese Rakovník mezi Rakovníkem a Slaným. Pokud pojedete po E48 z Prahy do Karlových Varů (nebo opačně), tak obcí budete projíždět.

Místní území bylo nejspíš osídleno již v mladší době kamenné před 6500 lety. Archeologové našli v okolí zbytky kamenných nástrojů, keramiky i železářské strusky, které dokládají osídlení již v době před naším letopočtem. U samotného Řevničova známe přesné datum založení - zakládající listina obce je ze 4. listopadu 1325 a byla vydána králem Janem Lucemburským. Obec byla založena podle tehdejšího nového způsobu - práva purkrechtního lokátorem Přibyslavem ze Štědré. Ten se stal jejím prvním rychtářem a toto právo bylo dědičné i pro jeho potomky.

Obec byla původně vystavěna na mírném svahu při křižovatce významných obchodních cest na křivoklátském panství. Všechny budovy byly obráceny čelem k návsi a na dvorcích měly malé rybníčky pro případ možného požáru. Do 16. století se obec nazývala Řevničov, pak až do roku 1924 Řenčov.

Řevničov je znám i z doby husitské. Po bitvě u Lipan svedla 9. června 1434 husitská vojska pod vedením hejtmana Jakoubka z Vřesovic u Řevničova jednu z menších husitských bitev. Jakoubek se utkal s oddíly plzeňského landfrýdu a karlštejnského purkrabího, které se vracely na svá domovská území po vítězné bitvě u Lipan. Jakoubek místo boje u Lipan obléhal Kostomlaty. Bitva u Řevničova dopadla víceméně nerozhodně, stála ale Jakoubka asi 150 mrtvých (poměrně dost na tehdejší poměry).

Kostel sv. Petra a Pavla uprostřed návsi byl vystavěn krátce po založení obce a je připomínán již v roce 1352. Původně byl gotický, později přestavěn do pozdně barokní podoby. Současné Tyršovo náměstí vám představí kapli sv. Anny a rybník. Na návsi byl v roce 1925 slavnostně odhalen pomník Svobody k uctění vojáků padlých v I. světové válce a zároveň k šestistému výročí založení obce. Je zde i vzpomínka na soudobé "umělce" = někdo vylepšil pomník sovětských vojáků tím, že mu odlehčil o bronzovou plastiku.

V průběhu doby obec patřila Schwrazenbergům, Valdštejnům i Fürstenberkům (až do zrušení poddanství).

Jižně od obce se rozkládá Přírodní rezervace Prameny Klíčavy, která chrání lužní olšiny a mokřady. Poblíž křižovatky v lese stojí i hájovna Třtická lísa, u které roste 300 let starý památný dub.