O těchto automobilových závodech již vědí pouze různí nadšenci okolo automobilového sportu a někdy již ani oni ne, pokud je zajímá pouze současnost. Jejich první ročník uspořádal Východočeský autoklub, který byl ustaven 3. května 1925 a známý je zejména tím, že stál u počátku závodů "Zlatá přilba ČSR", prvního závodu toho druhu a rozsahu, jehož první ročník byl uspořádán 29. září 1929.
Protože řada z jeho činitelů pocházela z Hradce Králové nebo byla s ním nějak spojena, tak se snažila o to, aby se "salon republiky" zapsal rovněž na sportovním poli, a to právě v oblasti automobilových či motocyklových závodů, čímž by o této metropoli severovýchodních Čech bylo mnohem více slyšet než v oblasti politiky nebo kultury, což si uvědomovali též vrcholní činitelé města Hradce Králové, o němž by se rozšířila větší povědomost, dostalo by se do něj množství návštěvníků, díky čemuž by narostly zisky zdejšího živnostnictva a tím nepřímo by se zvětšily také samotné příjmy města, nejen přímo z daní, nýbrž i z rozličných poplatků a příplatků, které byly tehdy vybírány z různých věcí a služeb.
Avšak prestiž města měla tu největší přednost, protože Hradec Králové náležel mezi největší města republiky, kde po vzniku ČSR nastal obrovský boom ve všech oblastech, ale známost o tom zůstávala převážně na regionální úrovni a celorepublikově povědomí o něm značně pokulhávalo. Nebylo tedy nic divného, že se město tohoto nápadu chytilo a vyšlo mu všeobecně vstříc, když se opravila uliční dlažba, která šla z Velkého náměstí přes Čsl. náměstí (dnes V Kopečku), Palackého ulicí, Jiříkovou a Komenského třídou a Malým náměstím, mnohé objekty zazářily nově natřenou nebo opravenou fasádou či jinými prvky, aby to tu vypadalo na první pohled vznešeně a lákalo k dalšímu objevování a návštěvám.
Ohledně termínu docházelo k řadě změn, byl delší dobu vybírán, aby vyhovoval všem zainteresovaným a všechny potřebné věci, jež s ním byly spojené, byly řádně realizovány a hlavně dokončeny. Také úřední povolení závodu se též potkalo se značnými potížemi. K tomu dodejme, že propozice závodu vyšly tiskem již v dubnu 1933. 17. června téhož roku královéhradecká městská rada vzala na vědomí, že Autokruh městem Hradcem Králové byl přeložen ze 16. června na 6. července a že trénink k tomuto automobilovému závodu se bude konat 5. července od 15.00 hod., přičemž tomuto ještě předcházelo postavení kovových tribun na Velkém náměstí, u Grandhotelu Urban, u Jiráskových sadů a u evangelického kostela, aby mělo diváctvo lepší přehled a pohled na průběh samotného tréninku i závodu, který se stal velkou sportovní událostí nejen města, ale i kraje a přivábil tehdy do Hradce Králové velké zástupy lidí, vždyť počet diváků byl odhadnut na 40 000 lidí, nepočítaje v to místní občany, jež na závody hleděli z oken a střech svých nemovitostí. Důkazem všeho zmíněného budiž článek "Národní politiky" z 4. července 1933:
„První automobilový závod ulicemi města v ČSR.
Východočeský Autoklub pořádá 6. července rychlostní automobilový závod, jehož trať vede ulicemi města. Za vzor tomuto odvážnému podniku sloužily velké a dnes již slavné závody v Monaku a ve Lvově a doufejme, že i hradecký závod se jim brzy vyrovná.
Dá se tak předpokládati z toho, že do II. Uzávěrky došlo 45 přihlášek jezdců, takže skvělá konkurence i krásná podívaná pro návštěvníky je zaručena.
Autokruh městem Hradcem Králové bude podnikem velmi zajímavým a ukáže mnoho nového, jak jezdcům, tak obecenstvu. Poměrně krátký okruh, cca 1750 m, skýtá jezdcům značné překážky, jmenovitě v ostrých zatáčkách. Naproti tomu asi polovina trati jest rovina, kde budou moci závodníci využíti plně rychlostí svých strojů.
Vzhledem k jedinečným sportovním vlastnostem tohoto podniku je hradecký závod velmi šťastnou myšlenkou a není pochyby o tom, že se na jeho premiéru sjedou všichni sportovci. Bude státi za podívanou i za zkušenost.“
Hned pod tímto článkem byl umístěn ještě dodatek k tomuto závodu: „12 značek na hradeckém závodu městem. Na závod v Hradci Králové, který se koná již 6. t. m., je dosud mezi 50 přihláškami zastoupeno 12 různých značek, které svedou boj v rychlostním závodu na okruhu v ulicích města Hradce Králové. Nejpočetněji obesílá závod továrna Aero 12 vozidly ve skupině sportovní i závodní, 10 automobilů značky Bugatti také v různých třídách, dále jsou přihlášeny 3 Zetky, mezi nimi specielní stroj Hošťálkův, konstruovaný pro Masarykův okruh, dále 3 Walter-Juniory ve sportovní skupině a 2 Wikovy. Z ostatních značek jsou zastoupeny: Tatra, italská Maserati, přihlášená Šťastným a Alfa Romeo hlášen drem Goldegg-Lindeburgem, Mercedes-Benz, 2 Austro-Daimler, dále Amilcar a Salmson. Sejde se tedy na hradeckém okruhu pestrá konkurence značek.“
Odpoledne 5. července 1933 se tedy uskutečnily zkušební jízdy, při nichž došlo k smutné události. 30letý závodník Oto Theimer z Prahy při výjezdu z Malého na Velké náměstí nezvládl řízení, na místě zabil 2 lidi (vojína leteckého pluku Václava Štěpána a dělníka Aloise Křičenského; viz
http://www.motorsportmemorial.org/focus.php?db=ct&n=5670), několik jich zranil (zmrzačil úředníka Aloise Poláka z Nového Hradce Králové, který utrpěl několikanásobné zlomeniny nohy a ruky) a navíc poškodil výkladce a dveře obchodního domu Leo Taussiga (Velké náměstí čp. 27-28), přičemž jemu se nic závažného nestalo. Naštěstí průběh samotného závodu proběhl celkem klidně, pokud nepočítáme převrácení závodního vozu, při němž řidič Michl utrpěl zlomeninu klíční kosti a spolujezdec Schacht měl pohmožděný hrudník. Cenu 5 000 Kč města Hradce Králové pro nejrychlejšího jezdce ve skupině závodních vozů získal Jan Kubíček se svým Bugatti, cenu 3 000 Kč Východočeského Autoklubu pro nejrychlejšího závodníka ve skupině sportovních vozů obdržel František Schmidt, též v Bugatti. Nejrychlejší závodnicí byla polská hraběnka M. L. von Koźmian v Bugatti. Ta za to dostala cenu v podobě stříbrné sošky na onyxovém podstavci s rytinou města Hradce Králové. Vítězové sportovní skupiny: třída do 750 ccm– Vlad. Šťastný (Aero) 33:48.04; třída do 1100 ccm – M. Schöffel (Salmson) 31:04.03; třída do 1500 ccm – F. Schmidt (Bugatti) 28:02.06; třída přes 1500 ccm – Ing. J. Rezek (Austro-Daimler) 29:36.02; vítězové závodní skupiny: třída do 1500 ccm – B. Sojka (Bugatti) 40:23.04; třída přes 1500 ccm – Jan Kubíček (Bugatti) 40:00.04. K tomu je třeba ještě dodat, že příjem z dávky ze zábav vynesl městu 28 000 Kč a mnohým živnostem a zaměstnancům slušný výsledek, což znamenalo, že účel závodu „přinesl své ovoce“.
Neštěstí ze závodu se propíralo na stránkách tisku ještě dlouho, protože nejprve probíhalo jeho vyšetřování a posléze byl závodník Theimer umístěn do vazby a následně obviněn pro přečin proti bezpečnosti života. Soud byl třikrát odročen a počátkem ledna 1934 byl jezdec krajským soudem uznán vinným přečinem a přestupkem, za což byl odsouzen na 2 měsíce tuhého vězení podmíněně na 3 roky, přičemž jeho advokát JUDr. Kaufman podal zmateční stížnost. Nejvyšší soud pak rozsudek zrušil pro nedostatečné odůvodnění viny. Trpká pachuť při zmínce o tomto závodu zůstala ještě dlouho poté, takže další ročník se již vůbec nekonal a poškození se snažili ještě dlouho obdržet nějakou satisfakci za to, co se jim stalo. Na závěr ještě dodám to, že kdo se chce ještě o těchto závodech dozvědět více, tak ať nahlédne do knihy "Východočeské závody a okruhy. Století východočeského silničního závodění" od Jiřího Wohlmutha.