Přírodní rezervace (Rezerwat przyrody) Wodospad Wilczki

Přírodní rezervace Wodospad Wilczki se nachází v nadmořské výšce okolo 570 metrů v Sněžnickém parku (Śnieżnicki Park Krajobrazowy) na okraji klimatických lázní Międzygórze.

Přírodní rezervace byla vyhlášená v roce 1958 z důvodu ochrany v té době nejvyššího vodopádu v Sudetech. V roce 2012 byla chráněná plocha zmenšená na 2,65 ha. Území rezervace je velice členité, břehy říčky Wilczka jsou značně strmé. Snadný a bezpečný pohyb návštěvníkům umožňují propojovací cesty chráněné zábradlím, železný mostek a schody vyrovnávající výškové rozdíly.

Kdo nespěchá hned na vyhlídku, může si po cestě přečíst na tabulích obecné informace o některých v rezervaci rostoucích stromech. Převládají tu buky, jedle, javory a Smrky. Tabule jsou u konkrétních stromů.

Z bylin zde roste kyčelnice žlaznatá, svízel vonný, kokořík přeslenitý, věsenka nachová, papratka samičí, bukovinec osladičovitý, kapraď rozložená, kostřava lesní a různé mechy, kterým vyhovují vlhká a chladná místa ve stínu.

Největší atrakcí přírodní rezervace je však již zmíněný vodopád Wilczki. První zmínka o něm pochází z roku 1781 od H. Reissera. Říčka byla v těchto místech tak divoká, že byla dlouhá léta nepřekonatelná. Až v roce 1834 se důstojníkům Lutzovi a von Leutholdovi podařilo proud vody překonat.

Od konce 18. století se vodopád stal natolik známým, že k němu byly pořádány hromadné výlety z okolních lázní Długopole Zdrój a Lądek Zdrój. V 19. století, kdy lázně navštěvovala princezna Mariana Oranžská, byl nad vodopádem vybudovaný malý park s fontánou a okolí upraveno jako romantická zahrada. Dnes už byste park i zahradu hledali marně.

V úvodu píšu, že vodopád Wilczki byl v době vyhlášení přírodní rezervace největším v Sudetech. V kaskádách padal z výšky 27 metrů do vodního kotle pod tektonickým zlomem. Divoká říčka pokračovala dále tak zvaným americkým kaňonem, lemovaným skalními stěnami Vysokými až 25 metrů.

V roce 1997 Międzygórze postihla ničivá povodeň a vykonala své i v přírodní rezervaci. Poznamenala i koryto, kterým říčka Wilczka protéká. Vodopád ztratil pět metrů ze své výšky, dnes měří 22 metry. V pořadí se tak posunul na druhé místo za vodopád Kamieńczyka u Szklarskej Poręby v Krkonoších.

O vodopádu Wilczki se můžete ve starších textech dočíst také jako o Wodogrzmotu Żeromskiego nebo o Wölfelsfallu. Tak se také tento přírodní skvost nazýval. Uvádí se, že v zimě při déletrvajících mrazech se vodopád mění v efektní ledopád.

Přes rezervaci vede červená turistická značka z Międzygórze na Góru Igliczną (845 m n. m.). Z červené se dá odbočit k Ogródu Bajek (Zahradě hraček) s dřevořezbami, které ocení především malé děti. Přírodní rezervace s vodopádem je nejdostupnější od Domu Nad Wodospadem u příjezdové silnice do Międzygórze. Naproti penzionu je malé placené parkoviště. Ceník parkovného přikládám na jedné z fotografií. Dá se však zaparkovat i zdarma stranou penzionu. Vstupné na vyhlídku naproti vodopádu se neplatí.