Poutní obec Sudějov se zázračnou vodou

Sudějov je malá obec zhruba 5 km od Uhlířských Janovic. Pro okolí je však významná jeho studánka s údajně léčivou vodou. Protože v minulosti její voda způsobila několik zázračných uzdravení, stal se Sudějov poutním místem a byl zde postaven kostel Svaté Anny. První zmínka o studánce je z roku 1720. Několik okolních panství se totiž soudilo o léčivou studánku a okolní les. Dnes je zde 5 firem a 10 živností. Kupodivu jednou firmou je „Vodní záchranářská služba Kutná hora“. Dnes má obec podle různých údajů 64 až 84 obyvatel. I takto malá obec má svého starostu a obecní úřad, který sídlí v bývalé škole. Budova školy mi přišla na takovou obec poměrně velká, asi tam bývalo hodně dětí. Před budovou úřadu dnes stojí socha TG Masaryka. Přes ulici v menším parčíku stojí socha sv. Nepomuckého. Přes Sudějov prochází velmi klidná silnice, místo běžného náměstí s častou hospodou je parčík, ohraničený kostelem svaté Anny, přilehlými církevními budovami a kapličkou s léčivou vodou, které se říká Sudějovka.

Pro vodu se sjíždějí lidé z širokého okolí s nádobami a kanystry, někdy se zde tvoří i fronty čekatelů. V době před první světovou válkou se voda ze Sudějovky stáčela podobně jako dnes minerálky. Samotný pramen vyvěrá do studny u paty východní zvoniční věže. Od roku 1843 je voda svedena kanálkem do kapličky, jejíž současná podoba je výsledkem přestaveb z let 1931 a 1946.

Jak moc je voda léčivá samozřejmě nevím. Po ochutnání mohu říci, že je dobrá. Na rozdíl od léčebných pramenů v některých lázních jsem u pramene nikde neviděl nějaký odborný rozbor vody s výkladem, o léčivých účincích. U pramene v kapličce je pouze malý, mosazný štítek (též na fotografii) s informací, že pití je na vlastní zodpovědnost a nezávadnost se může změnit. Před mnoha lety tam bývala cedule s upozorněním, že voda obsahuje větší množství radioaktivního plynu radonu, proto se nedoporučuje v ní prát, nebo se mýt. Zejména mělo být škodlivé ležet ve vaně s touto vodou. Již si text přesně nepamatuji. Asi trochu radiace někdy léčí (třeba v Jáchymovských lázních), delší pití a mytí s takovou vodou asi však může škodit.

V minulosti se kvůli údajným zázračným vyléčením konaly ke studánce četné poutě. U studánky se konaly mše a již v roce 1725 byl proto postaven a vysvěcen kamenný poutní kostel sv. Anny. Návazně zde vznikla fara a panská hospoda. Dokonce zde vznikly jakési lázně, kde se poutníci omývali touto vodou. Pochopitelně kolem pramene a kostela vznikla i malá vesnice. Při častých poutích se zde údajně scházelo až několik tisíc lidí přicházejících i z dalekého okolí, např. z Poděbrad vzdálených téměř 50 km. Při tehdejší hustotě obyvatel a dopravních možností to bylo úctyhodné množství. Kolem kostela vznikl obezděný poutní areál se zvoničními věžemi a třemi bočními kaplemi. V levé věži jsou dva zvony (zvon s reliéfem sv. Prokopa a sv. Barbory má průměr 57,5cm z roku 1759, druhý, z roku 1772 má průměr 41cm a reliéf Panny Marie Nanebevzaté. Oba zvony byly zachráněny před zničením v obou válkách.

Vzhledem k významu Sudějova zde vznikla roku 1859 samostatná římskokatolická farnost Sudějov. Zdejší kněží zajišťovali organizaci poutí, duchovní péči o 12 přilehlých vesnic a výuku náboženství ve dvou školách. V 19 století byly mše každý den, po první světové válce poutí výrazně ubylo. Procesí chodila již jen na malou, nebo velkou pouť. Počet poutí klesl na 4-8 ročně. Při poutích se postupně zvětšoval podíl světské zábavy, jako prodej zboží, nebo provoz kolotočů. Tradice procesí byla přerušena za druhé světové války a v období komunistického režimu. Samostatná farnost v Sudějově zanikla však až 15 let od revoluce v roce 2005, kdy byla sloučena s farností v Uhlířských Janovicích. Od roku 2011 přestává zdejší fara po více než 285 letech sloužit jako obydlí kněze. Dnes je fara velmi pěkně opravená z prostředků EU na podporu venkova. Tradice sudějovské svatoanenské pouti byla obnovena a údajně jí navštěvuje každoročně mnoho set lidí. V současné době se ročně konají pouze tři poutě. V den svátku sv. Anny je pouť, které se někdy také říká kněžská, protože se na ni často sjíždějí kněží, kteří jsou v neděli zaneprázdněni. V sobotu je další mše, v neděli jsou mše dvě. Ranní bývá sloužena novokněžími, druhá je považována za hlavní poutní bohoslužbu, kterou slouží významné osobnosti katolického duchovního života. Mši zde sloužil např. kard. Miloslav Vlk, kard. Dominik Duka, nebo prof. Petr Piťha.

Vesnička Sudějov jistě stojí za výlet. Vesnička leží v malebné přírodě s lesy a poli, prochází přes ní žlutá turistická cesta, okolí je vhodné i pro cykloturistiku. Na náměstí jako by se zastavil čas. Voda z kapličky také stojí za ochutnávku. Údaje o poutích a procesí jsem převzal z webových stránek, kde jsou i další podrobnosti o kostele.