TURISTIKU PODPORUJÍ
61 461 turistů a cestovatelů
109 088 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 362 279,- odměny za články

Jeseník

Horské městečko Jeseník, který se do roku 1947 jmenoval Frývaldov,  leží na soutoku Bělé a Staříce v oblasti Hrubý Jeseník.  Severním a východním směrem od města najdeme celou řadu vyvěrajících léčebných pramenů, Jeseník tak patří mezi oblíbená lázeňská města. Další horská střediska v okolí jsou Bělá pod Pradědem, Zlaté Hory, Javorník a Lipová Lázně.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Jeseník (110) Rozhledna Zlatý Chlum  Chaty a chalupy Jeseník
Trasy Jesník (196) Skanzen Zlaté Hory  Ubytování Jeseníky
Zajímavá místa (743) Lázně Jeseník / Rejvíz Mapa Jeseník 
Hrubý Jeseník
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hrubý Jeseník
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Poštovní štola, cesta k podzemnímu jezírku.

Turistické cíle Důl, štola, šachta

Fotografie (100)  • Foto: TomášNejedlý

    První díl povídání o Poštovní štole u Zlatých Hor poněkud nabobtnal a tak doufám, že jeho pokračování už bude mířit trochu přesněji na štolu samotnou. V první části jsem uvedl polymetalické a komplexní rudy. Nicméně většině lidí tento popis asi mnoho neřekne. Rudy, jsou takové horniny, které mají určitý „potenciál“ k získávání (těžbě) zajímavých prvků, tedy především kovů. Monometalické jsou určeny jen jedním kovem (prvkem), komplexní a polymetalické rudy jich obsahují více. Po právníky je více popsáno v „Horním zákonu“ 44/1988Sb. Podstatné také jsou pojmy jako nerosty vyhrazené a nevyhrazené. Důležité je, že vyhrazené jsou vždy ve vlastnictví státu, či-li jejich sběr nebo dokonce těžba „na vlastní pěst“ není, mírně řečeno, úplně košér. Jsou místa, o kterých se mluví, že se tam nachází nejrůznější vzácné nebo dokonce drahé kameny. Podle některých vzácných minerálů jsou dokonce pojmenovány i řeky nebo potoky (například „Safírový potok“). Příkladem dalšího zajímavého místa je vrchol Květnice nad Tišnovem. Pro jeskyňáře je to velice vděčné místo. Jednak se tam nachází slavná jeskyně pojmenovaná po objeviteli Demanovských jeskyní na Slovensku, nějaké menší štoly a také jedna úzká a hluboká propast. Vedle toho je Květnice vrcholem se zajímavým nerostným bohatstvím. Je otázkou co z toho, co bylo vidět na skalkách byly nějaké malé vyrostlice vzácných minerálů a nebo jen má přílišná fantazie. Bohužel po prolezení „Královy jeskyně“ jsem byl „poněkud“ unaven a tak jsem již na nějaké velké zkoumání skalek sílu neměl. Jak by ne? Těch pár minut, možná „čtvrthodinek“ bylo, světe div se, určitě mnohem více, než jsem si myslel. :-) Ale určitě jsem tam viděl zajímavé různobarevné (např. žluté, červené, atd.) „odlesky“. Také jsem tam, před těmi x-léty viděl i výsledky nepovolených kopáčských prací. Vedle toho jsem, už v té době, zahlédl varovné tabulky s možností pokuty až sto tisíc pro běžného člověka a miliónové částky pro právnické osoby pokud budou načapáni při této nepovolené činnosti.

 

      Právě rozdělení na vyhrazené a nevyhrazené určuje to, co by si mohl majitel pozemku vzít nebo ne. Ani seznam uvedený v první části v základním ustanovení není nejpřesnější a ne vždy si je člověk jistý co je „obyčejný šutr“ a co již je věc na kterou je lepší nesahat. Existuje nečekané množství prodejen minerálů, ale jak se k nim dostávají je otázka druhá. To může být věc jejich, ale v některých případech i věc kupujícího. Solidní firmy na to upozorní, že k nákupu je třeba mít to a to oprávnění. Ale záleží na té které firmě. Podobně jako radiostanice by se také neměly prodávat všem, ale jen těm, kteří mají „oprávnění“. Pochopitelné je, že doma těžko můžete mít oficiálně horniny radioaktivní. Ty jsou uvedeny jako první v seznamu vyhrazených. Jediné radioaktivní prvky, které snad ještě mohou v naprosto výjimečných případech být v domácnostech jsou uměle vytvořené izotopy americia v ionizačních požárních hlásičích, v nichž se používá v jedné komoře pro vznik jakéhosi „srovnávacího napětí mezi elektrodami“. Druhá komora je vytvořena tak aby jí mohl procházet vzduch. Pokud někde hoří, tak je vzduch více ionizován a pak se již jen operačním zesilovačem napětí porovnají a při dosažení určité úrovně vyhlásí „poplach“. To již starostlivá Evropská Únie zakázala používat, ikdyž intenzita záření už v několikacentimetrových vzdálenostech dosahuje úrovně jen o něco málo vyšší než je reálné pozadí běžného prostředí. To si může každý ověřit lehce GM-detektorem.

 

      Dalšími zajímavými vyhrazenými horninami jsou ty, které obsahují například magnezit, baryt (síran barnatý, „těživec“ - vedle jeho velké hustoty je zajímavostí, že pohlcuje radioaktivní záření, používá se v reaktorech, pro odstínění záření X nebo také jako kontrastní látka v lékařství). Podobným nerostem je beryl (sloučenina berylia, nejlehčího alkalického kovu – samotný je velice jedovatý, i jeho sloučeniny (soli) jsou značně jedovaté a vyžaduje zvláštní oprávnění pro nakládání s takovými chemickými prvky). Toto jsou nicméně nerosty vcelku exotické, ale zařazené mezi vyhrazené jsou i ty běžné (např.: křemeny, písky, křemence, znělce, vápence, čediče, dolomity a další a další). Spíš mám problém najít, který kámen bude nevyhrazený. Asi jen břidlice, to mi bylo potvrzeno při prohlídce Flascharova dolu u Oder. Asi je to pravda, protože před nějakou tou stovkou let zde na Severní Moravě vznikla spousta dolů na břidlici a prý skutečně záleželo jen na tom, zda majitel pozemku chtěl nebo nechtěl těžit.

 

     https://www.turistika.cz/mista/flascharuv-dul-u-mesta-odry/detail

 

     Podobně prý i pokud najdu v České republice meteorit, tak si jej mohu nechat a nikomu nemusím nic hlásit. Je to zvláštní, ale alespoň tohle mi bylo při návštěvě muzea meteoritů ve Frýdku – Místku tvrzeno. Na druhou stranu, na Slovensku již taková volnost prý není.

 

     https://www.turistika.cz/mista/muzeum-meteoritu/detail

 

     Takhle se dostávám k pyritu, který se v Poštovní štole a okolí těžil. Taktéž odváděním „kyselé vody“ - vitriolu se získávala kyselina sírová. Tu je možné vyrobit i z pyritu, chalkopyritu, atd. Vitriol je název, který vymysleli staří alchymisté a podle všeho mohou tomuto názvu odpovídat různé látky. Například „obyčejná“ kyselina sírová nebo i „dýmavá kyselina sírová“ - roztok kyseliny H2SO4 a oxidu sírového, též nazývaná jako „olej“ - „oleum“. Mnohem zajímavější bude modrý vitriol, známější pod názvem „modrá skalice“. Pokud nejsme chemiky, tak z hodin na základní nebo střední škole si toho mnoho nezapamatujeme, ale pojem „kyselina sírová“, „modrá skalice“ nebo „kyselina chlorovodíková“ jako jedny z nejdůležitějších chemických látek asi zůstane v paměti všem. Jen na výjimečných místech měli možnost uchovávat přísně chráněný a po všech stranách hlídaný kyanid. Existuje i minerál kyanit, který nemá s prudce jedovatým (podle všeho ztráta vědomí přijde do několika sekund) nic společného, nerost je pojmenován podle své modré barvy. Naopak modrá skalice, tento „ďábelský“ název může být i ve formě skutečně nádherného, nevšedního nerostu se sytě modrou barvou a většími či menšími krystalky. Jedná se o nerost s nevinným názvem „chalkantit“. Tedy pentahydrát síranu měďnatého, látky veskrze jedovaté. V názvu je další zajímavý lehký kov – měď. Dokonce i jedna nedaleká štola se jmenuje „Měděná“.

 

     V Zlatohorském revíru se těžily, vedle měděných rud a odvádění vitriolu i rudy měď-olovo-zinek (komplexní) a také olovo-zinek (polymetalické). Nerostné bohatství je zde velice pestré, objevuje se zde pyrit (disulfir železnatý), chalkopyrit (sulfid měďnato-železnatý nebo také kyz měděný), galenit (sulfid olovnatý PbS – leštěnec olověný, další nádherný lesklý nerost tmavě šedé barvy, na Severní Moravě by mělo být naleziště někde vedle obce Vendelín u řeky Moravice a známějších měst Radkov a Podhradí se zříceninou hradu Vikštejn. Ano, několikrát jsem se těmito místy pohyboval ať už na kole nebo pěšky, jednou dokonce i při dálkovém pochodu „Bezručova Moravice“, ale v tom tmavém lese, s tmavými skalkami i vcelku tmavými potůčky by mě ani v nejmenším nenapadlo, že se zde třeba při pozornějším pohledu objeví v nějakém kameni malé nebo větší krystalky tohoto minerálu. Tím by hodnota místa v mých očích opět značně stoupla. Ale nevím možná je to naleziště úplně jinde, třeba na opačné straně řeky.

 

     Dalšími nerosty u Zlatých Hor jsou sfalerit (sulfid zinečnatý), pyrhotin – kyz magnetový, cerusit - krásný krystal podobný aragonitu. Zapomenout nemohu i významné množství zlata. Alespoň tak tomu bylo kdysi.

 

     Štola je zajímavá „dřevěným vybavením“ - replikou vodotěžního stroje, dřevěným potrubím a dřevěnými žlábky. Toto úchvatné soustrojí, které bylo pro potěchu technicky založených lidí uvedeno do provozuschopného stavu, je podle mě asi tím největším lákadlem. Dalším lákadlem, spíše pro geology, chemiky či jen lidi, kteří mají více vyvinuté estetické vnímání, jsou nepochybně světle až sytě modré „náteky“ na stěnách chodeb. V závěru článku uvedu i lahůdku mající patrně hodně společného i s vitriolem. Ze sychravého venkovního počasí vstupujeme do štoly ve které není o mnoho tepleji. Procházíme kolem menší sošky svaté Barborky v jakési malé kapličce. Je třeba ji obcházet s úctou, věřící se nepochybně i pomodlí. Sice nesestoupíme stovky metrů pod zem, ale i tak je víc než dobré vědět, že máme nad sebou někoho, kdo nás bude před nástrahami podzemí chránit a třeba nás i z některých průšvihů vysvobodí. Na druhou stranu je třeba jí to i mírou vrchovatou vracet. To se krásně při odchodu povede menšímu dítěti se svou naprosto přirozenou otázkou, která odbourá i největší škarohlídy a vykouzlí jim úsměv na tváři. K tomu se dostanu až na konci krásného zážitku, který se dokáže velice hluboce zarýt pod kůži.

 

     Středně dlouhou chodbou (tunelem) se dostáváme do prostornějšího místa, kde vidíme „základku“. Jakousi, v dole umístěnou haldou, s již nepotřebným materiálem, který ovšem můžeme využít na nejrůznější menší či větší stavby. V jedné jeho části vidím i kovový žebřík i s ochrannou zádovou obručí, který vede někam nahoru. Kam asi? Bohužel „vnějších vlivů“ bylo spousta – nevěděl jsem, kam se dívat dřív. Má technická duše spíše zkoumala obrovské oběžné kolo, které mělo pohánět dřevěný mechanismus, vedoucí někam dolů, než abych úplně přesně poslouchal co průvodce říká. Bohužel vzhledem k tomu, že v jeden okamžik dokážeme („páni tvorstva“ … :-))) ) vnímat pouze jednu věc a to je ještě ta lepší varianta, tak už si veškeré informace nepamatuji. To je mi teď, při vytváření článku trochu líto a určitě je faktem, že bych měl pár dotazů na některá upřesnění. Také se jedná o poměrně rozlehlé prostory a tak i ozvěna, která se ve větší vzdálenosti (a já jsem se díky focení držel prakticky stále na chvostu skupiny, v některých okamžicích se mi skoro začala ztrácet a někdy jsem se připletl spíš ke skupině druhé – prováděli nás dva průvodci) skoro ztrácela.

 

     Po chvíli dojde k další věci se kterou jsem vůbec nepočítal. Rozsáhlé dřevěné soustrojí se uvede do pohybu. Kdysi byla hlavní pohonnou silou voda, nyní pomáhá elektromotor. Kdo by si myslel, že se budeme procházet zcela suchým prostředím, tak se bude hluboce mýlit. K sestupu do nižších pater máme kovové schůdky a později pohodové cestičky v tunelech, které ovšem vybetonované nejsou (naštěstí). Než se dostaneme níž, tak procházíme kolem informačního panelu u něhož je první umělé jezírko – umně skrytý barel s vodou a dvě postavičky u něj. Práce byla třísměnná a jedna šichta trvala sedm hodin. Mezi nimi byla jedna hodina pauzy. Kde nebyl povrch příliš tvrdý stačila motyka, jinde již následovaly základní nástroje horníka a také jejich symbol – mlátek a želízko. Kde nedostačovalo ani toto, musela nastoupit silnější technika nebo úplně jiné postupy. Jednou ze známých metod, ani ne tak těžby, jako spíš zajímavá podpůrná technika je „sázení ohněm“. Pomocí silného ohně se část zdí rozehřála, aby pak alespoň trochu „povolila“. Ne že by se sesypala, to určitě ne, ale k uvolnění nejsvrchnějších částí již mělo být třeba o trochu méně síly. To se ovšem týkalo jen relativně malé vrstvičky horniny. Někdy se na uvolňování v hůře dostupných místech používal sochor, což je jakési páčidlo. Spousta lidí by asi řekla, že méně zdravá byla práce ve „studených“ dolech s ledovou vodou než v těch poněkud sušších. Není to ovšem až tak úplně pravda. V těch suchých díky jemnému prachu často ne úplně „nejzdravějších“ hornin byly zdravotní následky možná ještě horší. Už tehdy se začalo mluvit o nemoci vysloveně „civilizační“ a to o astmatu. V dalších dolech (v jiných oblastech a těžbě jiných hornin) se k tomu přidávaly i látky radioaktivní nebo karcinogenní. V té době ovšem nikdo o rakovině neměl ani ponětí. Časté byly i běžné úrazy (mechanické), ale i utopení, když se pod někým zlomil žebřík nebo prkna po kterých se přecházelo dál.

 

     Věčným problémem jakýchkoliv hlubinných dolů (čím hlubší, tak byla tato problematika závažnější) je nadbytečná voda. Jak jsem již v předešlém dílu uvedl, k jejímu odvádění se používaly „dědičné štoly“. Nyní se nám může zdát, že jezírka na koncích štol jsou kouzelná, ale často jsou skutečnou pastí. I v současné době není jejich množství úplně malé, ale zpřístupněné nejsou. Kdo se tam dostane, tak si koleduje o malér. Vedle toho, že jsou často vytvářené vodou stékající po nebo přes nejrůznější horniny, které se v ní mohou rozpouštět, případně v jezírkách zase usazovat a PH vody zdaleka nebude odpovídat neutrální hodnotě. Mnoho živého v takové vodě nebude. Nebudu předbíhat, ale ke konci článku uvedu i takovou „lahůdku“. Pokud se jezírko vytvoří v hluboké vertikále na konci štoly, tak může být značným problémem, aby se nešťastník dostal svými vlastními silami zpět. Jedinou záchranou mu pak může být lano po kterém má určitou šanci se vyšplhat (pokud ovšem toto riziko nebude podceňovat a lano si někde bezpečně ukotví). Pokud si toto neuvědomí a poleze tam, kam nemá sám, tak to s největší pravděpodobností bude jeho poslední velké PŘEKVAPENÍ v životě.

 

     Po kovových schůdcích sestupuji podél dřevěného soustrojí zhruba do jeho poloviny a otočím se zpět. Zde mě zaujme jednak průhled do jakési kratší stoupající chodby, ale především před sebou vidím ve všeobjímající mlze z vodní páry a prachových částeček v dáli svislé dřevěné potrubí. Abych viděl to nejzajímavější, musím svůj pohled odklonit o něco málo doleva. Na stěně před sebou vidím krásný bílý povlak (poznámka pro jeskyňáře: sintr to není) v kombinaci s povlakem místy sytě modrým. Tato pastovitá hmota se jmenuje alofán a jedná se o amorfní (beztvaré, přesněji pevné látky bez krystalové struktury) silikáty. Abych se nezaplantal do chemického vzorce uvedu jen, že se jedná o hydratovanou sloučenina oxidu hlinitého a oxidu křemičitého. Mezi významné lokality s alofánem patří právě Zlaté Hory, lom Hromnice s jezírkem a vodou, která je spíš kyselinou, Borovec, Čížov a u nás Horní Benešov. Pod různou barvou svítilen vypadá trochu jinak. Zajímavé místo, ale nafotit jej není zcela snadné. V zápalu nadšení zjišťuji, že se skupina poněkud vzdálila a tak jdu jen podle hlasů, ale nakonec se opět s průvodcem setkávám a rozpovídáváme se o všem možném a nemožném. Za chvíli se dostávám do míst, kde shora vydatně kape voda, ale dělám, jako by se nic nedělo. Když se podívám nahoru, tak vidím jakousi úzkou šachtici a nahoře zavěšené kyblíky. Chodba se zde větví a já začínám pociťovat chlad. Upřimně řečeno je mi už solidní „kosa“. Že jsem si tu mikinu nevzal… Pocitově bych hádal, že je zde teplota na úrovni poctivé nuly. Reálně prý je kolem standardních sedmi stupňů nad nulou. Procházíme nejrůznějšími místy a v jednom je dokonce cítit příjemný teplý vzduch. Za chvíli se opět v tomto malém bludišti vydáváme do prostorů chladnějších. Už se mi až tak moc nechce, radši bych si udělal několik rychlejších „koleček“ abych se zahřál. To bych ovšem udělal zásadní chybu a byl bych ochuzen o jedno z nejkrásnějších míst celé štoly. Už jsem naznačoval v průběhu tohoto článku, že ke konci uvedu třešničku na dortu. A co jí bude?

 

     Bude to podzemní jezírko průzračně čisté vody. Radost pohledět a ještě větší radost si jej z nejrůznějších pohledů vyfotit. Vypadá tak čistá, že by se snad dala i pít. V tomto okamžiku přichází „korunka“. Jezírko je bez života. Nejedná se o vodu, ale o vodu, která je v menší nebo větší míře kyselá. Možná by se dalo říct, že se jedná i o kyselinu. Po těchto slovech jezírko raději obcházím v rozumné vzdálenosti. Nic to nemění na tom, že vypadá krásně.

 

     Poté už jsme se kolem oběžného kola vodotěžního stroje mířili na povrch. Vzhledem k tomu, že jsme se vrátili na povrch živí a zdraví, tak bylo na místě i poděkovat naši ochránkyni – svaté Barboře. Za nás všechny to udělalo svou přirozenou přímostí malé dítko. Zeptalo se totiž:

 

     „Proč je ta paní ve vězení?“ … protože soška svaté Barbory byla v jakési malé kapličce s mříží.

 

     Snad i největšímu morousovi musely tato slova vykouzlit úsměv na tváři a mě nemohlo napadnout nic chytřejšího než pokračovat ve stejném duchu poznámkou:

 

     „Aby ji nikdo neublížil...“

 

     Tím byla prohlídka ukončena a my jsme se vrátili zpět k boudám a přístřešku, kde většina lidí vrátila přilby a čelovky a pomalu jsme se ubírali ke svým domovům. Během cesty kolem další štoly využívané ke speleoterapii dětí, jsem přemýšlel kam bych se ještě mohl vydat. Pochopitelně počasí se umoudřilo a dokonce svítilo i slunce. Krásný kontrast k tomu, co se dělo ráno. Dostávám se k hlavní cestě a vidím, že je tam i autobusová zastávka. Jen tak ze srandy se podívám kdy má jet něco směrem k Ostravě. Mám štěstí. Zhruba za deset minut by měl jet spoj do Krnova. Dokonce po té procházce štolou nevypadají maskáče nějak špatně a tak nehrozí, že by mě do autobusu nepustili… :-)) Stále si vychutnávám tento silný zážitek, který mi v paměti zůstane na ještě hodně dlouhou dobu. To vše je v kontrastu s tím co se uvádí na dalším skvělém zdroji informací pro geology a to na stránkách (lokality.geology.cz), že prý je stav lokality špatný. (?)

    POZNÁMKY KE SNÍMKŮM:
    -------------------------------------

     Na úvodních snímcích jsou krystaly chalkantitu - ten sytě modrý, skoro nefotografovatelný, člověku se zdá, že vypadá úplně jinak než na snímcích a "za boha" se mi nedaří jej  vyfotit správně :-)) 

     Ten leskle zlatý, je "kočičí zlato", "bláznovo zlato"  - pyrit.

     Lahůdka je až na konci - "kyselé jezírko".

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.219, 17.406)
Poslední aktualizace: 1.1.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Zlaté Hory

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,8km od místa

Příspěvky z okolí Poštovní štola, cesta k podzemnímu jezírku.

Poštovní štola u Zlatých Hor, Jeseník a Křížový vrch
Poštovní štola u Zlatých Hor, Jeseník a Křížový vrch
Tipy na výlet
Každý, kdo má Jeseníky opravdu rád a trošku lépe je zná, velmi dobře ví, že kromě nádherné horské přírody nabízí svým návštěvníkům spoustu dalších atrakcí všeho druhu. I když ta příroda, samozřejmě, jednoznačně ve…
0.2km
více »
Poštovní štola - lehký úvod.
Poštovní štola - lehký úvod.
Důl, štola, šachta
      Určitě se jedná o jednu z nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější zpřístupněnou štolu u nás. Z její návštěvy jsem byl „omámen“ ještě spoustu dní poté. Na prohlídku je třeba se objednat a vše bylo poněkud akčnější. Jednoho pátečního odpoledne v práci jsem napsal mail a po několikerém odepisování byl termín, světe div se, zamluven. Byla to spíš velká náhoda, často je třeba na vo…
0.3km
více »
Poštovní štola
Poštovní štola
Důl, štola, šachta
Poštovní štola byla pro veřejnost otevřená letos na začátku prázdnin. Je možné ji navštívit každý den kromě pondělí, přesný čas najdete na internetu. Ale POZOR! Je lepší se dopředu objednat, protože dovnitř může p…
0.4km
více »
Z Kraví hory na Petrovy boudy
Z Kraví hory na Petrovy boudy
Hřeben
Tato cesta vede po jednom z hřebenů Zlatohorské vrchoviny a je dlouhá 10 kilometrů. Než ale dojdete Na Kraví horu, musíte počítat s nějakými kilometry navíc. Výchozím bodem je tedy Kraví hora, viz článek. K ní ve…
1km
více »
Poutní kostel Panny Marie Pomocné, Maria Hilf
Poutní kostel Panny Marie Pomocné, Maria Hilf
Tipy na výlet
Poutní kostel se nachází přibližně 3 km jižně od města Zlatých hor. Přijeli jsme zde autobusem.   Jakmile nám naše farnost oznámila, že se zúčastní noční křížové cesty u Zlatých hor, rozhodli jsme se přidat k na…
1.1km
více »
Maria Hilf
Maria Hilf
Tipy na výlet
Maria Hilf přístav poutníků v lesích u Zlatých Hor Autem,autobusem či na kole od města Zlaté Hory. Tento poutní areál zasvěcený Panně Marii Pomocné.Maria Hilf leží v lesích u Zlatých Hor a před 2. světovou válko…
1.1km
více »
Dovolená Jeseníky 1.den - Ubytování a poutní kostel Panna Marie Pomocná
Dovolená Jeseníky 1.den - Ubytování a poutní kostel Panna Marie Pomocná
Cestopisy
  Nejedeme k moři, ale tradičně se vrháme do poznávání naší zemičky. Ono je to mnohdy paradoxně tak, že dobře známe místa vzdálená, ale to co máme, jak se říká, u nosu, to neznáme. Letos…
1.2km
více »
Boží Dar (Zlaté Hory) – kostel Panny Marie Pomocné
Boží Dar (Zlaté Hory) – kostel Panny Marie Pomocné
Kostel
Mariánský kostel na vrcholu Božího Daru nad Zlatými Horami je svatostánkem poutním, zajímavým a neobvyklým. Přesto, že se jedná v podstatě o naprostou novostavbu, je jeho historie poměrně…
1.2km
více »
Poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor
Poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor
Poutní místo
V severní části Jeseníků v lesích Příčné hory nad Zlatými Horami, ve výšce 725 m se nalézá poutní místo Panny Marie Pomocné. Okolí Zlatých Hor bylo v minulosti bohaté na ložiska drahých kovů, zlata, stříbra a pozd…
1.2km
více »
Jedeme znovu na severovýchod - 16. den - cca 18 km dlouhý okruh: Zlaté Hory - Zlatohorská hornická naučná stezka - poutní místo Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) - vyhlídka Výrův kámen - zřícenina hradu Edelštejn - Zlaté Hory
Jedeme znovu na severovýchod - 16. den - cca 18 km dlouhý okruh: Zlaté Hory - Zlatohorská hornická naučná stezka - poutní místo Panny Marie Pomocné (Maria Hilf) - vyhlídka Výrův kámen - zřícenina hradu Edelštejn - Zlaté Hory
Cestopisy
Středa 23.6. 2021 V noci trochu sprchlo, od okna to lehce táhne, ráno je zataženo, hlásí nějaké přeháňky. Vypadá to na ideální počasí na pořádný výlet. Zdá se, že aspoň nebude tak velké horko jako včera. Po snídan…
1.2km
více »
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Tipy na výlet
Jedeme k poutnímu kostelu Panny Marie Pomcné, nedaleko Zlatých Hor, uprostřed lesů. Možný dojezd autem až na parkoviště u kostela. Mám v Jeseníkách místa, na která se strašně rád vracím,…
1.2km
více »
Kostel Panny Marie Pomocné (Maria Hilf)
Kostel Panny Marie Pomocné (Maria Hilf)
Kostel
Kostel Panny Marie Pomocné neboli Maria Hilf najdeme na východním svahu Příčného vrchu nad Zlatými Horami. Ze Zlatých Hor je to sem 6 kilometrů po různých turistických trasách, dá se sem dojet na kole, také autem.…
1.2km
více »
Zlatohorská hornická naučná stezka
Zlatohorská hornická naučná stezka
Trasa
Popis trasy: Mám v Jeseníkách místa, na která se strašně rád vracím, která navštívím i několikrát do roka, jako Ztracené kameny a Jelení studánka, vždy si tady najdu místo stranou od lidí a…
1.3km
více »
Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné
Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné
Kostel
Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30-ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře…
1.3km
více »
Boží Dar (Zlaté Hory) – křížové cesty poutního místa Mariahilf
Boží Dar (Zlaté Hory) – křížové cesty poutního místa Mariahilf
Poutní místo
Mariahilf neboli poutní místo Panny Marie Pomocné se nachází vysoko nad městečkem Zlaté Hory v Jeseníkách. A jak už to u poutních míst bývá, vede k němu křížová cesta. V tomto případě však…
1.3km
více »
Příčný vrch - Spodní Hornické skály
Příčný vrch - Spodní Hornické skály
Skalní útvar
  Jak už jsem se tady posledně zmínil, jedny zajímavé Hornické skály se nacházejí u rozcestníku červeně značené tur.trasy asi kilometr pod vrcholovou kótou Příčného vrchu. Za těmi „pravými“ bychom se ale musel…
1.4km
více »
Příčný vrch - fenomén Žebračka
Příčný vrch - fenomén Žebračka
Důl, štola, šachta
    Až do jara 1985 o něm nikdo nevěděl, protože vlastně neexistoval.   Pak přišel duben stejnojmenného roku a náhle bylo všemu jinak:   V sedmdesátých letech minulého století se do podzemí na jihovýchodní…
1.4km
více »
Heřmanovice Důl Žebračka
Heřmanovice Důl Žebračka
Propast
Stopy po těžbě kovů můžeme sledovat v prostoru celého Příčného vrchu. Žebračku najdeme na jeho východním svahu nedaleko cesty Heřmanovice- Zlaté Hory. Na lokalitě se těžilo již ve středověku zlato, později i jin…
1.4km
více »
Příčný vrch - Hornické skály
Příčný vrch - Hornické skály
Skalní útvar
  Pokud si po prohlídce nejatraktivnějších míst, nacházejících se na temeni Příčného vrchu v okolí Hornické NS, vyberete k dalšímu pokračování své cesty červenou značku, směřující do Heřmanovic, určitě neprohl…
1.7km
více »
Příčný vrch - Výr
Příčný vrch - Výr
Skalní útvar
    Pokud u novodobějšího poutního kostela Panny Marie Pomocné neodoláte značení Hornické naučné stezky, směřující za tajemstvími Příčného vrchu, čeká vás nejprve poměrně prudké stoupání lesem na hřeben. Tady…
1.7km
více »
Větrná hora
Větrná hora
Hora
Větrná hora se nachází na žluté značce 2 kilometry od Petrových bud. Dá se na ni dojít pěšky nebo v zimě na běžkách, to je cesta krkolomější a hodně do kopce. Další možností sem dojít je z Petrovic po silnici smě…
1.8km
více »
Příčný vrch - vlastní vrchol
Příčný vrch - vlastní vrchol
Vrchol
    Nad Zlatými horami se směrem k jihu rozkládá mohutný a rozložitý horský masív, ale protože mu do nadmořské výše 1000 metrů schází pouhopouhých pětadvacet metrů, nenese název hora, ale jen vrch - Příčný vr…
1.9km
více »
Příčný vrch - Altenberg čili Starohoří
Příčný vrch - Altenberg čili Starohoří
Důl, štola, šachta
  Největší pozoruhodností Příčného vrchu nejsou jeho přírodní zajímavosti (lesy, skály, vyhlídky), ba ani zřícenina Edelštejna či nový poutní kostel, ale jiná díla lidských rukou. Tato zlatonosná hora je totiž st…
2.7km
více »
VRBNO 2016 - 5. Cesta za tajnostmi Příčného vrchu
VRBNO 2016 - 5. Cesta za tajnostmi Příčného vrchu
Cestopisy
    Jak už jsem se minule zmínil, pátek se na naší dovolené měl stát mým „volným“ dnem, který využiju k nějakému terénnímu výletu. Bohužel mám před sebou velké dilema: bude to Medvěďák se stovkami neznámých skal…
2.8km
více »
VRBNO 2016 - 2.Cesta do Heřmanovic a Zlatých Hor
VRBNO 2016 - 2.Cesta do Heřmanovic a Zlatých Hor
Cestopisy
    Dnes je úterý a vyrážíme na první delší cestu - do Heřmanovic a Zlatých Hor. Kvůli spoji máme budíček už ráno v pět, ale on je rozdíl vstávat do rachoty anebo na výlet. Navíc jsme se v naší růžové komnátce (…
3.2km
více »
Příčný vrch - kamenná rozhledna
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Příčný vrch - kamenná rozhledna
Vyhlídka
    I když se Příčný vrch nemůže honosit žádnou oficiální rozhlednou, přesto zde již od konce 19.století jedna taková stojí. Narazíte na ni, pokud budete z hřebene sestupovat po červeně a zeleně značené turist…
3.3km
více »
Biskupská kupa
Biskupská kupa
Rozhledna
Leží na česko-polských hranicích. V blízkosti Zlatých Hor na severním …
4.5km
více »
Biskupská Kupa
Biskupská Kupa
Tipy na výlet
Jdeme pěšky a doporučuji energetickou svačinu a hodně síly! A foťák!!!  Jde se na na jedinečnou rozhlednu,která nás vítá skoro z každého místa Zlatých Hor.A pokud máme dobré počasí,jdeme…
4.6km
více »
Zlaté Hory
Zlaté Hory
Město
Zlaté Hory leží na Severní Moravě, severovýchodním směrem od města Jeseník a v těsné blízkosti hranice s Polskem. Město se rozkládá na úpatí severních vrcholků Zlatohorské vrchoviny a v údol…
4.7km
více »