Pomník padlým příslušníkům c. k. 74. pěšího pluku u sv. Aloisia pod Horním Přímem
Nejvýznamnější pomník, který se nachází nedaleko Horního Přímu při cestě vedoucí ke studánce sv. Aloisia, byl zbudován nákladem důstojnického sboru 74. pluku v místech, kde se za prusko-rakouské války 74. pěší pluk krvavě utkal s nepřítelem a větší část svého mužstva ztratil. V těchto místech totiž zahynulo 12 důstojníků a 456 vojínů a zraněno bylo dalších 13 důstojníků a 308 vojínů, z nichž většina svým zraněním nakonec podlehla.
Jde o vysoký jehlanec z hořického pískovce, který byl zhotoven podle návrhů Viléma Dokoupila, c. k. ředitele odborné školy v Hořicích a profesora téže školy architekta Viktora Weinzettla v sochařské dílně Jaroslava Hatle a Františka Vejse v Hořicích. Na čelné straně je ozdoben císařským orlem, na protější straně černým křížem a na zbývajících stranách se nachází česká a německá verze nápisu: „Důstojnický sbor c. a k. 74. pěšího pluku svým soudruhům: setníkům Al. Hofferovi z Wehrfeldu, Frant. Z Lospichlu, Vilému Rebentischovi, nadporučíkům Ad. Jägrovi, Bedř. Dodackému, ryt. z Ostrova, Karlu Stampflovi, poručíkům Janu Simičovi, Filipu Dinterovi, Frant. Pacákovi, Josefu Špachtovi, Karlu Štroblovi a Janu Panochovi, dále 456 poddůstojníkům, svobodníkům a vojínům.“
K jeho odhalení došlo ve výroční den bitvy u Hradce Králové, což dokazuje pozvánka, jež byla zveřejněná v "Katolických listech" 1. července 1898: „Pomník padlým vojínům. V neděli dne 3. července t. r. konati se bude slavnostní odhalení a posvěcení nového pomníku r. 1866 v bitvě u Hradce Králové padlých vojínů c. a k. pěšího pluku svob. pána Bouvarda č. 74, zřízeného péčí komitétu pro zřizování a udržování pomníků na bojišti královéhradeckém. Nový pomník stojí uprostřed společných hrobek pluku asi 300 kroků jihozápadně od Horního Přímu při polní cestě, od studny sv. Aloisia k Přímskému lesu vedoucí. K slavnosti dostaví se mimo jiné čestná setnina zmíněného pluku s plukovní hudbou. U pomníku konati se bude polní mše sv., načež sledovati bude proslov vojenského faráře, posvěcení pomníku a doslov velitele pluku.“
Uvedeného dne bylo uvedené místo označeno prapory a před pomníkem byla postavena dvojice stanů pro pozvané hosty a jejich manželky. Slavnost byla zahájena v 9.30 hod., kdy na místo dorazil prapor č. 74 z Jičína a Josefova. Vojenský farář P. Václav Caba z Josefova sloužil ve stanu polní mši, jejíž hlavní část doprovázelo vojsko střelbou. Následně promluvil farář dojímavě k vojákům a vysvětil pomník, k němuž položili věnce: podmaršálek Antonín Tůma z Valdkampfu, který se v roce 1866 zúčastnil boje, důstojníci praporů 74., 18., 21. a 42., Hanuš Sládek, městský rada z Hradce Králové, 21. pěší brigáda, dělostřelecký pluk č. 27, ústřední spolek a místní spolek pro udržování pomníku a mnozí jiní. Následně postoupil před pomník praporečník 74. pluku s praporem a velitel 74. pluku plukovník Jakub Venzlík pronesl důraznou českou i německou řeč, kterou zakončil provoláním slávy císaři Františku Josefu I. Po poděkování přítomným za účast byla slavnost ukončena a všichni hosté, z nichž je třeba vyzdvihnout zejména: sborového velitele Emanuela Mertu, podmaršálky Josefa Sieberta a Antonína Tůmu z Valdkampfu, generály Georga Kotwu, Ladislause Roztočila a Carla von Chizzolu (komu dnes tyto jména cokoli říkají, že?), zástupce královéhradecké městské rady Viktora Weinhengsta a Josefa Pilnáčka, místodržitelského radu Václava Šoltu, deputace pěších pluků 18., 21., 42., 92. a dělostřeleckých pluků 25. a 27., ústřední spolek v čele s princem Schaumburg-Lippe a místní spolek s místopředsedou Františkem Waldekem, se rozešli.
Od té doby se stal pomník vždy ve výroční den bitvy místem pietních akcí a o jeho stav bylo vzorně pečováno, ať již přímo armádou, přímo důstojnickým a poddůstojnickým sborem pluku, jenž se roku 1878 účastnil okupace Bosny a Hercegoviny, tak v roce 1888 ustaveným Komitétem pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém. Prošel tedy řadou oprav, rozličných změn (zmizelo původní pozlacení a díky rozorání mezí při tzv. socializaci vesnice došlo též k zániku jeho vyvýšení nad okolní pole) a jeho význam byl zdůrazňován zmínkami ve všech možných turistických průvodcích, čehož důkazem může být citace z knihy "Střední Polabí. Královéhradecko (Bojiště). Poděbradsko. Pardubicko. Hořicko. Okolí Dvora Král. (Kuks a Betlém)" od Josefa Kafky: "Procházku bojištěm počínáme u Hor. Přímu, kdež na návsi pískovcový sloup (práce ze soch. školy hořické) připomíná paměť padlých; mramorový pomník na jihoz. konci obce připomíná prus. setníka, jejz tu pohřbil v pouhém plášti vojenském sám jeho tchán; vůdce polabské armády pruské, také rak. generál Schultz a jeho pobočník tu mají pomníky. Cestou k Dol. Přímu (1/2 hod.) mineme rakousko-saský společ. hrob s pískovcovým pomníkem a pomník padlých 74. pěšího pluku postavený tu r. 1898."
V roce 1898 byl navíc na zakázku královéhradecké městské rady vyfotografován a tato fotografie byla věnována do sbírek místního historického muzea. Postupem času v jeho okolí vznikaly další připomínky tohoto krvavého konfliktu. Další pomníky se nacházejí severním směrem, naproti přes silnici u sochy sv. Aloisia. Z nich si zaslouží zmínku zejména: pomník padlým rakouského 8. pěšího pluku če. 415 z roku 1908, který nese nápisy: „ZUR ERRINNERUNG AN DIE AM 3. JULI 1866 HIER AM FELDE DER EHRE HELDENMÜTIG GEFALLENEN OFFIZIERE UND SOLDATEN DES MÄHRISCHEN K. U. K. JNFANTERIE REGIMENTES NO. 8. OFFIZIERE: K. K. MAJOR FERDINAND FREUND, K. K. HAUPTMANN JULIUS SMEKAL, K. K. HAUPTMANN ANTON GROSSSCHMIED, K. K. HAUPTMANN EDLER ALBINSKÝ, K. K. OBERLIEUTENANT FRANC HERGET, K. K. LIEUTENANT KRISTIAN HANISCH, K. K. LIEUTENANT LEOPOLD DOLEŽAL MANNER: J. BELLINA, A. DUNDA, R. DWORAK, J. FORMANEK, J. TALLUPOK, V. GREGR, M. HADRAWA, F. KREUCIG,, K. MATAL, M. MATUCHA, J. NICKERMAYER, J. PAWLITSCHEK, J. SCHEIBEL, V. SCHENKMAYER, F. SCHINDEL, F. SLOWAK, F. STEFFEL, J. TOTTOLANIK, E. WEITHOFER, P. ZAHOUREK UND 243 VERMISSTE. EIN EWIG LOB ERWARTET GROSSE SEELEN, DIE NUR FÜR WAKREN RUHM ENTBRANT, DEN SCHONEN TOD DER HELDEN WÄHLEN DEN TOF FÜR GOTT UND VATERLAND! VZPOMÍNKOU NA DŮSTOJNÍKY A VOJÍNY MORAVSKÉHO C. A K. PĚŠÍHO PLUKU ČÍS. 8, KTEŘÍ ZDE NA POLI CTI HRDINSKY PADLI 3. ČERVENCE 1866. DŮSTOJNÍCI: C. K. MAJOR FERDINAND FREUND, C. K. SETNÍK JULIUS SMEKAL, C. K. SETNÍK ANTONÍN GROSSSCHMIED, C. K. SETNÍK ŠLECHTIC ALBINSKÝ, C. K. NADPORUČÍK, PLUK. POBOČNÍK FRANTIŠEK HERGET, C. K. PORUČÍK KRISTIÁN HANISCH, C. K. PORUČÍK LEOPOLD DOLEŽAL MUŽSTVO: J. BELLINA, A. DUNDA, R. DWORAK, J. FORMANEK, J. TALLUPOK, V. GREGR, M. HADRAWA, F. KREUCIG,, K. MATAL, M. MATUCHA, J. NICKERMAYER, J. PAWLITSCHEK, J. SCHEIBEL, V. SCHENKMAYER, F. SCHINDEL, F. SLOWAK, F. STEFFEL, J. TOTTOLANIK, E. WEITHOFER, P. ZAHOUREK A 243 POHŘEŠOVANÝCH. VŽDY CHVÁLA VĚČNÁ ČEKÁ VELKÉ DUŠE, JEŽ PRAVÝM OHNĚM PRO SLÁVU JEN PLANOU A VOLÍ SMRT SI HRDINSKOU A KRÁSNOU, SMRT PRO BOHA A ZA VLAST MILOVANOU! GEWIDMET VOM ZENTRAL VERBAND ET ZWEIG VEREIN EHEMALIGE UNTEROFFIZIERE DES K. U. K. JNFANTERIE REGMTS NO. 8 IN BRÜNN 1908 VĚNOVÁNO ÚSTŘEDNÍM SVAZEM A ODBOČKOU SPOLKU BÝVALÝCH PODDŮSTOJNÍKŮ C.A K. PĚŠÍHO PLUKU ČÍS. 8 V BRNĚ 1908“; pomník všeobecného věnování v podobě pískovcového sloupu s křížem če. 246 z roku 1891, který původně stával na návsi v Horním Přímu; žulový jehlanec s vsazeným antikizujícím reliéfem če. 64 a textem: „Hier Ruht FERDINAND FREUND k. k. Major – des 8ten Jnf. Regiments. in der Schlacht gefallen am 3. Juli 1866. Jm tiefsten Schmerz gewidmet von seiner trauernden Wittme und beiden Kinder. Památce FERDINANDA FREUNDA c. k. majora v pěším pluku č. 8 padlého dne 3. července 1866.“, jenž byl věnován vdovou a oběma dětmi padlého důstojníka a do roku 1890 stával v lese mezi Horním a Dolním Přímem; pískovcový obelisk na památku 146 rakouských a saských vojínů če. 168 s nápisem: „Místo věčného klidu 146 CHRABRÝCH VOJÍNŮ RAKOUSKÝCH A SASKÝCH dne 3. července 1866 v bitvě padlých. Ruhestätte 146 TAPFERER OSTERREICHISCHER UND SÄCHSISCHER KRIEGER die am 3. Juli 1866 in der Schlacht geblieben sind.“
Jde o vysoký jehlanec z hořického pískovce, který byl zhotoven podle návrhů Viléma Dokoupila, c. k. ředitele odborné školy v Hořicích a profesora téže školy architekta Viktora Weinzettla v sochařské dílně Jaroslava Hatle a Františka Vejse v Hořicích. Na čelné straně je ozdoben císařským orlem, na protější straně černým křížem a na zbývajících stranách se nachází česká a německá verze nápisu: „Důstojnický sbor c. a k. 74. pěšího pluku svým soudruhům: setníkům Al. Hofferovi z Wehrfeldu, Frant. Z Lospichlu, Vilému Rebentischovi, nadporučíkům Ad. Jägrovi, Bedř. Dodackému, ryt. z Ostrova, Karlu Stampflovi, poručíkům Janu Simičovi, Filipu Dinterovi, Frant. Pacákovi, Josefu Špachtovi, Karlu Štroblovi a Janu Panochovi, dále 456 poddůstojníkům, svobodníkům a vojínům.“
K jeho odhalení došlo ve výroční den bitvy u Hradce Králové, což dokazuje pozvánka, jež byla zveřejněná v "Katolických listech" 1. července 1898: „Pomník padlým vojínům. V neděli dne 3. července t. r. konati se bude slavnostní odhalení a posvěcení nového pomníku r. 1866 v bitvě u Hradce Králové padlých vojínů c. a k. pěšího pluku svob. pána Bouvarda č. 74, zřízeného péčí komitétu pro zřizování a udržování pomníků na bojišti královéhradeckém. Nový pomník stojí uprostřed společných hrobek pluku asi 300 kroků jihozápadně od Horního Přímu při polní cestě, od studny sv. Aloisia k Přímskému lesu vedoucí. K slavnosti dostaví se mimo jiné čestná setnina zmíněného pluku s plukovní hudbou. U pomníku konati se bude polní mše sv., načež sledovati bude proslov vojenského faráře, posvěcení pomníku a doslov velitele pluku.“
Uvedeného dne bylo uvedené místo označeno prapory a před pomníkem byla postavena dvojice stanů pro pozvané hosty a jejich manželky. Slavnost byla zahájena v 9.30 hod., kdy na místo dorazil prapor č. 74 z Jičína a Josefova. Vojenský farář P. Václav Caba z Josefova sloužil ve stanu polní mši, jejíž hlavní část doprovázelo vojsko střelbou. Následně promluvil farář dojímavě k vojákům a vysvětil pomník, k němuž položili věnce: podmaršálek Antonín Tůma z Valdkampfu, který se v roce 1866 zúčastnil boje, důstojníci praporů 74., 18., 21. a 42., Hanuš Sládek, městský rada z Hradce Králové, 21. pěší brigáda, dělostřelecký pluk č. 27, ústřední spolek a místní spolek pro udržování pomníku a mnozí jiní. Následně postoupil před pomník praporečník 74. pluku s praporem a velitel 74. pluku plukovník Jakub Venzlík pronesl důraznou českou i německou řeč, kterou zakončil provoláním slávy císaři Františku Josefu I. Po poděkování přítomným za účast byla slavnost ukončena a všichni hosté, z nichž je třeba vyzdvihnout zejména: sborového velitele Emanuela Mertu, podmaršálky Josefa Sieberta a Antonína Tůmu z Valdkampfu, generály Georga Kotwu, Ladislause Roztočila a Carla von Chizzolu (komu dnes tyto jména cokoli říkají, že?), zástupce královéhradecké městské rady Viktora Weinhengsta a Josefa Pilnáčka, místodržitelského radu Václava Šoltu, deputace pěších pluků 18., 21., 42., 92. a dělostřeleckých pluků 25. a 27., ústřední spolek v čele s princem Schaumburg-Lippe a místní spolek s místopředsedou Františkem Waldekem, se rozešli.
Od té doby se stal pomník vždy ve výroční den bitvy místem pietních akcí a o jeho stav bylo vzorně pečováno, ať již přímo armádou, přímo důstojnickým a poddůstojnickým sborem pluku, jenž se roku 1878 účastnil okupace Bosny a Hercegoviny, tak v roce 1888 ustaveným Komitétem pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém. Prošel tedy řadou oprav, rozličných změn (zmizelo původní pozlacení a díky rozorání mezí při tzv. socializaci vesnice došlo též k zániku jeho vyvýšení nad okolní pole) a jeho význam byl zdůrazňován zmínkami ve všech možných turistických průvodcích, čehož důkazem může být citace z knihy "Střední Polabí. Královéhradecko (Bojiště). Poděbradsko. Pardubicko. Hořicko. Okolí Dvora Král. (Kuks a Betlém)" od Josefa Kafky: "Procházku bojištěm počínáme u Hor. Přímu, kdež na návsi pískovcový sloup (práce ze soch. školy hořické) připomíná paměť padlých; mramorový pomník na jihoz. konci obce připomíná prus. setníka, jejz tu pohřbil v pouhém plášti vojenském sám jeho tchán; vůdce polabské armády pruské, také rak. generál Schultz a jeho pobočník tu mají pomníky. Cestou k Dol. Přímu (1/2 hod.) mineme rakousko-saský společ. hrob s pískovcovým pomníkem a pomník padlých 74. pěšího pluku postavený tu r. 1898."
V roce 1898 byl navíc na zakázku královéhradecké městské rady vyfotografován a tato fotografie byla věnována do sbírek místního historického muzea. Postupem času v jeho okolí vznikaly další připomínky tohoto krvavého konfliktu. Další pomníky se nacházejí severním směrem, naproti přes silnici u sochy sv. Aloisia. Z nich si zaslouží zmínku zejména: pomník padlým rakouského 8. pěšího pluku če. 415 z roku 1908, který nese nápisy: „ZUR ERRINNERUNG AN DIE AM 3. JULI 1866 HIER AM FELDE DER EHRE HELDENMÜTIG GEFALLENEN OFFIZIERE UND SOLDATEN DES MÄHRISCHEN K. U. K. JNFANTERIE REGIMENTES NO. 8. OFFIZIERE: K. K. MAJOR FERDINAND FREUND, K. K. HAUPTMANN JULIUS SMEKAL, K. K. HAUPTMANN ANTON GROSSSCHMIED, K. K. HAUPTMANN EDLER ALBINSKÝ, K. K. OBERLIEUTENANT FRANC HERGET, K. K. LIEUTENANT KRISTIAN HANISCH, K. K. LIEUTENANT LEOPOLD DOLEŽAL MANNER: J. BELLINA, A. DUNDA, R. DWORAK, J. FORMANEK, J. TALLUPOK, V. GREGR, M. HADRAWA, F. KREUCIG,, K. MATAL, M. MATUCHA, J. NICKERMAYER, J. PAWLITSCHEK, J. SCHEIBEL, V. SCHENKMAYER, F. SCHINDEL, F. SLOWAK, F. STEFFEL, J. TOTTOLANIK, E. WEITHOFER, P. ZAHOUREK UND 243 VERMISSTE. EIN EWIG LOB ERWARTET GROSSE SEELEN, DIE NUR FÜR WAKREN RUHM ENTBRANT, DEN SCHONEN TOD DER HELDEN WÄHLEN DEN TOF FÜR GOTT UND VATERLAND! VZPOMÍNKOU NA DŮSTOJNÍKY A VOJÍNY MORAVSKÉHO C. A K. PĚŠÍHO PLUKU ČÍS. 8, KTEŘÍ ZDE NA POLI CTI HRDINSKY PADLI 3. ČERVENCE 1866. DŮSTOJNÍCI: C. K. MAJOR FERDINAND FREUND, C. K. SETNÍK JULIUS SMEKAL, C. K. SETNÍK ANTONÍN GROSSSCHMIED, C. K. SETNÍK ŠLECHTIC ALBINSKÝ, C. K. NADPORUČÍK, PLUK. POBOČNÍK FRANTIŠEK HERGET, C. K. PORUČÍK KRISTIÁN HANISCH, C. K. PORUČÍK LEOPOLD DOLEŽAL MUŽSTVO: J. BELLINA, A. DUNDA, R. DWORAK, J. FORMANEK, J. TALLUPOK, V. GREGR, M. HADRAWA, F. KREUCIG,, K. MATAL, M. MATUCHA, J. NICKERMAYER, J. PAWLITSCHEK, J. SCHEIBEL, V. SCHENKMAYER, F. SCHINDEL, F. SLOWAK, F. STEFFEL, J. TOTTOLANIK, E. WEITHOFER, P. ZAHOUREK A 243 POHŘEŠOVANÝCH. VŽDY CHVÁLA VĚČNÁ ČEKÁ VELKÉ DUŠE, JEŽ PRAVÝM OHNĚM PRO SLÁVU JEN PLANOU A VOLÍ SMRT SI HRDINSKOU A KRÁSNOU, SMRT PRO BOHA A ZA VLAST MILOVANOU! GEWIDMET VOM ZENTRAL VERBAND ET ZWEIG VEREIN EHEMALIGE UNTEROFFIZIERE DES K. U. K. JNFANTERIE REGMTS NO. 8 IN BRÜNN 1908 VĚNOVÁNO ÚSTŘEDNÍM SVAZEM A ODBOČKOU SPOLKU BÝVALÝCH PODDŮSTOJNÍKŮ C.A K. PĚŠÍHO PLUKU ČÍS. 8 V BRNĚ 1908“; pomník všeobecného věnování v podobě pískovcového sloupu s křížem če. 246 z roku 1891, který původně stával na návsi v Horním Přímu; žulový jehlanec s vsazeným antikizujícím reliéfem če. 64 a textem: „Hier Ruht FERDINAND FREUND k. k. Major – des 8ten Jnf. Regiments. in der Schlacht gefallen am 3. Juli 1866. Jm tiefsten Schmerz gewidmet von seiner trauernden Wittme und beiden Kinder. Památce FERDINANDA FREUNDA c. k. majora v pěším pluku č. 8 padlého dne 3. července 1866.“, jenž byl věnován vdovou a oběma dětmi padlého důstojníka a do roku 1890 stával v lese mezi Horním a Dolním Přímem; pískovcový obelisk na památku 146 rakouských a saských vojínů če. 168 s nápisem: „Místo věčného klidu 146 CHRABRÝCH VOJÍNŮ RAKOUSKÝCH A SASKÝCH dne 3. července 1866 v bitvě padlých. Ruhestätte 146 TAPFERER OSTERREICHISCHER UND SÄCHSISCHER KRIEGER die am 3. Juli 1866 in der Schlacht geblieben sind.“
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.230, 15.706)
Poslední aktualizace: 12.1.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Přím
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník padlým příslušníkům c. k. 74. pěšího pluku u sv. Aloisia pod Horním Přímem
Horní Přím - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník rakouského 74. pěšího pluku najdeme v poli západně od obce Horní Přím. Jedná se o pískovcový obelisk zdobený reliéfem rakouského orla. Pomník stojí uprostřed šachetních hrobů, vysvěcen byl 3.7.1898, tj. 30 …
0.3km
více »
Horní Přím (Dolní Přím)
Místní část
Osídlení zdejší krajiny je pravěkého původu. Kvůli různým úpravám zdejší krajiny v 18. a 19. století však došlo ke smíchání zeminy z různých nalezišť, takže na mnoha místech se nacházely kosterní pozůstatky, popel…
0.4km
více »
Přímský les
Přírodní park
Jedná se o zalesněné návrší na katastru Horního Přímu a Stěžírek, přičemž tento lesní masiv přechází na jihu v Radíkovický bor a Těchlovický les. Jeho nejvyšší bod - Stínec (303,7 m n. m.) - nalezneme v jeho jihov…
0.7km
více »
Zámek v Dolním Přímu
Zámek
Na místě dnešního zámku byla původně vybudována valy obehnaná gotická tvrz, která roku 1378 náležela Pešíku Přínovi z Přína. V roce 1525 náleželo přímské zboží Bořku Boharyňskému z Hrádku na Přímě, který ho tehdy …
1.1km
více »
Rybník u zámku v Dolním Přímu
Rybník
Vodních ploch se kolem tvrze a posléze i v okolí zámku, který vznikl na místě předem zmíněného objektu, vyskytovalo několik. Ještě v polovině 19. století byly celkem 4, 3 podél hlavní silnice na sever od zámku a 1…
1.1km
více »
Sýrárna v Dolním Přímu
Dům, budova
Původně se ve zdejším vrchnostenském dvoře nacházel panský pivovar, který byl zřízen v roce 1626, pro nějž byl roku 1824 zřízen vodovod z Probluze. Postupem času mu však vzrostla v celém širém okolí konkurence, a …
1.1km
více »
Les Bažantnice
Přírodní park
Tento les nalezneme na západ od Dolního Přímu mezi lokalitami "Velký", "Před Jehlicí", "Novopřímský" a "Pravý dvorský", přičemž na severu a ze západu ho obtéká Radostovský potok a ve stejném směru nalezneme i nejv…
1.2km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
1.2km
více »
Nový Přím (Dolní Přím)
Místní část
Tato osada byla pojmenována stejně jako okolní 2 obce – Dolní a Horní Přím, protože ještě roku 1654 šlo o jednu ves – Přím, ale po jejím rozdělení byly samostatné vsi odlišeny přídomkem podle své polohy. Původně šlo o zemědělsky využívané pozemky – pole, pastviny a lesy, jež náležely od počátku k dolnopřímskému panství. Teprve v roce 1700 byl u dnešního Nového Přímu vybudován v…
1.3km
více »
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník
Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…
1.4km
více »
Probluz - park, pomník "král Albert"
Pomník
Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.
1.4km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
1.5km
více »
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
1.6km
více »
Zájezdní hostinec v Probluzi
Dům, budova
Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…
1.7km
více »
Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
Kaple
O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů p…
1.8km
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
1.8km
více »
Těchlovický les
Přírodní park
Jedná se o jižní část mnohem většího lesního masivu, který na sever přechází v Přímský les a na západě z něj vzniká Radíkovický bor. Tento les se zde téměř ve stejných hranicích nacházel již v 15. století a vždy b…
1.8km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
1.8km
více »
Probluz - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....
1.8km
více »
Mokřady v Těchlovickém lese
Fotogalerie
Pár fotografií mokřadů v Těchlovickém lese, které vznikají v místech dvojice rybníků, která se ještě koncem 18. století nacházela nad dnešní vodní plochou, jíž se říká U hájenky, případně je známá pod pojmenováním…
1.8km
více »
Stěžírky (Stěžery)
Místní část
Tato obec byla zvána původně jako Stěžerky a první zmínka o ní má pocházet z roku 1443, i když některé prameny tvrdí, že jejich existence je doložena již v roce 1229, kdy koupil Stěžery se Stěžírkami od krále Přemysla Otakara I. opatovický klášter. Podle lidové tradice založil Stěžírky nehodný syn stěžerského sedláka, který se s otcem nepohodl a musel z domu, alespoň podle Fran…
1.9km
více »
Těchlovice
Vesnice
Těchlovice - první písemná zpráva o vsi zvané Tyechlowicz pochází z roku 1318. V obci najdeme pseudogotickou Kapličku sv. Panny Marie z roku 1900, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1822, pomník ukřižování a pomník…
2.5km
více »
Hrádek - kostel sv. Jiří
Kostel
Obec Hrádek, která se nachází jižně od Nechanic je prvně písemně doložena v roce 1348. Dominantou obce je kostel sv. Jiří, který byl postaven v roce 1692 v místech dřevěného kostela jež je připomínán v roce 1384. …
2.6km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
2.7km
více »
Na sever za dalšími rozhlednami - 9. den: Miletín - Miletínské modlitbičky; Hořice - pivovar JungBerg; Hrádek u Nechanic - prohlídka zámku; Hradec Králové - procházka městem, Jiráskovy a Šimkovy sady
Cestopisy
Neděle 7. 7. 2024
Na dnešek jsem na Zvičině spala nádherně. Nebylo vedro, ani zima. Občas jsem zaslechla déšť, k ránu venku padla hustá mlha a teplota klesla na 19. stupňů.
Vzbudili jsme se…
2.8km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
3.1km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
3.1km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
3.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
9.3km
více »




