Pomník padlým příslušníkům c. k. 74. pěšího pluku u sv. Aloisia pod Horním Přímem

Nejvýznamnější pomník, který se nachází nedaleko Horního Přímu při cestě vedoucí ke studánce sv. Aloisia, byl zbudován nákladem důstojnického sboru 74. pluku v místech, kde se za prusko-rakouské války 74. pěší pluk krvavě utkal s nepřítelem a větší část svého mužstva ztratil. V těchto místech totiž zahynulo 12 důstojníků a 456 vojínů a zraněno bylo dalších 13 důstojníků a 308 vojínů, z nichž většina svým zraněním nakonec podlehla.

Jde o vysoký jehlanec z hořického pískovce, který byl zhotoven podle návrhů Viléma Dokoupila, c. k. ředitele odborné školy v Hořicích a profesora téže školy architekta Viktora Weinzettla v sochařské dílně Jaroslava Hatle a Františka Vejse v Hořicích. Na čelné straně je ozdoben císařským orlem, na protější straně černým křížem a na zbývajících stranách se nachází česká a německá verze nápisu: „Důstojnický sbor c. a k. 74. pěšího pluku svým soudruhům: setníkům Al. Hofferovi z Wehrfeldu, Frant. Z Lospichlu, Vilému Rebentischovi, nadporučíkům Ad. Jägrovi, Bedř. Dodackému, ryt. z Ostrova, Karlu Stampflovi, poručíkům Janu Simičovi, Filipu Dinterovi, Frant. Pacákovi, Josefu Špachtovi, Karlu Štroblovi a Janu Panochovi, dále 456 poddůstojníkům, svobodníkům a vojínům.“

K jeho odhalení došlo ve výroční den bitvy u Hradce Králové, což dokazuje pozvánka, jež byla zveřejněná v "Katolických listech" 1. července 1898: „Pomník padlým vojínům. V neděli dne 3. července t. r. konati se bude slavnostní odhalení a posvěcení nového pomníku r. 1866 v bitvě u Hradce Králové padlých vojínů c. a k. pěšího pluku svob. pána Bouvarda č. 74, zřízeného péčí komitétu pro zřizování a udržování pomníků na bojišti královéhradeckém. Nový pomník stojí uprostřed společných hrobek pluku asi 300 kroků jihozápadně od Horního Přímu při polní cestě, od studny sv. Aloisia k Přímskému lesu vedoucí. K slavnosti dostaví se mimo jiné čestná setnina zmíněného pluku s plukovní hudbou. U pomníku konati se bude polní mše sv., načež sledovati bude proslov vojenského faráře, posvěcení pomníku a doslov velitele pluku.“

Uvedeného dne bylo uvedené místo označeno prapory a před pomníkem byla postavena dvojice stanů pro pozvané hosty a jejich manželky. Slavnost byla zahájena v 9.30 hod., kdy na místo dorazil prapor č. 74 z Jičína a Josefova. Vojenský farář P. Václav Caba z Josefova sloužil ve stanu polní mši, jejíž hlavní část doprovázelo vojsko střelbou. Následně promluvil farář dojímavě k vojákům a vysvětil pomník, k němuž položili věnce: podmaršálek Antonín Tůma z Valdkampfu, který se v roce 1866 zúčastnil boje, důstojníci praporů 74., 18., 21. a 42., Hanuš Sládek, městský rada z Hradce Králové, 21. pěší brigáda, dělostřelecký pluk č. 27, ústřední spolek a místní spolek pro udržování pomníku a mnozí jiní. Následně postoupil před pomník praporečník 74. pluku s praporem a velitel 74. pluku plukovník Jakub Venzlík pronesl důraznou českou i německou řeč, kterou zakončil provoláním slávy císaři Františku Josefu I. Po poděkování přítomným za účast byla slavnost ukončena a všichni hosté, z nichž je třeba vyzdvihnout zejména: sborového velitele Emanuela Mertu, podmaršálky Josefa Sieberta a Antonína Tůmu z Valdkampfu, generály Georga Kotwu, Ladislause Roztočila a Carla von Chizzolu (komu dnes tyto jména cokoli říkají, že?), zástupce královéhradecké městské rady Viktora Weinhengsta a Josefa Pilnáčka, místodržitelského radu Václava Šoltu, deputace pěších pluků 18., 21., 42., 92. a dělostřeleckých pluků 25. a 27., ústřední spolek v čele s princem Schaumburg-Lippe a místní spolek s místopředsedou Františkem Waldekem, se rozešli.

Od té doby se stal pomník vždy ve výroční den bitvy místem pietních akcí a o jeho stav bylo vzorně pečováno, ať již přímo armádou, přímo důstojnickým a poddůstojnickým sborem pluku, jenž se roku 1878 účastnil okupace Bosny a Hercegoviny, tak v roce 1888 ustaveným Komitétem pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém. Prošel tedy řadou oprav, rozličných změn (zmizelo původní pozlacení a díky rozorání mezí při tzv. socializaci vesnice došlo též k zániku jeho vyvýšení nad okolní pole) a jeho význam byl zdůrazňován zmínkami ve všech možných turistických průvodcích, čehož důkazem může být citace z knihy "Střední Polabí. Královéhradecko (Bojiště). Poděbradsko. Pardubicko. Hořicko. Okolí Dvora Král. (Kuks a Betlém)" od Josefa Kafky: "Procházku bojištěm počínáme u Hor. Přímu, kdež na návsi pískovcový sloup (práce ze soch. školy hořické) připomíná paměť padlých; mramorový pomník na jihoz. konci obce připomíná prus. setníka, jejz tu pohřbil v pouhém plášti vojenském sám jeho tchán; vůdce polabské armády pruské, také rak. generál Schultz a jeho pobočník tu mají pomníky. Cestou k Dol. Přímu (1/2 hod.) mineme rakousko-saský společ. hrob s pískovcovým pomníkem a pomník padlých 74. pěšího pluku postavený tu r. 1898."

V roce 1898 byl navíc na zakázku královéhradecké městské rady vyfotografován a tato fotografie byla věnována do sbírek místního historického muzea. Postupem času v jeho okolí vznikaly další připomínky tohoto krvavého konfliktu. Další pomníky se nacházejí severním směrem, naproti přes silnici u sochy sv. Aloisia. Z nich si zaslouží zmínku zejména: pomník padlým rakouského 8. pěšího pluku če. 415 z roku 1908, který nese nápisy: „ZUR ERRINNERUNG AN DIE AM 3. JULI 1866 HIER AM FELDE DER EHRE HELDENMÜTIG GEFALLENEN OFFIZIERE UND SOLDATEN DES MÄHRISCHEN K. U. K. JNFANTERIE REGIMENTES NO. 8. OFFIZIERE: K. K. MAJOR FERDINAND FREUND, K. K. HAUPTMANN JULIUS SMEKAL, K. K. HAUPTMANN ANTON GROSSSCHMIED, K. K. HAUPTMANN EDLER ALBINSKÝ, K. K. OBERLIEUTENANT FRANC HERGET, K. K. LIEUTENANT KRISTIAN HANISCH, K. K. LIEUTENANT LEOPOLD DOLEŽAL MANNER: J. BELLINA, A. DUNDA, R. DWORAK, J. FORMANEK, J. TALLUPOK, V. GREGR, M. HADRAWA, F. KREUCIG,, K. MATAL, M. MATUCHA, J. NICKERMAYER, J. PAWLITSCHEK, J. SCHEIBEL, V. SCHENKMAYER, F. SCHINDEL, F. SLOWAK, F. STEFFEL, J. TOTTOLANIK, E. WEITHOFER, P. ZAHOUREK UND 243 VERMISSTE. EIN EWIG LOB ERWARTET GROSSE SEELEN, DIE NUR FÜR WAKREN RUHM ENTBRANT, DEN SCHONEN TOD DER HELDEN WÄHLEN DEN TOF FÜR GOTT UND VATERLAND! VZPOMÍNKOU NA DŮSTOJNÍKY A VOJÍNY MORAVSKÉHO C. A K. PĚŠÍHO PLUKU ČÍS. 8, KTEŘÍ ZDE NA POLI CTI HRDINSKY PADLI 3. ČERVENCE 1866. DŮSTOJNÍCI: C. K. MAJOR FERDINAND FREUND, C. K. SETNÍK JULIUS SMEKAL, C. K. SETNÍK ANTONÍN GROSSSCHMIED, C. K. SETNÍK ŠLECHTIC ALBINSKÝ, C. K. NADPORUČÍK, PLUK. POBOČNÍK FRANTIŠEK HERGET, C. K. PORUČÍK KRISTIÁN HANISCH, C. K. PORUČÍK LEOPOLD DOLEŽAL MUŽSTVO: J. BELLINA, A. DUNDA, R. DWORAK, J. FORMANEK, J. TALLUPOK, V. GREGR, M. HADRAWA, F. KREUCIG,, K. MATAL, M. MATUCHA, J. NICKERMAYER, J. PAWLITSCHEK, J. SCHEIBEL, V. SCHENKMAYER, F. SCHINDEL, F. SLOWAK, F. STEFFEL, J. TOTTOLANIK, E. WEITHOFER, P. ZAHOUREK A 243 POHŘEŠOVANÝCH. VŽDY CHVÁLA VĚČNÁ ČEKÁ VELKÉ DUŠE, JEŽ PRAVÝM OHNĚM PRO SLÁVU JEN PLANOU A VOLÍ SMRT SI HRDINSKOU A KRÁSNOU, SMRT PRO BOHA A ZA VLAST MILOVANOU! GEWIDMET VOM ZENTRAL VERBAND ET ZWEIG VEREIN EHEMALIGE UNTEROFFIZIERE DES K. U. K. JNFANTERIE REGMTS NO. 8 IN BRÜNN 1908 VĚNOVÁNO ÚSTŘEDNÍM SVAZEM A ODBOČKOU SPOLKU BÝVALÝCH PODDŮSTOJNÍKŮ C.A K. PĚŠÍHO PLUKU ČÍS. 8 V BRNĚ 1908“; pomník všeobecného věnování v podobě pískovcového sloupu s křížem če. 246 z roku 1891, který původně stával na návsi v Horním Přímu; žulový jehlanec s vsazeným antikizujícím reliéfem če. 64 a textem: „Hier Ruht FERDINAND FREUND k. k. Major – des 8ten Jnf. Regiments. in der Schlacht gefallen am 3. Juli 1866. Jm tiefsten Schmerz gewidmet von seiner trauernden Wittme und beiden Kinder. Památce FERDINANDA FREUNDA c. k. majora v pěším pluku č. 8 padlého dne 3. července 1866.“, jenž byl věnován vdovou a oběma dětmi padlého důstojníka a do roku 1890 stával v lese mezi Horním a Dolním Přímem; pískovcový obelisk na památku 146 rakouských a saských vojínů če. 168 s nápisem: „Místo věčného klidu 146 CHRABRÝCH VOJÍNŮ RAKOUSKÝCH A SASKÝCH dne 3. července 1866 v bitvě padlých. Ruhestätte 146 TAPFERER OSTERREICHISCHER UND SÄCHSISCHER KRIEGER die am 3. Juli 1866 in der Schlacht geblieben sind.“