Police nad Metují – benediktinský klášter

opatská kaple  •  Fotografie (33)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

průčelí kláštera s kostelem

vstupní portál

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

Areál někdejšího benediktinského kláštera v Polici nad Metují je tvořen barokními – původně však gotickými – budovami probošství a raně gotickým – ovšem barokně přestavěným – mariánským kostelem. Klášter byl založen v podobě dřevěné mariánské kaple roku 1213 a k jeho barokizaci došlo v letech 1676 až 1722. Polické probošství je poprvé písemně zmiňováno v roce 1296.

Jednopatrové klášterní budovy obklopují dvě nádvoří a dnes je využívá několik institucí, včetně Muzea Náchodska. Klášter najdeme na polické adrese Komenského náměstí č. 1 a mezi naše chráněné kulturní památky byl zapsán - spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie i ohradní zdí - hned v květnu roku 1958. Od listopadu roku 1990 je navíc součástí zdejší památkové zóny.

Základem samotného benediktinského proboštství, postaveného na čtvercovém půdorysu, byly budovy na východní (konvent) a jižní (prelatura) straně areálu. Ohradní zeď s původní branou vymezovala hranice klášterní zahrady. Západní průčelí prelatury je členěno nejbohatěji (krajní rizality, dva vstupní portály). Vidět zde můžeme kartuš se znaky opata a břevnovského kláštera nebo přízemní rokokové mříže zhotovené Františkem Ondřejem Králem. Schodiště prelatury má Královo bohatě členěné rokokové zábradlí, rovněž s kartušemi se znaky konventu a opata. V I. patře prelatury se nachází několik místností, které využíval právě opat – velká Laudonova jídelna, salon, ložnice a opatská kaple s dochovanou malbou i mobiliářem.

Koncem 13. století prožíval klášter skvělé časy. Získal několik vzácných rukopisů i dalších uměleckých děl a probíhala zde velmi čilá stavební činnost. V kamenných budovách byl následně zřízen dormitář a refektář a byla postavena třetí část ambitu s obytnými prostory pro probošta. Dokončena byla také stavba klášterního kostela Panny Marie s cenným, raně gotickým portálem. Význam polického kláštera ale postupně upadal, což způsobilo založení kláštera v nedalekém Broumově. A to ještě měli přijít husité a vojska Matyáše Korvína, jehož polní hejtman František z Háje roku 1469 klášter vypálil. Ten pak hořel také v roce 1566.

Roku 1709 byla zahájena finální část přestavby kláštera, pravděpodobně pod vedením stavitele Pavla Ignáce Bayera a s možnou – ale většinou zpochybňovanou - spoluúčastí Kryštofa Dientzenhofera. K další přestavbě dochází v letech 1753 až 1757 (snad podle projektu Anselma Luraga), kdy byl vybudován konvent, a v letech 1767 až 1772, kdy vzniklo průčelní křídlo prelatury.

Polický klášter byl zrušen reformami Josefa II. roku 1786. Později se stal sídlem mnoha organizací a institucí včetně pohřební služby, ubytovny a zahradnictví. V roce 2006 byl klášter navrácen řádu benediktinů, ale mnohé instituce zde zůstaly i nadále (muzeum, Technické služby, farní úřad nebo Ostrostřelecká garda Spolku vojenských vysloužilců Václava hraběte Radeckého).

Otevírací doba se liší podle ročního období; např. o prázdninách je otevřeno denně kromě pondělí od 12,00 do 17,30 hod., ale v období od října do dubna je zavřeno. Vstupné přijde na 120 Kč (snížené 90 Kč), kombinovaný vstup do kláštera a Staré školy přijde na 140 (90) Kč.

A na závěr ještě jedna poznámka.

Klášterní muzeum je umístěno v I. patře a jeho prohlídka zahrnuje někdejší opatův byt, který byl zrenovovaný v roce 2023, a dvojici moderních audiovizuálních expozic, které vytvořil Richard Loskot. Tyto expozice nesou název Benediktinské Policko – příběh z dob středověké kolonizace a Lidová zbožnost – kraj poutních míst, zázračných studánek a pověstí.

Autor: markyz63

Další články autora: 3797

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli