Písník Malá Čeperka

Tento písník vznikl díky těžbě štěrkopísků, jež byla v těchto místech zahájena koncem 40. let 20. století. Svoje pojmenování obdržel od toho, že se nachází v lokalitě, která se od dávných dob nazývá jako Malá Čeperka, což odkazuje na to, že se v těchto místech nacházel středověký rybník téhož jména o přibližné rozloze 343 ha (Velká Čeperka měla 660 ha), jenž byl založen Vilémem z Pernštejna na Velké strúze (dnešní Opatovický kanál; doboví autoři však tvrdí, že oba rybníky založili na neúrodné písčité půdě již opatovičtí benediktýni, k čemuž tedy muselo dojít před rokem 1421, kdy husité vypálili jejich klášter; podle urbáře z roku 1588 měly oba rybníky 4 561 měr s 1 500 kopami ryb; podle legend vznikly na místě osad Velká a Malá Kavčina a Černá) a zanikl na přelomu 18. a 19. století (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12933/?view=-61.188947743805535,99.68694564245422,5 a https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13775/?view=-41.8478950187519,100.49417924576923,3).

Pozemky po něm se následně dostaly díky raabizaci do rukou jak místních sedláků, tak později do rukou osadníků ze Slezska, které sem podle pověsti pozval císař Josef II., když byl jednoho dne vezen kočárem po hrázi Velké Čeperky a zjistil, že okolní půda leží zbytečně ladem a nabídl ji nejprve chudině, jež však tuto možnost podle pardubické vrchnosti odmítla. Co následovalo, tak o tom nám píše František Karel Rosůlek v "Pověstech a bájích Pardubicka": "Když zámečtí odpověděli, že to chudí nechtějí, nařídil, aby psali pro osadníky do Slezska. Tehdy páni poslechli a psali. A hle! Ze Slezska přišli nečekaní Němci, kterým byla rozparcelována pustá, křovím a sítinou porostlá lada od Čeperky k Býšti. Nechtěli někteří katoličtí obyvatelé Slezska, odtrženého od koruny České za Marie Terezie, zůstati pod protestantskou vládou a proto se uchýlili do Čech." Od té doby sloužila tato místa zejména jako pastviny a část též jako pole (viz https://historie.cz/archiv/stitek.phtml?id=1633).

A proč tak tyto rybníky vadily? V 18. století prudce klesla cena ryb, takže příjmy z rybníků postupně klesaly. Dalším problémem se stal vznik nového katastru - stabilního - ve 40. letech 19. století, po jehož zhotovení se zvedla na rybnících pozemková daň, takže jejich vlastníci vymýšleli, jak se s tímto problémem vypořádat a jako nejvhodnější věc se jevilo jejich vysušení a využití k zemědělským účelům. Kdy přesně k tomu však došlo, v tom se prameny rozcházejí, neboť podle pražských královských zemských inženýrů Josefa Dlouhého a Františka Fialy měla Velká Čeperka v roce 1840 ještě 864 jiter a 845 čtverečných sáhů (497,40 ha) a Malá Čeperka 544 jiter a 1007 čtverečných sáhů (313,40 ha), avšak v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 vidíme již jen Velkou Čeperku a z té Malé jsou pouze pole a pastviny (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR085018390) a připomínal ji pouze název polní trati a pozdější honitby Richarda barona Drasche z Wartinberga. V roce 1885 vykonal na místech bývalých rybníků Velká a Malá Čeperka, Oplatil a Pastva průzkum půd Dr. Alfred Slavík, přičemž bylo provedeno 487 vrtů a kolem 150 mechanických rozborů. Vše bylo tehdy spojeno s plánovanými melioračními pracemi, o jejichž provedení se hovoří ve zprávě o činnosti Zemědělské rady pro království České z roku 1890 (odvodnění Malé Čeperky stokou o 2,799 km a odvodnění Kulhánova stokou o 2,705 km, přičemž se hýbalo s celkem 17 132 m3 zeminy).

Po 2. světové válce byla tato místa vyhlédnuta k těžbám štěrkopísků, čehož důvodem byl velký stavební boom, od nových domů až po nové komunikace. Tato těžba si vyžádala také výstavbu panelárny (Východočeská Prefa a štěrkopísky, nár. podnik Pardubice - panelárna Čeperka), v níž se pak vyráběly stropní panely na stavby bytových jednotek. Její výstavbu spolu s vlečkou provedl pardubický Průmstav v letech 1958-1959, provoz v ní byl zahájen v roce 1959, koncem 60. let 20. století byla rozšířena o další objekty (mísící jádro a nová kotelna prošly zkouškami roku 1970) a o desetiletí později došlo k její rekonstrukci, kdy se těžily štěrkopísky už i jinde kolem. Po listopadu 1989 Prefa zanikla a v jejím areálu zahájila v roce 2000 výrobu firma H.A.N.S. stavby, a. s. (https://hans.cz), jež se o 4 roky později přesunula z tohoto pronájmu do nového závodu, který byl vybudován v sousedství Prefy.

V té době se však již na Malé Čeperce netěžilo. Své současné plochy kolem 19 ha dosáhl písník již koncem 70. let 20. století a následně zde byla provedena rekultivace, aby byl písník později využíván k rybaření a letní rekreaci a protože na některých místech dosahuje hloubky až 7 m (viz https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pisnik-gigant-a-mala-ceperka), je oblíbený rovněž k potápění, přitom ještě počátkem 60. let 20. století při těžbě štěrkopísků byly na některých místech hloubky až 18 m.

Písník Malá Čeperka na mapě