Pelhřimov – Masarykovo náměstí

Přirozeným historickým i skutečně geografickým centrem krásnými a veselými českými filmy i nejrůznějšími rekordy proslaveného Pelhřimova je bezesporu Masarykovo náměstí. Jedná se o čtvercové náměstí, které patří k těm největším v celé České republice. Přes - u nás celkem tradičně - zcela neoriginální jméno tohoto místa se navíc jedná o náměstí opravdu velmi pěkné; však se na něm – nebo v jeho těsné blízkosti – také nachází většina těch nejdůležitějších pelhřimovských historických památek. Náměstí sice vzniklo již při založení města, tedy ve 12. století, a oproti středověku se rozměrově takřka nezměnilo, ale jeho dnešní podoba je již převážně barokní. Několik domů je doposud ještě pozdně renesančních. Celkový ráz náměstí určuje podloubí po jeho obvodu; kompletně zachováno je však pouze na jeho severní a západní straně. K těmto domům si musíte přidat farní kostel sv. Bartoloměje, barokní zámek s jednoduchým orlojem, budovu Radnice nebo sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jakuba Většího. Ta posledně jmenovaná je dnes umístěna ve středu pískovcové kašny.

Domem č. 1 na Masarykově náměstí je jistě Radnice, a to i číslem popisným, Poprvé je zmiňována v roce 1491, ale tehdy zřejmě stála na jiném místě. Později se přesunula do prostor zámku Říčanských, kde zůstala až do roku 1849. Teprve poté Radnice přesídlila do domu č.p. 1. Je přitom zajímavé, že tato budova byla majetkem města již v 17. století. V roce 1841 přišel dům o svůj štít, ten současný je výsledkem rekonstrukce z roku 2006. Na průčelí je umístěna pamětní deska, která připomíná slavné události z 28. října 1918. Radnice však zdaleka není jediným pozoruhodným domem Masarykova náměstí, a proto si představíme v následujících řádcích také několik dalších historických domů.

Jedním z těch nejzajímavějších je dům č.p. 3. Jeho nejstarší část pochází ze 14. století, ale na přelomu 15. a 16. století byl rozšířen. Další velká přestavba dům čekala po velkém požáru města v roce 1561. Tato přestavba byla zřejmě dokončena roku 1566, tedy alespoň podle desky s kamenickou značkou a letopočtem nad vstupním portálem. Tehdy také vznikla současná podoba podloubí s klenbami, dochovanými až do současnosti. Většina dnešní podoby domu však pochází až z období po požáru v roce 1766, kdy dům získal barokní fasádu. V letech 1878 až 1994 bylo podloubí zazděno. U domů č.p. 1, 2 a 3 se zachovaly původní renesanční kamenné sloupy podloubí, domy č.p. 4, 5 a 6 si pak podržely čistotu barokního slohu.

Za zmínku pak určitě stojí také domy č.p. 10, 13 a 19. První z nich bývá nazýván Šrejnarův a – spolu s budovou zámku a kostelem sv. Bartoloměje – dominuje severozápadní části náměstí. Tento dům byl postaven v roce 1614, a to v renesančním slohu. Podobu průčelí zde zvýrazňují nárožní arkýře; v jednom z nich se dochoval zbytek fresek, které dříve pokrývaly celou fasádu. Od poloviny 80. let minulého století, kdy byl objekt také rekonstruován, zde sídlí stálá muzejní expozice. V barokním domu s mansardovou střechou č.p. 13, zvaném podle někdejšího majitele Fárův dům, býval hostinec „U zlatého soudku“. V letech 1913 až 1914 byl tento objekt kubisticky přestavěn podle projektu významného pražského architekta Pavla Janáka. A takto měla být prý „postižena“ celá jižní strana náměstí. Dům č.p. 17 je pak krásným příkladem vlivu italské renesance na české městské stavitelství 16. století. Erby prvních majitelů a jejich manželek se dodnes dochovaly v průjezdu domu, na kterém bylo koncem 20. let minulého století obnoveno původní psaníčkové sgrafito. V budově postupně působili – mimo jiné - královský purkrabí nebo Chrámové družstvo, zajišťující výrobu kostelního mobiliáře. Dnes zde najdeme Galerii M a unikátní Muzeum strašidel. V renesanční podobě zůstal zachován rovněž dům č.p. 61.

Opomenout bychom v žádném případě neměli ani dva domy na východní straně náměstí. Ten první je rohový, pyšní se modrou fasádou a nese č.p. 80. Právě zde údajně stávala středověkou Radnice, kterou při Sněmech Jednoty panské a Jednoty poděbradské navštívil i budoucí český král Jiřík z Poděbrad. Historie sousedního domu č.p. 79, ve kterém mezi válkami sídlilo pověstné cukrářství „U Lipských“, je spojováno s jinými významnými osobnostmi. Narodili se zde totiž Oldřich a Lubomír Lipští

Na náměstí jsou v jednotlivých frontách domů zastoupeny snad všechny významné stavební slohy od gotiky po funkcionalismus. A protože také 19. a 20. století se výrazně podílelo na dnešní podobě Masarykova náměstí několika stavbami, měli bychom na závěr připomenout i něco z „moderny“. Najdeme zde totiž také například secesní hotel Slávie nebo budovu Komerční banky, postavené ve slohu prvorepublikového funkcionalismu