Romantická zřícenina strážního hradu se nachází v překrásné šumavské přírodě nad vodní nádrží Lipno na vrcholu kopce Vítkův kámen v nadmořské výšce 1035 m n. m., což z něj činí nejvýše položenou hradní zříceninu u nás. Majitelem kulturní památky Vítkův Hrádek je obec Přední Výtoň.
Krajina hraničního hvozdu na jihu Čech byla řídce osídlena již ve střední době kamenné. V době následné tudy probíhaly vojenské i obchodní trasy mezi tábory římských legií a keltskou civilizací. Brzy vyvstala potřeba zabezpečit hranice a lenní i církevní statky podél významných obchodních stezek. Proto byl v první polovině 13. století dán podnět k vybudování husté sítě hradů, zemědělských a řemeslnických osad na české straně Šumavy, umožňující příchod a trvalé usazené četných kolonistů z rakouské a bavorské oblasti.
Zdejší strážní hrad založil kolem roku 1250 pravděpodobně Vítek z Krumlova, Sepekova a Načeradce – z krumlovské větve Vítkovců. Rod Vítkovců svoji činnost rozvíjeli i jako významní kolonizátoři horního Povltaví a ve druhé polovině 13. století už vlastnili majetek také v rakouském Waldviertlu.
První písemná zmínka o hradu údajně pochází z roku 1277 (ovšem některé prameny to zpochybňují a jako první zmínku určují listinu z roku 1347, někdy dokonce až rožmberský urbář z roku 1379).
Vítkův hrádek sice nesloužil jako hlavní sídlo Rožmberků, avšak jejich moc zde byla zastupována purkrabím, jehož přítomnost je na tomto hradě poprvé doložena k roku 1381. Jmenoval se Mikuláš a k jeho povinnostem patřilo kromě správy hradu a panství také vybírání veškerých poplatků včetně mýta na obchodní stezce. V červenci roku 1394 se Hrádek stal na jednu noc místem nedobrovolného pobytu českého krále Václava IV., zajatého vzbouřenou českou šlechtou v čele s Jindřichem III. z Rožmberka, který jej z Prahy po svých hradech přepravoval na rakouský hrad Wildberg.
Husitské války naštěstí hrad nijak nezasáhly. Následně se Vítkovci z finančních důvodů na nějaký čas zbavili Hrádku, ale posléze ho zase koupili zpět. Posledním rožmberským majitelem a zároveň posledním zástupcem tohoto rodu byl Petr Vok z Rožmberka. Po smrti staršího bratra Viléma roku 1592 po něm zdědil nejucelenější středověké panství v rámci českého království na velké části území jižních Čech. Kromě majetku ale také zdědil neustále narůstající obrovské dluhy. V důsledku finanční tísně byl nucen Petr Vok roku 1601 českokrumlovské panství včetně Vítkova Hrádku prodat císaři Rudolfu II., čímž definitivně končí éra Rožmberků, jakožto majitelů hradu. Stal se z něho císařský hrad. Během stavovského povstání roku 1618 ovládla Vítkův Hrádek nakrátko vzbouřená česká šlechta. Po porážce stavovského vojska na Bílé hoře byl hrádek znovu obsazen císařskou posádkou. Od roku 1622 vlastnil panství Krumlov včetně Vítkova Hrádku štýrský rod Eggenbergů. Dramatické dějiny okolí během třicetileté války a trojí průchod švédských vojsk v období 1641–1648 překvapivě nepoznamenaly negativně Hrádek.
Po roce 1649 byl hrad využíván spíše jako správní centrum a ztrácel patrně na strategickém významu. Nezůstal ale pustý, vojenský a strážní význam zde přetrvával.
Od roku 1719 vlastnili Hrádek Schwarzenbergové, kteří zde sice umístili správce polesí. Pro sebe si rod Schwarzenbergů v nedalekém sv. Tomáši postavil komfortní lovecký zámeček a o Hrádek přestal mít zájem. Ten byl zřejmě ponechán svému osudu a postupně ho lidé z okolí rozebírali na stavební materiál.
V červenci 2005 u příležitosti 200. výročí narození básníka Šumavy – Adalberta Stiftera proběhlo slavnostní otevření a Vítkův Hrádek byl po 60 letech znovu zpřístupněn lidem. Dnes je možné dobře udržovanou zříceninu navštívit, prohlédnout si ji a rozhlížet se směrem k Šumavě, krásné české krajině i na rakouské Alpy. V areálu je možnost drobného občerstvení i zakoupení dárkových předmětů. Jsou zde také čisté toalety.
*
Při toulkách po Šumavě jsem viděl samé zajímavé věci:
*
*
Poslední aktualizace: 10.12.2025
Obrázky ze Šumavy a Vítkův hrádek nad Lipnem na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Obrázky ze Šumavy a Vítkův hrádek nad Lipnem
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!