Obrázky ze Šumavy a Schwarzenberský plavební kanál

Fotografie (41) • Foto: Bubinga

Schwarzenberský plavební kanál je unikátní umělý kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje a tím také úmoří Severního a Černého moře.

Toto úžasné dílo bylo postaveno z podnětu knížete Jana Nepomuka Schwarzenberga ve dvou etapách v letech 1789 až 1822 podle návrhu lesního inženýra Josefa Rosenauera. Řadí se mezi nejzdařilejší technické stavby Schwarzenberských panství. Svému hlavnímu účelu, plavení dříví z kmenů pokácených stromů v těžce přístupných oblastech Šumavy, sloužil téměř 170 let (1793–1962). Palivovým a stavebním dřívím v minulosti zásoboval Vídeň. Poslední plavba na naší straně proběhla roku 1962. Následně, během období komunismu, chyběla kanálu údržba a ten chátral.

V současné době je část kanálu opravena a prohlášena za technickou památku. Patří tudíž mezi vyhledávané šumavské turistické cíle. Celkem je Schwarzenberský plavební kanál (bez přiváděcích smyků) dlouhý 44,4 km, a tím je nejdelším plavebním kanálem v České republice.

Kanál o šířce tři až čtyři metry a hloubce okolo jednoho metru začíná na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 metrů. Rosenauerova nádrž je bývalým vodním dílem, které sloužilo jako zásobárna vody pro kanál. Nádrž, která byla vlastně počátečním bodem kanálu, je dnes nefunkční, bez vody a s protrženou hrází. Její plocha zarůstá.

Spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouský přítok Dunaje, řeku Große Mühl.

Na první pohled to na některých místech vypadá, že kanál kopíruje vrstevnici, voda v něm skoro neteče. Celkový spád je ale 255 metrů, což činí mezi 2 až 7 promile neboli 2,5 až 7 mm na metr délky. Klobouk dolů před dovednostmi pana Rosenauera, který trasu kanálu vytýčil bez moderních přístrojů v náročném horském zalesněném terénu.

Kanál napájela voda z 27 potoků a 3 umělých nádrží na Světlé vodě, na Jelením a Hbitém potoce. Dřevo, především polena, putovalo ze Šumavy do Vídně okolo 8 dnů.

V roce 1887 byl mezi Schwarzenberským kanálem a Vltavou postaven spojovací smyk Hefenkriegský (zvaný také Želnavský), dlouhý 3,9 km, po němž se plavilo polenové i dlouhé dříví také do Vltavy.

Kanál vede přes mnoho potoků. Křižování je většinou upraveno tak, že lze veškerou vodu z potoků odvést do kanálu nebo v případě potřeby kanál vyprázdnit do spodní části koryta potoku.

Vysoký kámen s pamětní deskou uprostřed. Pamětní deska je věnována inženýru a zeměměřiči Josefu Rosenauerovi (1735-1804), který stál u zrodu šumavských plavebních kanálů. Památník stojí na začátku Schwarzenberského plavebního kanálu a vede k němu modrá turistická značka.

Při toulkách po Šumavě jsem viděl samé zajímavé věci:

Obec Želnava: Obrázky ze Šumavy a obec… - Vesnice | Turistika.cz

Obecní úřad Želnava: Obrázky ze Šumavy a budova… - Radnice | Turistika.cz

Boží muka u obce Želnava: Obrázky ze Šumavy a boží muka… - Boží muka | Turistika.cz

Kostel v obci Želnava: Obrázky ze Šumavy a kostel sv… - Kostel | Turistika.cz

Želnavský vrch: Obrázky ze Šumavy a Želnavský… - Výletní místo | Turistika.cz

Želnavský vrch a pomník: Obrázky ze Šumavy a pomník… - Pomník | Turistika.cz

NS Želnavskem: Obrázky ze Šumavy a Naučná… - Chodník, naučná stezka | Turistika.cz

Vyhlídka u Vyhnálků: Obrázky ze Šumavy a vyhlídka… - Vyhlídka | Turistika.cz

Vyhlídka na trase NS Želnavskem: Obrázky ze Šumavy a vyhlídka… - Vyhlídka | Turistika.cz

Želnavský potok: Obrázky ze Šumavy a Želnavský… - Potok | Turistika.cz

Vodní rozdělovač v Želnavě: Obrázky ze Šumavy a vodní… - Zajímavost | Turistika.cz