Obrázky ze Šumavy a obec Želnava

Obec Želnava leží v údolí pod Želnavským vrchem, nad horním okrajem vodní nádrže Lipno, v nadmořské výšce 775 m. Ze Želnavy je pěkný výhled na horský hřbet táhnoucí se nad Plešným jezerem i do údolí meandrů řeky Vltavy. Jedná se o místa, kde rašeliniště přecházející do rašelinných borů a podmáčených smrčin. Oblast je součástí širšího chráněného území – I. zóny Národního parku Šumava. Obec Želnava s nepravidelnou návsí je dobře dostupná vzhledem k tomu, že se nachází na hlavním silničním tahu, státní silnici č. 39 z Volar do Horní Plané.

Německý název obce Želnava zní Salnau a pochází patrně ze staroněmeckého Seldner-Söllner, což by mělo být označení pro osobu postavením mezi sedlákem a domkářem. Počátky obce (označované tehdy jako Seldinow) sahají do roku 1360 a jsou spojeny s aktivitami cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna. Na území vyšehradského probošství bylo založeno do pol. 14. stol. okolo 23 osad, mj. i šest tzv. „želnavských obcí“: Želnava, Slunečná, Pěkná, Bělá, Záhvozdí a Purgstall.

Další osud Želnavy je spojen od počátku 16. stol. s vládou Rožmberků. „Želnavské vesnice“ postupně trpěly při tažení husitských vojsk, později vojsk švédských za třicetileté války, další utrpení přinesly mor a hladomor koncem 17. stol. I přes tyto těžkosti obec Želnava postupně nabývala na významu. O jejím postavení v rámci tzv. „želnavské rychty“ koncem 19. stol. svědčí existence několika významných objektů – školy, dům lékařů, spořitelny, pošty či ubytovacích hostinců. Pro někoho možná překvapivě zde též fungovala smyčcová a dechová hudby.

Zlomem v historii nejenom této obce byla léta 1945-1946, kdy byla v rámci Benešových dekretů odsunuta převážná část původního obyvatelstva obývající příhraničí. Logicky následuje významný úpadek obce. Obrat k lepšímu nastává po roce 1989 se zpřístupněním příhraničního prostoru a rozvojem cestovního ruchu.

Více informací lze najít na stránkách obce: https://www.zelnava.cz

*

Obrázky ze Šumavy a obec Želnava na mapě