Krásná budova Severočeského divadla se nachází na západním okraji centra města, na Lidickém náměstí. O stavbě divadla bylo rozhodnuto měšťanským zastupitelstvem roku 1906, ale stavět se podle plánů vídeňského architekta Alexandra Grafa začalo až o dva roky později. Divadlo v pseudobarokním slohu bylo slavnostně otevřeno již 21. září 1909 a ke shlédnutí byla Grillparzerova hra Sapfó s Marií Pospíšilovou v hlavní roli. Zajímavostí je určitě to, že zmíněná dáma se pohybovala nejenom na jevišti, ale také v prvních letech divadlo řídila.
První světová válka nepřála obecně kultuře, ale již roce 1918 bylo městem Ústí nad Labem zřízeno ústecké divadlo jako stálá scéna. Repertoár tvořila zprvu díla známých světových autorů, která brzy doplnila i česká díla. Rok 1938 znamenal konec jak českého divadelního života v Ústí nad Labem, tak i konec rozkvětu zdejšího kvalitního německého divadla. Nakonec bylo divadlo v roce 1944 zavřeno. Naštěstí bombardování města v roce 1945 budova přežila bez úhony. Po válce přešlo divadlo pod českou správu a jako první věc zde uvedli Prodanou nevěstu v provedení teplického Divadla severu. Postupně však vznikl ústecký činoherní soubor, který jako svou první premiéru uvedl Tylovu Fidlovačku. Po první sezóně byl ale činoherní soubor Městského divadla v Ústí nad Labem zrušen a následně byla zřízena Ústecko-Karlovarská zpěvohra. První premiérou byl Smetanův Dalibor, uvedený 16.8.1946 v Karlových Varech a 28.9.1946 v Ústí nad Labem. Zda se jednalo čistě o umělecké nebo politické zásahy nevím, ale hned další rok mělo ústecké divadlo svůj operní a operetní soubor i balet, aby poté byla divadla v Ústí, Teplicích a Mostě sloučena pod jedno ředitelství v Teplicích. Na začátku sezóny 1952–1953 se Ústecké divadlo opět osamostatnilo a brzy získalo významné postavení v síti československých divadel. V roce 1967 byla zahájena rozsáhlá renovace ústeckého divadla, jejíž součástí bylo provedení přístavby administrativní části divadla a nová fasáda budovy. V roce 1972 bylo k divadlu administrativně přičleněno Činoherní studio, které takto fungovalo až do roku 1991.
V roce 1987 byla zahájena generální rekonstrukce a dostavba divadla, jehož součástí bylo i restaurování exteriéru a interiér historické budovy se zřetelem na udržení památkové podstaty a identického výrazu pseudobarokního divadla, vyzdobeného secesním dekorem a mnoha uměleckořemeslnými výtvory. Výzdoba interiéru byla navíc obohacena o umělecká díla současných výtvarníků včetně malby na železné oponě. Rekonstruované kulturní stánek byl pod názvem Městské divadlo Ústí nad Labem znovuotevřený 8.října 1993.
My jsme poprvé navštívili divadlo, které se od roku 2004 jmenuje Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, v poslední den roku 2023 a shlédli tady pohádku o chudé dívce, ze které se stane princezna, operetu My Fair Lady. Podruhé jsme se na toto kouzelné místo vydali v poslední den roku 2025 a shlédli zde Jevištní verze legendárního filmového muzikálového zpracování hry Jaroslava Vrchlického. Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života „otce vlasti“ krále Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské.
Moc se nám představení líbilo. A již tradiční silvestrovský dárek v podobě lahvinky sektu také není špatný nápad.
*
Při toulkách po Ústí nad Labem a okolí mě zaujalo následující:
Poslední aktualizace: 2.1.2026
Obrázky z Ústí nad Labem – Severočeské divadlo opery a baletu v poslední den roku 2025 na mapě
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Obrázky z Ústí nad Labem – Severočeské divadlo opery a baletu v poslední den roku 2025
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!