Němčice nad Hanou - dvě hlavní náměstí

První písemná zmínka o sídle ležícím u říčky Hané se v análech objevila LP 1406, kdy bylo majetkem kojetínského panství. Na městečko byly Němčice povýšeny 1553. Spolu s tím jim bylo přiznáno právo dvou výročních trhů, úterní týdenní trh obilný a právo řemeslníků sdružovat se do cechů. Dále obdržely právo pečeti a městský znak. Na něm je na polovině štítu vymalována černá hlava zubra (znak tehdejších pánů z Pernštejna, vlastníků panství) a na druhé v modrém poli travnatý pahrbek s pšeničnými klasy svázanými povříslem.

Největší rozvoj a prosperita Němčic se odehrála od poloviny „století páry“ do začátku dvacátého století. Poté roku 1925 definitivně upraven název sídla na Němčice nad Hanou. Na město bylo povýšeno roku 1970 a staly se hospodářským, kulturním a společenským centrem ležícím v jižní části prostějovského okresu. V současnosti má městečko jen okolo 2000 obyvatel, ale návštěvníky překvapí jeho velký a hezky upravený rynek, na němž se nachází spousta pamětihodností. Zaujímá půdorys notně protáhlého rovnoramenného trojúhelníka o celkové délce 250 m, rozděleného na dvě náměstí – Palackého a Komenského. Plochy rynků jsou opticky propojeny a rozděleny pouze silničním průtahem směřujícím od západu k východu z ulice Horní brána do Dolní brány.

Užší Palackého náměstí má půdorys trojúhelníku. V západní části u ulice Horní brána stojí budova bývalé radnice. Vznikla ve druhé půli 17.století přestavbou obecního pivovaru na sídlo konšelů. Dnes je sídlem České pojišťovny a České pošty, v patře se nachází zasedací místnost městského úřadu a obřadní síň. Protiváhou tohoto objektu je na opačné straně u ulice Dolní brána budova, sídlo Městské knihovny a Kina Oko. Plochu rynku v jeho nejširší částí oživuje socha sv.Judy Tadeáše, která je hodnotným barokním dílem a roku 1731 ji vysochal Bohumír Fritsch. Za ním je vnitřní plocha náměstí parčíkově upravena a zkrášlena moderní fontánou od sochaře Radima Hankeho. Jejím ústředním prvkem je plastika hocha objímajícího strom. Za kašnou jsou v odpočinkové zóně v odstupu umístěny štíhlé panely s ukázkami současného moderního výtvarného umění (jakási minigalerie pod širým nebem), mezi nimi jsou lavičky a kamenné truhlíky se zelení.

Ústřední část lichoběžníkového Komenského náměstí zabírá parkově upravená plocha, ohraničená na jižní straně dvojicí nejstarších městských památek - masou chrámu sv.Máří Magdaleny a samostatně stojící hranolovou věží zvonice. Před nimi je na ploše zrušeného hřbitova umístěn barokní kamenný kříž a dvě skulptury světců. Socha sv.Jana Nepomuckého pochází z roku 1717 a zhotovil ji olomoucký sochařský mistr David Zurn. Svatý František Xaverský rovněž pochází z éry baroka, ale letopočet 1785 na soklu označuje dobu, kdy byla mnohem starší skulptura na podstavec umístěna.

Ve středu parčíku stojí Pomník obětem 1. a 2.světové války, zbudovaný ve dvacátých letech minulého století a upravený v roce 1950. Má podobu obelisku, spočívajícím na odstupňovaném hranolovém podstavci. V jeho střední části jsou na všech světových stranách umístěny bílé pamětní desky se jmény obětí. V prvním celosvětové válečné řeži zahynulo 40 němčických mužů, ta druhá měla z řad místních 10 obětí a při osvobozování městečka padlo 24 příslušníků Rudé armády, 5 Rumunů a jeden jugoslávský partyzán.

V nejsevernější části parčíkové plochy se vypíná 11 m vysoký Mariánský sloup, který na paměť tisíciletého výročí od skonu sv.Metoděje roku 1885 zrobil A.Beck z Kroměříže. Jeho vrchol zdobí socha Neposkvrněné Panny Marie.

Naproti ní se na západní straně rynku u ulice Horní brána nachází zajímavý objekt s předsunutým patrem a průchozím podloubím v přízemí. Tohle „Žudro“ bývalo v minulosti součástí statku, dnes je sídlem některých odborů městského úřadu.