Myšenec

Fotografie (1) • Foto: oiuztrekjh

Historie: Ves Myšenec leží při řece Blanici, asi 2 km severně od Protivína v okrese Písek, ve výšce 396 m n. m. Obec se stala známou zejména díky pozůstatkům gotického hradu, který zde ve 13. století založili Přemyslovci, tehdy vládnoucí česká panovnická dynastie. Hrad neměl výrazně obranný charakter a postupem času se změnil spíše v lovčí sídlo, sloužící panovníkovi při lovech v okolních lesích. V 17. století byl již zcela opuštěn a začal chátrat, přičemž místní obyvatelé postupně používali jeho zdivo na stavbu vlastních domů, čímž byl hrad postupně zcela rozebrán – tento osud sdílelo mnoho opuštěných hradů v celé střední Evropě. Dochovalo se z něj pouze několik fragmentů, jako je zbytek zdi a oblouk brány, dnes vestavěné do současné vesnické zástavby, což je v jižních Čechách zcela ojedinělý případ.

Praktické informace: Původně románský kostel svatého Havla z konce 11. století je dílem stejné kamenické huti, která pracovala i na paláci a kapli hradu Zvíkova nebo na královském hradě v Písku, což dokládá vysokou uměleckou hodnotu stavby i propojení tehdejších významných stavebních projektů v regionu. Kolem roku 1270 byl kostel přestavěn v gotickém slohu. V minulosti byl kostel spojen samostatným opevněním s myšeneckým hradem, což svědčí o strategickém významu tohoto místa. V obvodu hřbitovní zdi se dochovalo několik náhrobků s freskami světců, cenných dokladů středověkého sepulkrálního umění.

Zajímavosti v okolí: V obci se nachází přírodní památka zvaná Myšenecká slunce – odkryv shluků minerálu turmalínu paprskovitě včleněných do podkladní horniny, unikátní geologický jev. Podobná „slunce“ lze nalézt i na trase Sudslavické stezky nedaleko Vimperka, což umožňuje zájemcům o geologii navštívit obě lokality v rámci širšího poznávacího výletu po jižních Čechách.

Ojedinělé propojení historických hradních fragmentů s běžnou vesnickou zástavbou dělá z Myšence unikátní příklad toho, jak se stará architektura postupně stává organickou součástí živé obce. Kostel svatého Havla v Myšenci patří díky svému kamenickému původu k uměleckohistoricky nejcennějším stavbám tohoto typu v celém regionu Písecka. Geologická zajímavost Myšeneckých slunců přitahuje i odborníky na mineralogii, kteří oceňují neobvyklý výskyt paprskovitě uspořádaného turmalínu v podkladní hornině. Fragmenty hradu vestavěné do vesnických domů v Myšenci jsou oblíbeným objektem zájmu badatelů studujících proměny využití historické architektury ve venkovském prostředí. Region kolem Myšence je vhodným cílem i pro milovníky geologie díky přítomnosti Myšeneckých slunců a dalších zajímavých hornin v okolní krajině. Historie hradu i kostela v Myšenci dokládá dlouhou kontinuitu osídlení tohoto místa od raného středověku až po současnost. Region kolem Myšence a Protivína nabízí i další drobné památky spjaté s rodem Schwarzenbergů, kteří vlastnili rozsáhlé pozemky v tomto regionu.