Moldavské slavnosti vína a něco navíc
Moldavské víno se pomalu ale jistě stává ve světě pojmem. Místní dokonce tvrdí, že tvar Moldávie je podobný vinnému hroznu. Při troše fantasie nejsou daleko od pravdy, zvláště když člověk zjistí, že celých sedm procent veškeré moldavské zemědělsky obhospodařované půdy tvoří vinice a ve vinařství či na vinohradech pracuje čtvrt milionu lidí. Moldávie je dokonce šestý největší producent vína v Evropě. A to, co do počtu obyvatel, je jich dohromady o něco více než tři milióny. Nutno ale podotknout, že více než milion Moldavanů pracuje v zahraničí a dalších 700 tisíc tvoří důchodci. Víno ale umí vyrobit úžasné. Takže se není co divit, že jejich největším svátkem není žádná politická manifestace, jako kdysi u nás První máj, ale Národní den vína, který se pravidelně v hlavním městě Kišiněvu slaví první týden v říjnu.
Několik vět o zdejším víně i samotné Moldavě
Republika Moldova má kolem 114 tisíc hektarů vinic, tedy šestinásobně více, než Čechy a Morava dohromady. Rozlišují zde tři geografická označení původu, jinak řečeno vinařské oblasti. Největší z nich a na severu je Codru, kde se pěstují především kultivary pro výrobu bílých vín. Tady také naleznou milovníci vinného moku největší a nejslavnější moldavská vinařství, jako například Cricova nebo Milestii Mici. Nejjižnější moldavská vinařská oblast je Valul Traian. Na vinnou révu tu působí klima, ovlivněné Černým mořem, takže se zde daří kultivarům, poskytujícím červená vína. Třetím tzv. terroárem je oblast Stefan-Voda. Pro révu téměř ideální oblast, odkud jsou výborná bílá i červená vína. Prý je to, protože tu teče v historii proslavený veletok Dněstr a místní tvrdí, že vinice, ze kterých je vidět na řeku, produkují ta nejkvalitnější vína.
Moldavská vína všeobecně označují speciální známkou, na které je hrozen vína a letící čáp, což je moldavský erbovní pták. Co je na některých zdejších velkých vinařských kombinátech unikátní, je právě jejich velikost. V České republice ani na Slovensku či v Rakousku něco podobného nenajdeme. Například vinařství Asconi, vzdálené od Kišiněva 30 km, obhospodařuje téměř 500 ha vinic a další hrozny nakupují. To je zhruba polovička rozlohy České vinařské oblasti. Ani na technologii nešetřili. Nerezové moderní dvouplášťové velkoobjemové tanky, francouzské a německé lisy i drtiče jsou samozřejmostí. A to tento vinokombinát ani není největší.
V zemi registrují 35 oficiálních kultivarů révy vinné, ale vinaři si samozřejmě pěstují mnohé další oblíbené místní odrůdy. Ty sice nejsou určené pro mezinárodní trhy, ale vinařští odborníci některé ze zmíněných autochtonních rév vyhledávají jako zdroj jedinečných chutí a vlastností. Navíc samozřejmě vysoké procento vína spotřebovávají sami vinohradníci a vinaři. Vinaři v Moldávii vyrobí ročně celkově zhruba 1500 tisíc hektolitrů vína a z toho tvoří cca. 45 % bílá vína, 38 % červená a zbytek připadá na ostatní produkty, jako jsou růžová vína nebo sekty. Registrují tu 215 velkých i menších průmyslových výrobců vína. Do toho ovšem nepočítají drobné soukromé výrobce s místní působností.
Národní den vína
Kišiněv se probudil do povznesené nálady. Místní, návštěvníci z mnoha částí Moldovy, ale i poměrně mnoho lidí ze sousedního Rumunska a Ukrajiny pomalu míří většinou pěšky k místní hlavní třídě E. Doga, která se letos proměnila v pěší zónu, na Velké náměstí Národního shromáždění a do parku s katedrálou Zrození Páně. Jak se blíží k cíli, začíná všechny vítat břeskná a rychlá balkánská hudba. Je opravdu rychlá. Zatímco u nás považujeme za nejrychlejší noty šestnáctiny, v blízkém Rumunsku i zde používají dvaatřicetiny. Takže i místní tance jsou podle toho velice bujaré. Celá ulice je po obou stranách lemovaná většími či menšími stánky všech zavedených vinařství, včetně mohutného Cricova, jehož vinné sklepy mimochodem měří 120 km, takže zde musí jezdit vinaři do práce elektrickými vozítky. Uprostřed ulice je velké podium, na kterém se střídají místní, rumunští i ukrajinští umělci. Zde také představitelé státu za přítomnosti mnohých velvyslanců, včetně toho z USA, slavnostně zahájili již 18. ročník Národního dne vína. Součástí slavnosti bylo také vyhodnocení nejlepších moldavských vín ročníku 2018. O něco dál se nacházel stánek novinářů, kde, krom Čechů, Ukrajinců, Rusů a Rumunů, byli i kolegové a vinařští odborníci ze vzdálené Číny.
Aby zajistili rychlejší obsluhu, organizátoři nechali vytisknout speciální brožury, kde publikovali seznam právě jmenovaných oceněných vín s krátkou charakteristikou vína i vinařství. Součástí brožury byla i stránka s mnoha žetony. Za každý z nich obdrželi majitelé sklenku vína podle libosti. Brožurku tzv. „Tasting Booklets“ mohl každý koupit v infostáncích na obou stranách třídy nebo „on line“. Na tento nápad přišli organizátoři v roce 2017. Osvědčil se. Lahve však platili návštěvníci klasicky. A podle plných tašek bylo vidět, že nešetřili.
Národní den vína ve skutečnosti trvá dny dva a součástí oslav jsou i odborné programy. Nejinak tomu bylo i letos. Tím nejdůležitějším byly lekce ve dvou speciálních stanech s názvem Škola o víně. Zmíněnými masterclassy prováděli zdejší přední sommeliéři. Zájem o ně byl pochopitelně nebývalý a sehnat volné místo bylo téměř nemožné. V přilehlém parku zase kralovali řemeslníci, především řezbáři a košíkáři. Kdo měl čas a byl zručnější, mohl si to také zkusit. Místní organizátor sliboval ještě další řemesla, například bednáře. Bohužel, času bylo málo.
Samozřejmě, na Národní den vína se návštěvník soustředil především na tento nápoj. Ovšem v uličce, která vedla souběžně za expozicemi vinařů, našel člověk gastronomický ráj. Na dřevěném uhlí nebo plynových grilech tu místní připravovali grilovanou zeleninu, stejky, klobásy, šašliky, pečené papriky, ryby sladkovodní i mořské, maso a hlavně úžasné křepelky. Nikoliv vodňanská kuřata našeho pana premiéra, ale skutečné křepelky. Takovou chuť asi u nás v Česku nemáme šanci poznat. To ovšem nebylo vše. V několika stáncích připravovali plody moře, a co bylo ještě zajímavější, sladkovodní raky. Je vidět, že krajina v Moldávii není zdaleka tak zdevastovaná civilizací, jako ta naše.
Víno a med
Kapitolou sama o sobě byl zdejší med. Prodávali ho na obou koncích této „gastronomické uličky“. Rozdělení na lesní a květový by tady asi neobstálo. Zákazníkům místní včelaři nabízeli i medy druhové, jako piniový, levandulový, šalvějový a samozřejmě také tmavý až černý med z pozapomenuté zrniny pohanky. O něm se traduje, že je nejzdravější. Také i zde patřil k těm nejdražším. Autorovi jeho chuť nikdy nic neříkala, ale Poláci ho považují za skvost a to nejlepší, co od včel může člověk očekávat. Navíc zde v Moldávii tento společenský hmyz nezná u nás oblíbený chemický přípravek amitraz, používaný v boji proti varroáze. Na otázku, jak onoho parazita řeší, krčili nechápavě rameny. Čas od času jim některé včelstvo uhyne, ale většinou to vnímají jako normální. Je to jaksi v rámci normy, jak se kdysi u nás říkalo. V lesích na severu, odkud měli úžasný borový medovicový med, jim daleko větší starosti dělali medvědi. Je jenom škoda, že nikdo tyto medové skvosty do Česka nedováží.
Zajímavá poznámka o organizaci akce
Národní den vína v Kišiněvu patří bezesporu mezi organizačně velice náročné akce. Člověk by s naší zkušeností čekal, že ji bude organizovat výhradně stát. V Moldávii nikoliv. Sice hlavním garantem je Národní úřad pro víno a vinohradnictví, ale ten má jednu velice unikátní zvláštnost. Poprvé v historii moldavského hospodářství vznikla instituce, kde polovina agentury patří státu a polovina soukromému sektoru. V radě vedení úřadu je třináct osob, z čehož soukromý sektor má o jeden hlas více. Takže v případě problémů rozhoduje onen třináctý hlas. Soukromníci tedy mohou přehlasovat stát. V České republice nepředstavitelné… Na organizaci se také podílí ministerstvo zemědělství, regionálního rozvoje a životního prostředí. Nezastupitelnou úlohu mají i asociace producentů vína „Codru“, „Traian Valley“, „Stefan Voda“, „Divine“ a samozřejmě místní Agrobanka. Jmenovaný úřad má i další důležitou funkci: „Od roku 2013, kdy jsme u nás zmíněnou organizaci založili, garantujeme kvalitu našich vyvážených vín. Zaručujeme, že to, co si obchodník objedná, také dostane. Na druhé straně i svět si musí zvykat na fakt, že moldavská vína už delší dobu nereprezentují pouze konzumní, ale také vína vysoce kvalitní a na zahraničních výstavách po celém světě vysoce ceněná!“ tvrdí ředitel této instituce, George Arpentin, který samozřejmě na tomto svátku moldavského vína nemohl chybět.
Proč kvalita moldavských stále roste?
Na tuto otázku měl G. Aprentin zajímavou odpověď: „V minulosti byla Moldávie hlavním dodavatelem vína pro celý Sovětský svaz. Nařízením strany a patřičných ministerstev bylo rozhodnuto, jaké tady budeme pěstovat odrůdy révy vinné. Takže se k nám dostala réva z Arménie či Gruzie,“ vysvětluje ředitel. „Poté, co jsme se osamostatnili a zjistili, že máme možnost dodávat vína i na západ, tvoří evropská réva 73 % rozlohy. Kupodivu tomu napomohlo tažení proti alkoholismu bývalého čelného představitele SSSR, M. Gorbačova. Na základě jeho doktríny jsme museli v Moldávii vyklučit mnoho hektarů vinic. Díky tomu jsme po osamostatnění mohli vysázet nové klony perspektivních evropských odrůd. Takže nyní u nás najdete ryzlinky, rulandské révy, muškáty, Syrah, Tramín apod. Nevzdali jsme se ani kavkazských odrůd, jako jsou Rkatsiteli nebo Saperavi. V současnosti zabírají 17 % rozlohy vinic. Jejich keře dávají velice výrazná aromatická vína. Třetí skupinu tvoří tzv. autochtonní odrůdy. Zabírají zhruba 10 % rozlohy, ale díky zájmu obchodníků se jejich rozloha rozšiřuje. I v Moldávii jsme si už uvědomili, že světový trh se ani tak moc nezajímá o klasiku, ale o to, co se od běžné produkce liší. Jsou to především domácí odrůdy, které se tu pěstují po staletí a které se vyznačují velice zajímavým aromatem i chutí. Jsou to zejména odrůdy pro bílá vína Feteasca Alba, Feteasca Regala, a pro červená Feteasca Neagra a Rara Neagra. Osvědčily se i ve směsích s evropskými víny, která jsou podle vinařů na trhu velice vyhledávaná.“
Víno je pro Republiku Moldova důležité i národohospodářsky. Vždyť 18 % veškeré hodnoty, kterou vyprodukují ve zdejším zemědělském sektoru, tvoří víno a vinné produkty. Víno také činí 10 % zdejšího exportu. Dříve velkou část místní produkce vína vyváželi do Ruska. Ale po čtyřech ruských embargách na moldavské produkty se museli ohlédnout jinde. Evidentně nové trhy našli. V současnosti jde téměř polovina zdejšího exportu vína na tzv. západní trhy, přes třicet procent na trhy bývalých sovětských republik a Ruska, a to ostatní směřuje do USA a Kanady. Patří sem také dobře se rozvíjející export do asijských zemí, jako jsou například Jižní Korea, Japonsko nebo Čína. Pro nás je zajímavé, že téměř 12 % zdejšího exportu putuje do Česka.
Antonín Karoch
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Kišiněv
Půjčovna autPříspěvky z okolí Moldavské slavnosti vína a něco navíc
