Loading...
Ve Zlínském kraji jsme navštívili nedalekou součást města Zlína - obec Klečůvku, nacházející se ve vzdálenosti asi 7,5 km. Klečůvka leží nad údolím Dřevnice, nad silnicí vedoucí ze Zlína do Vizovic. Do roku 1976 byla samostatnou obcí, nejprve v okrese Holešov, později v okrese Gotwaldov, od roku 1976 je součástí Zlína. Na návrší nad Klečůvkou se rozkládá zámecký areál, který obklopuje krajinářský park. Budova zámku je od roku 1958 památkově chráněna. Zdejší dominantu - jednopatrový barokní zámek s hospodářským dvorem, nechal postavit koncem 17. století Jan Ledenický z Ledenic . Objekt postupně vlastnili různí majitelé, zajímavostí je dochovalý erb rytířú Stiebigů, / kteří byli majiteli v letech 1758 - 1798 /, umístěn je na portálu hlavního průčelí. Na místě hospodářských budov vznikla v roce 1995 novostavba archívu. Zámek s parkem, dvorem a hospodářskými budovami převzala roku 1945 do vlastnictví obec Klečůvka, po roce 1945 sloužil zámek na čas škole, v prvním patře další prostory využíval Národní výbor a část byla od roku 1953 pronajímána podnikům jako skladiště. Na pěkně upravený zámek navazuje nevelký park, kterým procházíme dokola. Je v něm spousta starých stromů, zaujme barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Udržovaný park je pěkné procházkové a odpočinkové místo. Zámek se sochou sv. J. Nepomuckého má historickou hodnotu, od roku 1963 patří do seznamu kulturních památek, od roku 1971 sem patří zámecký park.
Od roku 1397 byla obec Klečůvka tři staletí součástí lukovského panství, v roce 1662 byla od Lukova odtržena a stala se sídlem samostatného feudálního statku s panským dvorem, pivovarem a sušírnou. Zpět k lukovskému panství se dostala v roce 1673, za majitele Jana Bedřicha z Minkvicburku, který obec koupil. Jeho syn později, když prodával Lukov v roce 1710, odtrhl Klečůvku a Veselou a klečůvský statek se tak osamostatnil. Posledním majitelem velkostatku byl J. Gyra, kterému byl majetek roku 1945 zkonfiskován. Od poloviny 19. století funguje v obci Klečůvka obecní samospráva. V roce 1932 byl založen spolek dobrovolných hasičů, později svaz žen, svaz zahrádkářů, a další. Protože hospodářské poměry zde byly chudé, většina obyvatel obce byli rolníci, část byla zaměstnána při dvoře a zámku. Když byla ve Zlíně vybudována továrna na obuv firmy Baťa, začali tam obyvatelé za prací dojíždět. Po zavedení autobusové dopravy ve 40. letech 20. století pracovalo v průmyslových podnicích ve Zlíně již více obyvatel Klečůvky. Drobné živnosti v obci byly dva hostince, jeden obchod, dvě pálenice. V 50. letech, když začalo vznikat JZD Slušovice, hodně občanů jezdilo za prací i do tohoto hospodářského komplexu. Po listopadové revoluci v roce 1989 se řada hospodářských komplexů rozpadla, a tak obyvatelé Klečůvky byli zaměstnáváni hlavně v soukromých firmách, ve státní sféře, někteří podnikali. Dnes se nachází v katastru obce několik menších firem.
Škola byla v obci pouze v letech 1945 - 1966 / první stupeň /, před rokem 1945 klečůvské děti jezdily do školy v Želechovicích, po roce 1966 také do želechovické školy. Po 2. sv. válce vznikl v obci Národní výbor, byla postavena mateřská školka, prodejna potravin. Od roku 1976 se obec Klečůvka stala součástí Zlína. Začátkem 90. let se objevilo i drobné živnostenské podnikání - obchod, hostinec, roku 2003 byla v obci zrušena MŠ, dnes ji děti navštěvují v okolních obcích. Došlo ke změně, roku 1966 ukončila škola na zámku svou činnost, roku 1966 do něho byl umístěn archív. V letech 1974 - 1976 došlo k rekonstrukci budovy, v letech 1944 - 1994 byly provedeny nutné opravy, celý zámecký areál byl změněn v polovině 90. let, dvůr pod zámkem zrušen, vznikl objekt nových archivních depozitářů, úpravy samotného zámku proběhly v letech 1995 - 1996. V obci Klečůvka žijí veselým společenským životem - občané dodržují staré lidové zvyky, například chodí Tři králové, fašankový průvod s medvědem, dodružují první květnový májový den s májkou, konají se i říjnové hody s předhodovou zábavou, vesnicí se vodí beran - u každého domu hraje muzika, probíhají zde i další akce, takže je zde živo po celý rok.