Míškovice - kostel od Gahury

Fotografie (14) • Foto: Franta

Patronem míškovických občanů je sice svatý Florián, ale místní naprosto unikátní chrám je zasvěcen jinému světci – Antonínu Paduánskému. I když se tomu ani nechce věřit, začal se stavět už za časů první republiky v roce 1927 a o pouhých dvanáct měsíců později byl slavnostně vysvěcen. Stavba působí i v dnešní době velice moderně (chtělo by se říct až nadčasově), ale čemu se divit – vždyť vznikl podle projektu slavného zlínského architekta Františka Lýdie Gahury. (Ano, právě toho Gahury, který panoráma Zlína obohatil např.o siluetu nové Radnice, Velkého kina, Památníku Tomáše Bati či dělnických domků z režného zdiva, kterými zaplnily nové čtvrti Letná a Zálešná).

Kostel se stal dominantou východní části velmi dlouhé míškovické návsi. Poněvadž pochází z Gahurova raného období, není ještě funkcionalistický, ale je pojat v konstruktivistickém duchu. Je tvořen podélnou lodí, která je na konci zakončena elipsou kněžiště. Venkovní fasádu tvoří velké bílé plochy, které jsou kombinovány s červeným plochami z lícovaných cihel a člení ji vysoká a úzká okna. Stejně vypadá i průčelí s hlavním vchodem, tvořené barevnými bloky, přičemž ten bílý má při pohledu z dálky tvar římského kříže. Velmi vysoká štíhlá hranolovitá věž je umístěna asymetricky . Má rovněž protáhlá obdélníková okna a pod samým svým vrcholem je oživena - do všech světových stran mířícími - obřími ciferníky hodin. Interiér věže byl původně osídlen čtyřmi zvony, ale ty místní naposled viděli v březnu roku 1942, kdy je jako zkonfiskované odváželi Němci. (Ty dva soudobé byly slavnostně vysvěceny až v sedmdesátých letech minulého století.)

Věž je ukončena úzkou a vysokou kuželovitou střechou.

Velkým překvapením je i interiér kostela. Já jej mohl bohužel částečně pozorovat jen přes „zarýglovaný“ vchod, neboť chvilku předtím sem přijel na úklid nějaký manželský pár a uvnitř se zamkl. Fotit přes mříže bohužel nešlo, takže se čtenáři musí spokojit jen s mým skromným ústním popisem:

Chrámová loď i kněžiště mají plochý strop, přičemž je ten v kněžišti členěn čtvercovým kazetovým stropem, v lodi pak barevně sladěnými obdélníkovými kazetami s vnitřním modrým polem. Kněžiště má tvar elipsy a je lemováno řadou sloupů. Na mramorovém oltáři (vyrobila firma Polášek a Urban z Přerova) jsou sochy andělů a za ním je stěna geniálně rozčleněna vysokými barevnými okny, přičemž je to nejužší (ústřední) ozdobeno vitráží sv.Antonína Paduánského. Poněvadž sem světlo padá od východu, získává díky němu v první půlce dne interiér kostela až přízračně slavnostní atmosféru.

Boční strany kněžiště zdobí rozměrné nástěnné malby, jejichž autorem je akademický malíř R.Kubíček z Uherského Hradiště. Válcovitá kazatelna je zkrášlena obrazy všech čtyř evangelistů. Velmi zajímavá je i křížová cesta s vysokými zarámovanými reliéfy.

(Chrámovou kruchtu s varhanami jsem bohužel ze svého pozorovacího místa neviděl, její podobou jsem se mohl potěšit po vygůglování až doma na PC...)

Závěrem bych chtěl dodat, že filiální kostel sv.Antonína Paduánského byl v roce 1998 po právu zařazen mezi naše významné kulturní památky.

Poslední aktualizace: 8.7.2018

Nadmořská výška:

227 metrů nad mořem

Míškovice - kostel od Gahury na mapě