Loading...
Mikulůvka je obec s 830 obyvateli rozložená v malebném údolí stejnojmenného potoka v nejsevernější části Hostýnských vrchů. Je obklopena nádhernou přírodou v podobě mnoha vršků s hájky, lesy i pastvinami a není divu, že si tuhle lokalitu zamiloval i T.G.Masaryk. A to ještě v době, kdy nebyl prezidentem, ale profesorem na Karlově univerzitě a sem na Valašsko jezdíval s rodinou na letní byt.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1505 a píše se o ní jako o Mikulové, vsi pusté.
K jejímu znovuosídlení poddanými z Pržna došlo v první půli 17. století a samostatné sídlo dostalo název Mikulášov. Lidé se živili hlavně pěstováním travin a pastvou dobytka. Roku 1815 tady založil Josef Lobel z Bystřice pod Hostýnem (spolu se synem) manufakturu na výrobu keramiky. Vznikla nahoře na hřebeni na hranici s dědinkou Lazy, to kvůli dostatku dřeva na vypalování hotových výrobků. Tvořilo je hlavně stolní nádobí, vázy, mísy, pamětní nádoby s náboženskými motivy a jiné. Vyrábělo se z místní červené hlíny, do níž byl přidáván bílý kaolín. Hotový tovar pak vyvážen hlavně do Uher. Roku 1866 manufaktura svou činnost definitivně ukončila.
Dnes musí většina obyvatel za prací dojíždět do Vsetína a Valašského Meziříčí.
V Mikulůvce je budova školy (dnes jen s 1.stupněm ZŠ), Mateřská škola a obecní knihovna. Nachází se zde také obchody se smíšeným zbožím, v horní části obce pěkné koupaliště a v té spodní hospoda se sálem - „Pohostinství U Škrábanků.“
Co se týče víry, obyvatelé Mikulůvky byli vždy protestanty. Tradici má sbor Československé církve evangelické, který slučuje evangelíky v Mikulůvce a Pržně. Místní evangelická modlitebna (kostelík) vyrostla v centru obce na mírném svahu naproti škole roku 1909. Návrh vypracoval chorvatský architekt Leoš Kalda a jeho podobu do reality převedl valašskomeziříčský stavitel J.Deml. Pravidelné nedělní bohoslužby se zde konají vždy o půl deváté. Velké svátky jakými jsou Vánoce, Velikonoce a Hody pak ve společném kostele v Pržně, kde se nachází také farní úřad.