Mauzoleum u Lípy

Tento výrazný objekt s evidenčním číslem 23 je upomínkou na krvavou bitvu na Chlumu, jež se udála v roce 1866 v rámci prusko-rakouské války. Nachází se na severozápadním svahu Chlumu, naproti tzv. Gabrielinu dvoru, který v roce 1868 daroval liberecký průmyslník Jan Arnošt baron Liebig své dceři Gabriele, uprostřed lipovo-dubového parku s kamennou sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1726. Je věnován památce padlých rakouských a saských vojáků, protože nedaleko něj se nacházel Benedekův štáb. Postaven byl nákladem barona Liebiga a z výtěžku vydání básně „O dušičkách 1866“. Mauzoleum bylo vysvěceno přesně na první výročí bitvy - 3. července 1867.

V minulosti se zde vždy ve výroční den bitvy sloužily polní mše, a to jeden rok vojenským superiorem s promluvou a následující rok pro změnu s vojenskou hudbou a nastoupenou čestnou rotou. Účast na nich byla věcí prestiže, což dokazuje krátká zpráva v "Národní politice" z 2. července 1891: „Z Vídně, 1. července. (Tel.) Městská rada vídeňská se usnesla, aby u příležitosti oslavy památky na bitvu u Hradce Králové položen byl v mausoleu, zřízeném na počest padlých vojínů v Lípě u Chlumu, skvostný vavřínový věnec s červeno-bílou stuhou a s nápisem: »Padlým hrdinským vojínům c. k. říš. hlavní město.«“ Takto nebo v podobném stylu se tato tradice opakovala pravidelně až do počátku 50. let 20. století, kdy se nehodila z politických důvodů a v roce 1990 byla obnovena, i když již v jiném stylu.

K jeho první výrazné renovaci došlo v roce 1906, a to nákladem Karla Weinricha. Kamenickými pracemi byla pověřena firma Vejs a Hátle, malířské práce vykonal Rudolf Tomášek, štafírování obnovila štukatérská firma Josefa Kulhánka, natěračské a pozlacovačské práce provedl Josef Šípal z Hořic. 1. listopadu 1934 bylo mauzoleum vyzdobeno a osvětleno z úcty k padlým a zemřelým v bitvě u Sadové. Od 22. ledna 1964 je objekt památkově chráněn, protože byl zapsán do státního seznamu kulturních památek. Roku 1995 muselo dojít k opravě pískovcových sloupů, které někdo vandalsky povalil. Další rekonstrukční práce byly dokončeny v roce 2002 a poslední zrestaurování a oprava mauzolea proběhla roku 2016.

Jedná se o monumentální pomník z pískovcových kvádrů, který se skládá z 5 m vysokého obelisku, sedícího na širokém 3 m vysokém spodku s kaplí o masivních zdech. Patka obelisku má v rozích nízké pilířky se štíty po stranách a na vrchu kouli, z níž šlehá plamen. Ostění vchodu do kaple je nahoře zakončeno masivním štítem, jemuž dominuje vypuklý kříž a pod ním německý a český nápis: „DEN HELDENMOTHIGEN KRIEGERN ÖSTERREICHS UND SACHSENS. 3. JULI 1866. REKOVNÝM BOJOVNÍKŮM RAKOUSKÝM A SASKÝM. 3. ČERVENCE 1866.“ Okap kamenné střechy kaple přechází v širokou profilovanou římsu. Sokl kaple je profilovaný a dost vysoký. Vše zmíněné stojí na široké třístupňové podstavě, v jejímž každém rohu stojí válcovitý profilovaný patník. Uvnitř se nachází prostý dřevěný oltář, kterému sekundují z obou stran mramorové pamětní desky, jedna v německém („Errichtet vom Domaine-Besitzer Johann Ritter v. Liebieg 1867.“) a druhá v českém provedení („Zřídil majitel panství Jan rytíř z Liebiegů 1867.“).

Na závěr můžeme ještě dodat to, že tento objekt býval od svého zřízení centrem zájmu různých umělců, kteří ho malbami (Josef A. Svoboda) nebo fotografiemi všelijak zaznamenávali, ale jako malou perličku můžeme říci, že o mauzoleu vznikla rovněž báseň, a to "Na stupních mausolea" od Vendelína Honzíka. Ta se objevila v jeho sbírce "Na bojišti královéhradeckém. Básně".

Mauzoleum u Lípy na mapě