Loading...
Kostel sv. Dominika je pro mnohé nejkrásnější sakrální památkou jihoitalské Matery. A také jednou z těch nejstarších – vznikl totiž v I. třetině 13. století, a to jako součást románského klášterního komplexu. Dominikánský svatostánek, jehož interiér je dnes již převážně barokní, najdeme v části historického centra města zvané Foggiali, částečně na náměstí Piazza Vittorio Veneto a částečně v ulici Via San Biagio.
Klášterní komplex San Domenico byl zřejmě založen – později blahoslaveným kazatelem a žákem sv. Dominika – Nicolou Pagliou z Giovinazza v roce 1230 a z vnější strany kostela je původní stavba stále patrná. Chrámové průčelí (a vlastně i celou stavbu) charakterizují slepé oblouky, pilastry a zejména krásné rozetové okno, v jehož středu můžeme vidět psa s pochodní v tlamě, což je symbol dominikánského řádu. Průčelí kostela je postaveno v apulijském románském slohu, jen jeho štítová část byla odstraněna v průběhu 17. století. Rozeta představuje kolo štěstí (života) a nad ní je umístěn archanděl Michael zabíjející draka. Portál pochází z roku 1661.
Interiér, jehož podoba byla výrazně změněna v roce 1744, je trojlodní a má tvar latinského kříže. Nad vstupem jsou umístěny varhany z přelomu 17. a 18. století. Většina mobiliáře je barokní a zahrnuje mj. několik velmi kvalitních obrazů Opidda a Conversiho ze 17. i 18. století. Zajímavá je osmiboká Růžencová kaple (Madonna del Rosario) s kazetovou kopulí (kaple vznikla v letech 1577 až 1588 nebo po roce 1630, ale její současná podoba je výsledkem úprav z I. poloviny 18. století) a hlavní oltář s obrazem ze 17. století, na kterém je zpodobněna oslava sv. Dominika. Pozoruhodná je také štuková výzdoba, hrobka a kaple Orazia Persia (+1649), proslulého právníka a spisovatele z Matery, nebo Pieta z roku 1614. Významná a cenná je šestice basreliéfů od Giulia Persia, dvě sochy Stefana da Putignano ze 16. století (postavy Madony s dítětem a sv. Petra vznikly v letech 1518 a 1519) a mnohé jistě zaujmou také tufové sochy sv. Lucie a sv. Agáty ze 17. století.
Z kostela se vstupovalo do kláštera, který se v 19. století změnil na kasárna. Později zde sídlila pošta a od roku 1927 prefektura.